Z pohledu Cory-současnost
Po včerejšku se cítím skvěle. Včerejší den proběhl skvěle. Všechno je skvělý. Jo, možná trochu přeháním, ale po včerejším dnu s Justinem mi všechno přijde skvělý.
Včera mě pak Justin odvezl domů, kde jsme se rozloučili trošku ehm-jak to říct. Divně. Zastavil mi před domem a řekl 'Ahoj, tak zítra'. Já se zmohla na jediný úsměv a vystoupila. Od tý doby jsme spolu ani nemluvili, ani mi nenapsal.
Podívala jsem se na hodiny a zjistila jsem, že silně nestíhám. Svým přemýšlením v posteli bych dokázala zabít hodiny. Rychle jsem vstala a šla do koupelny, kde jsem vykonala ranní hygienu, zvýraznila řasy řasenkou, prohrábla vlasy a oblékla se. Nakonec jsem popadla mobil a tašku do školy a rychle vyběhla z baráku a namířila si to rovnou do školy.
Po cestě jsem pocítila, že už se začíná nepříjemně ochlazovat a když jsem konečně přišla ke škole, kde byli davy lidí, tak jsem usoudila, že tak pozdě zase nejdu. Zmáčkla jsem tlačítko u mobilu a zjistila, že už za 2 minuty zvoní. Což mě dost překvapilo na to kolik je tu lidí.
Přišla jsem ke dveřím a chtěla je otevřít, když v tom někdo zatlačil z druhé strany a trochu do mě dveře narazily. Zvedla jsem hlavu a uviděla tu nejvíc namyšlenou partu kluků na škole. Vyšlo jich asi pět a když jsem uviděla toho posledního trochu jsem stuhla. Byl to Justin. Začala jsem panikařit, protože jsem nevěděla, co mám dělat. Mám ho pozdravit? Nebo se usmát? Nebo dělat, že ho nevidím. V hlavě se mi tvořil tok myšlenek na které jsem si nedokázala odpovědět. Podívala jsem se na něj a čekala, že se taky podívá, ale místo toho okolo mě prošel jako bych byla vzduch, což mě trochu znepokojilo.
Nakonec jsem vešla do školy, kde mi do nosu udeřil takový ten 'zápach' školy. Vyhledala jsem svou třídu, kde jsem nakonec usedla do lavice a rozhodla se přečkat nudný den ve škole.
Celý den probíhal velmi nudně. Jako každý den, nic neobvyklého. Celý den jsem přemýšlela o tom, co se stalo včera. Bylo to rande nebo to nebylo rande? Udělala jsem něco špatně? Co mělo znamenat to divný rozloučení v autě? A proč dneska Justin dělá, že mě nezná? Nebo si mě jen nevšiml? V hlavě jsem měla zmatek. A to pořádný.
Když skončila škola, vydala jsem se hned s davem, který se valil ze školy. Před školou byl nějaký dav lidí, který rozdával letáčky. Z mého přemýšlení mě vytrhl nějaký kluk, který mi mával před obličejem stejným letáčkem, který rozdávali ti studenti. Leták jsme přijala a rozhodla se posadit na laičku kousek před školou.
Sedla jsem si a začala si pročítat text. Stálo tam, že dneska se koná nějaká party u někoho v baráku od 20:00. Ten text mi přišel celkem vtipný. Party se tam popisovala dost divoce. U čtení jsem si vzpomněla na můj oblíbený film Projekt X, který mi ho odost připomínal. Po chvilce jsem se rozhodla, že tam půjdu. Je to skvělá příležitost, jak naštvat tátu, seznámit se s někým novým, zapařit si a mnoho dalších věcí. Navíc jsem si na sto procent jistá, že tam bude i on.
Takže nová kapitola asi po 1000 letech :D ano vím jsem hrozná, ale nějak jsem neměla chuť psát..vůbec bych se nedivila, kdyby to už nikdo nečetl, ale právě Vám, kteří to stále čtete jsem vděčná, že máte se mnou trpělivost! :) slibuju, že už ted budu přidávat častěji, minimálně 1x do týdne!:) tahle kapitola je o ničem, ale ta příští už buded trochu záživnější :))
Ještě Vás chci poprosit, aby jste zanechali komentář, klidně i s kritikou a pokud se vám kapitola aspoň trochu líbíla zanechte VOTE :)
ČTEŠ
Mafia family
FanfictionJmenuji se Cora Collins a je mi 17 let. Jsem obyčejná teenagerka z USA, ale v něčem přeci jen trochu odlišná. Můj otec je mafián. Ano mafián. Zjistila jsem to před pár měsíci úplnou náhodou. A pak je tu Justin. Je to nejoblíbenější kluk na škole a j...