25. Silné pouto

1.3K 93 24
                                    

Draco nesnášel tenhle byt. Nesnášel ty pocity, které v něm vyvolával. Pocity a vzpomínky. Nemohl si dovolit vzpomínat a přesto nedělal nic jiného. Každý koutek, každá část toho bytu na něj křičela Harryho jméno. A nepomohlo nic. Zacpat si uši? I když okamžitě věděl, že je to marné, i tak to zkusil. Bez úspěchu. A proto z něj utíkal. Netrávil v něm víc času než bylo nutné.

Teď tu ale seděl. Spolu s Hermionou Grangerovou a Ronem Weasley. ,,Tajná noční porada." říkal Weasley a Draco nad tím protáčel oči. Není se proč radit. Plán byl jasný a i když ho Harry trochu kazil svými střípky vzpomínek, pořád nebyl důvod v něm nepokračovat.

Sešli se v noci. Neměli jinou možnost. Čekalo se až Harry usne, aby nekladl zbytečné otázky, na které by stejně nemohl dostat pravdivou odpověď.

,,Slyšel jsi, co řekl Snapovi?" zajímala se Hermiona.

,,Myslíš to, že mu vzali něco důležitého? Severus se zmínil." odpověděl zmijozel a snažil se předstírat, že se vlastně nic neděje. Ale Hermiona nikdy nebyla hloupá.

,,Ví to Draco. Ani vymazání paměti nepomohlo. Chybíš mu i tak."

,,Neví nic konkrétního. Nezveličuj to Grangerová." protočil na ni oči.

,,Malfoy, nehraj si na drsňáka." vložil se do debaty Ron. ,,Všichni víme, že to vůbec neprobíhá tak, jak by mělo. Harry má otázky, spoustu otázek a do toho si sem tam na něco vzpomene. I když mu to nedává pořádně smysl. Je to Harry. Nedá si pokoj, dokud na to nepřijde."

,,V tom případě si budeme muset pospíšit. Provést to dřív, než se to stane."

,,Nesouhlasím. Podle mě by se to mělo zastavit dokud je čas. Celý to bylo nepromyšlený. Harry nic nechápe. Nechápe proč nehraje famfrpál, nechápe proč má na hrudi jizvy, ale hlavně nechápe proč pořád cítí smutek a ztrátu. Ubližuje mu to." pokračoval Ron a Hermiona přikyvovala.

Ale Draco neodpověděl. Koukal před sebe do zdi, myšlenkama úplně někde jinde. Daleko od nich, od všech.

,,Malfoy, vnímáš?" zatřásla mu ramenem Hermiona a on se na ni zmateně podíval a přikývl.

,,Jak jsem řekl. Je pozdě. A teď bych se rád vyspal." a vstával aby je vyprovodil.

,,Jo. Jako bys mohl spát. Viděl ses teď někdy? Vsadím se, že jsi pořádně nespal od neděle. Což bude zítra týden." Pronesl Ron trpce, ale i když tón nebyl příjemný, vůbec to nemyslel špatně.

,,To naštěstí není tvůj problém Weasley. Ty se starej jen o to, jak spí tvoje holka." Odbil ho Draco a odklonil obraz, aby nebelvíři mohli prolést ven. Udělali tak bez řečí. Oba věděli, že s ním ani nehnou. Rozhodl se.

První si ho všiml Ron, který okamžitě chytil Hermionu za ruku. Zastavili se a nervózně se na něj dívali. Vůbec nevěděli, co říct. Draco, který už se chystal je opustit a zavřít nechápal, proč se najednou zastavili a nehli se z místa. Nahnul se proto ven, aby se podíval, co je zastavilo.

Stál tam. Opřený o zeď a s Pobertovým plánkem v ruce. Upřeně je sledoval.

,,Pořád mi budete tvrdit, že se nic neděje?" zeptal se Harry ostře a střílel očima z jednoho na druhého a na třetího. Třetí byl Draco a Harryho zrak na něm zůstal nejdýl. A on to nezvládl. Musel pohled sklopit k zemi.

oo

Harry ležel v posteli a snažil se usnout. Byla sobota, ale i tak už bylo dost pozdě. Měl plnou hlavu zmatku. Bylo to vážně divné. Uprostřed noci se vzbudil a zjistil, že Ron ve své posteli není. Chvíli čekal, ale kamarád se nevracel. Proto vzal do ruky svůj plánek a hledal. Jaké bylo překvapení, když zjistil, že Ron i Hermiona jsou spolu s Dracem Malfoyem? Jejich nepřítelem? To byla stará známá věc.

In Corde   //DRARRY CZ// ✅ (Probíhá korekce)Kde žijí příběhy. Začni objevovat