Dark Angel [Taekook]

25.

,,Goro... to není vtip, že ne ..." zeptal se vyděšeně Joon.
,,Ne, Namjoone to není vtip." řekla Gora.
,,Je s námi konec. " zmatkoval jsem.
,,To nevíš jistě. Kdyby byl mocný, žezlo by ho nevyhledalo. Svojí moc už zaručeně nemá a nejspíš není ani upír."
,,Přísáhám, že ho najdu a znova ho zabiju a jestli budu muset, budu ho zabíjet dál a dál dokud z něho nevyjde poslední kapička života." hrozil Joon.

Jungkookův pohled
Spadl jsem na zem když Sehun dopočítal padesátý klik.,,Díky Sehune, teď už si to převezmu. " oznámil Tae. Jeho hlas mě dostal poměrně rychle na nohy.
,,Takže uděláme dvojice.Jungkooku pojď ,budeš se mnou."
On se na mě usmál. Stále přemýšlím nad tím jestli brzy neomdlím.,,Tak co usl jsi včera?"
Pokýval jsem hlavou. Nebyl jsem schopen vydat hlásku.
,,Na to jak jsi se mi včera svěřil ,jsi nějaký tichý." Nervózně jsem se zasmál.

Chtěl jsem křičet štěstím. Celou dobu se mi věnoval a byl na mě milý. Dokonce i Sehun koukal jak se Tae choval.,,To mi řekni, jak to děláš?" zeptal se Sehun.
,,Co?"
,,To s Taem."-Sehun
,,Ehm jak to myslíš?"
,,Ježíš ty perverzáku, já myslel to ,že se k tobě tak hezky chová."
,,Jo to bych taky rád věděl.”
,,No nic, já půjdu ”

Jinův pohled
Sháněl jsem Taeho snad všude teď nesmí za žádnou cenu ven. Je půl jedenácté to znaméná, že by mohl být v jídelně. ,,Tae!”
Polovina jídelny se otočila.
,,Musím ti něco říct, hned teď.”
,,Tak mluv." řekl mile Tae
,,Ne tady, pojď prosím se mnou." Nevím co to mělo být za špatný vtip, že se tak usmíval, nebo ho ten kluk fakt změnil?
Zavedl jsem ho do pracovny.
,,Tak co se děje? ”
,,Tae, za žádnou cenu nesmíš vycházet ven." zvedl hlas Joon
,,Můžete mi někdo říct, co se tu sakra děje?" vyděsil se Tae
,,Prostě nesmíš chodit ven.” řekl jsem.
,,Ale proč ?"
,,Je zpátky......" vydechl jsem
,,Co?!"
,,Ne ne ne !"

Jungkookův pohled
,,Tak co jsi připravený?" zeptal se Hobi.
,,Naprosto.”
,,Tak jo. Zatancuj mi."
,,Co?"
,,Slyšel jsi dobře."
Začal jsem. Dnes můj tanec doprovázely šťastné myšlenky na Taehyunga. To jak byl milý, mě dělalo dobře u srdíčka ,,Tak dobře stop. Když tancuješ soustředíš se na jednu emoci. A tak to funguje i u boje. Svojí emoci rozvíjíš a formuluješ podle ní pohyby. Takže, můžeš využít tvé hlavy v oblacích. Ukážu ti jak na to."

,,Ještě jednou!" křikl Hobi.
,,To nemůžeš myslet vážně. Už trénujeme tři hodiny."
,,Tak trénuj víc! Pojď udělej ten chvat znova. Skus mě shodit! "
Věděl jsem, že ho neshodím, ale přímo za ním byl stůl, toho jsem mohl využít.
,,Au”
Hobi ležel na zemi.
Zakopl o stůl, když jsem prováděl chvat.
,,Výborně Kooku! Dokážeš využít situace. Pro dnešek to bude stačit. Zítra se sejdeme zase, takže měj stejnou náladu."

Strach ,co je to strach, poznal jsi ho někdy? Já ho poznávám ,při každém pohledu na tebe.

Sama nevím jak jsem dnes mohla napsat tři kapitoly....

❤❤