Dark Angel [Taekook]

20.

,,Jine děsíš mě jak víš co se mi zdálo?"
,,Jungkooku nevím proč se ti to zdálo a neřeknu ti jak vím co se tam tenkrát dělo. Řeknu ti jen, aby to co víš, si nechal pro sebe. Ano?”
,,A-ano. "

Jinův pohled
Absolutně nevím proč měl Jungkook takový sen. Sny z minulosti jsem měl také, jenže Jungkookovi se zdálo o něčem co nezažil. A to podle mě není úplně normální. Proto se o tom jdu pochlubit Namjoonovi. ,,Joone! Hádej co se stalo!"
Joon už otevíral pusu na odpověď.
,,To je jedno, stejnak by jsi to neuhodl. Takže zjistil jsem, že Jungkook měl sen z minulosti. Nic zvláštního. Jenže jemu se zdálo o Taehyugovi. O našem rozhovoru."
,,Cooooooo? To si děláš srandu? "
,,Ne nedělám. A ještě více znepokojující je, že to byl rozhovor o Dark Angelovi. "
Joon na mě koukal jak na světlo boží.
,,A pokud se nemýlím tak poslední věštecké sny měl právě Taehyung a ten není obyčejný. "
,,Neviděli jste Sehuna ? Sebral mi ručník. " řekl Tae, co právě vstoupil.
,,Co, heh ne ."odpověděl jsem.
,,Děje se něco?” Tae pokrčil obočí.
,,Ne, ne vše je v pořádku. " ujistil ho Namjoon.
Zrovna jsme potřebovali, aby Taehyung přišel při našem soukromém rozhovoru.
,,To určitě. Chci vědět co se děje. Nebo snad přede mnou něco tajíte?” podezíral nás Tae.
,,Tae, tohle ti vážně říct nemůžeme." řekl jsem.
,,Jo? Protože debil jako já ,by to všude vykecal, že?!"
,,Přestaň na Jina křičet! A ne sice ti věříme, ale tohle ti pro tvé vlastní bezpečí neřekneme." okřikl ho Namjoon.
,,Ale no tak. To jsem snad dítě?" zakňoural Tae.
Joon, už něco chtěl říct, ale já mu opět skočil do řeči.
,,No tak dobře. My ti to řekneme, ale pomatuj si. Až budeš zase brečet kvůli tomu jakou jsi udělal blbost, tak za mnou nelez. Jenže tentokrát ti nikdo ubližovat nebude ,to ty budeš monstrum. " svůj tón hlasu jsem ztvrdil.
Taehyung mou odpověď rozhodně nečekal.
,,Víš co ,probereme to jindy."
Tae se zbalil a odešel.
,,Jine ty mě nikdy nepřestaneš udivovat ."
,,Já vím."
,,Jinak jak vím, aby vznikaly takové sny jako má Jungkook, musí mít dvě osoby spojitost, ne?" zamyslel se Namjoon.
,,To taky, ale u Taehyunga s jeho mocí stačí jen, aby o Jungkooka jevil zájem.”
,,Neříkej mi, že si myslíš, že zrovna Jungkook, by dokázal prolomit ledy." podivil se Namjoon.
,,To jsem neřekl. Každopádně neříkám, že je to nemožné.”
,,Mám nápad, jak zjistit víc.”

Jungkookův  pohled
Jin se mi ztratil z očí. A ani se mu nedivím. Musím říct, že mě celkem vyděsil, ale jak tak to tu chodí, mám pocit, že se to za chvilku stejnak zapomene.

Měl jsem namířeno do pokoje. Ale cestou zpět se otevřely jedny dveře. A v nich stál Taehyung s černými vlasy ......a slzami v očích!? Můj pohled se střetl s jeho. Chvilku jsme na sebe jen civěli, pak přišel blíž a zahleděl se mi hluboko do očí.
,,Jestli někde cekneš o tom v jakém stavu jsi mě viděl, zažiješ peklo." Neodpovídal jsem. Nejspíš jsem se v jeho očích utopil a jen on mě z nich zachrání.,,Slyšel jsi?"
,,Ehm ,Jo jasně."
Otočil jsem se na patě a konečně jsem odcházel do pokoje .
A pak jsem si to uvědomil ..... viděl jsem Taehyunga BREČET !? Přece nemá city, nebo ano?

City .... jak zranitelná věc. Znám i zranitelnější věci ,třeba tebe.

No dnešní kapitola se trochu vymkla kontrole . Chtěla jsem napsat úplně něco jiného ,takže to napíšu příště. Můžete se těšit na menší akci.

❤❤