In Corde //DRARRY CZ// ✅ (Probíhá korekce)

18. Bez výčitek

„Pottere," zastavil ho Snape na poslední chvíli. „Ať se chystáte udělat cokoliv, nezvládnete to sám. Dostat se na Manor není jen tak. Ve chvíli, kdy se tam zjevíte, oni to budou vědět." Provrtával chlapce před sebou pohledem. Byl odhodlaný Draca zachránit, to ano. Ale neuvědomoval si tolik věcí.

„Co tedy navrhujete, profesore? Protože jestli mě chcete zastavit, tak se vám to nepovede."

„Nebuďte hloupý Pottere. Chci ho zachránit stejně, jako vy. Ale tady budu k ničemu, pokud se ani jeden z vás nevrátí. Takže půjdu taky. A upozorňuji, že vás nežádám o souhlas. Buď půjdeme oba, nebo nikdo."

Harry minutu zvažoval svoje možnosti. Pokud je pravda, že ho na Manoru hned odhalí, jaké by mohl mít šance? Snape tam strávil hodně času, takže musí vědět, jak to tam chodí. A navíc je to Dracův kmotr. Nikdy se nesnažil skrývat k němu svoje sympatie? Lásku? Takovou lásku, jaké je Severus Snape schopen. Protože jednu věc věděl Harry jistě. Pokud je na světě osoba, kterou má jeho profesor lektvarů rád, je to právě Draco.

„Dobře," přikývnul Harry směrem ke Snapeovi. „Tak jdeme."

„Ještě moment. Musím sebou nachystat pár věcí. Sejdeme se za 10 minut," oznámil mu profesor, ale už si pomalu srovnával v hlavě seznam lektvarů, které musí zabalit.

„Fajn. Za 10 minut na astronomické věži," křikl na něj Harry, otočil se na patě a utíkal pryč. Nechtěl nechat Dobbyho čekat. Skřítek se netvářil nadšeně, že má Harryho přemístit z Bradavic zrovna na takové místo, jako je Malfoy Manor. A i když věděl Harry jistě, že by ho nezradil úmyslně, moc dobře si pamatoval, co vše dělal pro jeho bezpečí v jeho druhém ročníku.

oo

Už tak dost nervózní skřítek se málem zhroutil, když na astronomickou věž vkráčel Severus Snape v celé své kráse.

„Všechna čest Pottere. Využít skřítka. Divím se, že to řediteli nedošlo," ušklíbl se obávaný profesor a Dobby se přikrčil.

„Teď bych o řediteli raději nemluvil, kdyby to šlo," požádal Nebelvír. „Takže, víme, že Draco je zavřený ve sklepení. Je na tom špatně, jeho otec se na něm asi vyřádil. Dobby, zvládneš se přenést přímo k tomu vězení ve sklepení? Víš, kde to tam je?" počkal na skřítkovo přikývnutí. „Dobře, tak můžeme vyrazit."

„Snad ne bez nás," ozval se od dveří dívčí hlas až sebou Harry, profesor i Dobby leknutím trhli.

„Hermiono, Rone, co vy tady?"

„Zřejmě jdeme právě včas." Nenechala ho domluvit Hermiona. „Pomůžeme!"

„Nepřipadá v úvahu." „Ne." řekli naráz Harry se Snapeem.

Hermiona se na ně zamračila, ale promluvil Ron. „Kámo, chceme pomoct. Ani jeden nevíte, co vás tam čeká. Nemůžete jít jen vy dva. Navíc, ztrácíme tady čas dohadováním. Harry, zvládli jsme spolu už tolik věcí. Nech nás ti zase pomoct."

Harryho pohled přelétl z Rona na Hermionu a z ní na Snapea. Ten se mračil, jako vždycky. Poznal, že nesouhlasí a nechtěl je sebou brát, ale na druhou stranu. Nemá do toho co mluvit. Teda ano, je to jejich učitel, ale Ron má pravdu. Zvládli spolu tolik věcí, překonali tolik nástrah. Jak by mohl odmítnout jejich pomoc? A měl pravdu i v další věci. Neměli čas na dohady o tom, kdo půjde a kdo ne. Každá ztracená minuta je důležitá. Každá ztracená minuta může Dracovi ublížit.

Harry znovu stočil pozornost na své přátelé a slabě přikývnul. Oba se na něj usmáli.

„Jdou s námi," oznámil profesorovi. „Dobby, zvládneš nás vzít tolik a pak zpět i s Dracem?"