Plán

880 49 10
                                    

Z pohledu Justina

Po tom, co mi zavolal ten hajzl jsem si připadal naprosto v háji. Mám šílenej strach o Coru. Jestli ji něco udělá, tak se neznám.  A to ani nepřipomínám, jak mě třeští hlava. Ani nechápu proč jsem se tak opil. Po tom, co na mě Cora tak vyjela jsem měl potřebu to udělat. Ale teď musím vymyslet plán. Musím vymyslet, jak zachránit Cor a zabít toho šmejda. Dal jsem si rychlou sprchu a obvolal jsem všechny kluky a Marylin. Mají přijet do pár minut. 

*

Do deseti minut jsme už všichni seděli na gauči v obývacím pokoji a vymýšleli plán. Nakonec jsme s klukama a Mariyn vše vymysleli a jelo se na domluvené místo. 

Celou cestu jsem byl hodně nervózní a asi i díky tomu ze mě vyprchal zbytkový alkohol, co jsem ještě měl v krvi. 

Zastavili jsme kousek od domluveného místa tedy od skladu a ještě v autě si všechno vysvětlili, kam má kdo jít a co má dělat. Měli jsme ještě půl hodiny čas a  tak jsme z auta sledovali jestli se něco nebude dít. Jeden z nás zůstal u mě doma a hledá plánek únikových cest, kdy se náhodu něco podělalo. Ale je to takový plán B, který doufám nebude potřeba. Vždycky musím mít takový zadní vrátka v podobě plánu B. 

Z pohledu Cory

Probudila jsem se opět svázaná. Bylo tu takový nepříjemný světlo a tak jsem párkrát zamrkala a rozhlídla se kolem sebe. Hrozně mě bolela hlava a vlastně i celý tělo. Nic tu nebylo jen topení a dveře. Ani nevím, jak dlouho jsem spala. Nebo teda spala. Byla jsem mimo po tom, co mě ten hajzl praštil. Šáhla jsem si opatrně na oko, ale bolest mi to nedovolila. Sykla jsem bolestí. Koukla jsem se po rukách, ale ty byly plné odředin, škrábanců a modřin. Tohle se bude hojit dlouho, pomyslela jsem si. 

"Už si vzhuru?" objevil se ve dveřích Thomas. 

"Vidíš snad sám"! odvětila jsem. 

"Ale no tak, nebuď nepříjemná" přišel ke mně a odhrnul mi pramen vlasů z obličeje. 

Jen jsem se mu koukala do očí a neměla slov. Pak jsem mu flusla do obličeje. Asi jsem to neměla, protože jeho oči se z chladných a bez emocí staly ještě více chladné. 

"Ty malá čubko!" zařval a vstal na nohy. Jen se na mě ušklíbl a kopl do mě. A znova a znova. V puse jsem cítila krev, kterou jsem také vyplivla. 

"To t už stačí. Musíš být ještě čerstvá pro Biebra" řekl a připravoval se k odchodu. 

"Připrav ji do auta." kývnul na jednoho z poskoků, který ke mně přišel a někam mě odnášel. Já se jen svírala v bolestech...

Takže tohle je takový vánoční dárek ode mně pro vás :3 Nevím jestli přidám ještě jednu kapitolu, jak jsem slíbila, protože dneska mi to psaní nejde tak, jak bych chtěla. Ale uvidíme :) 

Klasika..jestli se vám kapitola líbila zanechte komentář a kliknětě na hvězdičku:) a jestli máte nějakou kritiku, klidně mi ji napiště buď do zpráv nebo také do komentářů..:)) 

Mafia familyKde žijí příběhy. Začni objevovat