Mafia family

Plán C

Z pohledu Thomase

Přijeli jsme k domluvenému místu několika auty. Já přijel svým jako obvykle a v kufru měl Coru. Chvilku jsem seděl v autě a opřel se pohodlně o sedadlo. Chvilku jsem vzpomínal na doby, kdy jsem Coru viděl každý týden a měl ji rád skoro jako svoji dceru, kterou nemám. Ale pak se to s jejím tátou celý podělalo a já ji přestal vídat. Vlastně jsem už nevídal nikoho z její rodiny. A teď když potřebuju dostat Biebra a ona je jeho slabina, tak se s ní znovu setkávám. 

Zavrtěl jsem hlavou, abych z ní dostal myšlenky a vystoupil z auta. U auta už stáli všichni moji zaměstnanci. Otevřel jsem kufr a vyndal Coru. Došli jsme do skladu zadníma dveřma, o kterých moc lidí neví. Cora se chvilku vzpírala, ale nakonec spolupracovala. 

Vešli jsme do skladu a než se stačili rozmístit už tu byl i Bieber s jeho poskoky. 

Z pohledu Justina

Vcházeli jsme do skladu a já očima hledal Cor. Nejdříve jsem ji nemohl zaregistrovat, ale když jsem ji spatřil, mé srdce začalo horlivě bít. Skoro jsem ji nepoznával, taky myslím, že spala nebo spíš byla něčím omámená.  Byla celá zmlácená, špinavá a taky celá od krve. Chtěl jsem jít k ní, obejmout jí, postarat se o ní, ale první co jsem musel bylo zabít toho šmejda a všechny co patří k němu. 

"Zdravíčko" začal Thomas.

"Co si ji to provedl?!" vykřikl jsem. 

"To co jsme musel." ušklíbl se. 

"Ty jsi takovej..." nestihl jsem to doříct, protože mě Thomas přerušil. 

"Ale no tak, šetři slova. Navíc kdyby spolupracovala a nevzpírala se, nemusela takhle dopadnout." nepřestaval se usmívat. Popravdě ten jeho úšklebek mě rozčiloval snad ještě víc než ty jeho kecy. 

"Mimochodem je to docela kost a přiznávám měl jsem chvilkama chuť, no znáš to Bieber" prolomil ticho Thomas. Po tomhle , co mi právě řekl jsem se neudržel a vykročil k němu. 

Jeho banda ke mně okamžitě namířili pistole a mí lidi mě včas zachytili. Myslím, že kdybych udělal ještě krok je po mně.

"Klídek, jste nějaký moc nevrlý, pane Bieber" pomlaskával si Thomas a přišel ke mně. Byli jsme lehce v nevýhodě, protože zatímco Thomasovi lidi byli v pozoru s pistolí v ruce mířící na nás, tak půlka mých lidí taky mířila na ně, ale ta druhá byla v nevýhodě, protože kdyyž mě zadrželi abych Thomasovi nedal pěstí neměli čas vytáhnout pistol. 

"Myslím si, že tohle je dost vyhrocená situace" začal Thomas. 

" Opravdu?" použil jsem ironii. 

"Bieber, nezahrávej si se mnou" myslím, že teď jsem Thomase trochu vyprovokoval. 

"Nebo co?" tahle věta ze mě tak nějak vypadla. A taky jsem později začal litovat, protože Thomas kývl na dvojici chlapíků, který se na mě jen tak usmáli a pak mě střelili do ruky a do boku. Všechno se událo tak rychle, že jsem nestíhal sledovat dění. Skácel jsem se k zemi a všichni po sobě začali střílet. 

"Tak dost!" vykřikl ne mc známý hlas. Střelba se kupodivu zastavila a já se otočil za hlasem. Nestačil jsem se divit, kdo to byl. Byl to otec Cory s asi dvaceti muži. 

"Ale ale, koho pak to tu máme" vložil se do toho Thomas. Myslím, že ten tu hubu nikdy nezavře. 

"Drž hubu, přišel jsem si pro dceru" 

"Tak si pro ní pojď.." usmíval se Thomas. "...ale nejdřív budeš muset projít přes nás všechny" dořekl a ohlídl se po svých lidech.

"To nebude problém" usmál se na oplátku otec Cor. Já mezitím mrkl na svoje lidi a ty věděli, co se bude dít. 

Začala přestřelka a moje parta sebrala jednoho zraněnýho od nás, mě a Marilyn se měla postarat o Coru. 

Byl jsem trochu mimo a myslím, že jsem ztrácel vědomí. Když jsem se zase trochu probral byl jsem v autě a vedle mě napůl ležela a napůl seděla Cor. Ten pocit štěstí a všecho bych nedokázal popsat. Ztěžka jsem polkl a natáhl ruku ke Cor, která spala. Vzal jsem ji za ruku, ta její byla studená.  Lehce jsem ji stiskl a byl neuvěřitelně štastný, že jsem s ní. Díky tomuhle jsem si uvědomil, co k ní cítím. Vždycky jsem veděl , že mě k ní něco táhne, ale teď už mám jasno. Vlastně nás zachránil i její táta, což bych od něj nečekal. Taky on má zásluhu na tom, že jsme tu teď spolu. Byl to takový plán C, který se vymyslel za pochodu. 

"Justine, už jsme skoro u tebe tam ti to ošetří" uslyšel jsem hlas Marilyn. 

Podíval jsem se na bok, kde tričko bylo celé zakrvácené, ale moc to nebolelo. Byl jsem hlavně unavený a tak jsem zavřel oči a propadl spánku....

Tak konečně jsem kapitolu dopsala :D :) doufám, že se vám líbila :) zanechte mi určitě komentář a klidně klikněte na hvězdičku :))