Dark Angel [Taekook]

34.

Začal jsem kašlat. Připadalo mi to, jako bych snědl cihlu. Všude kolem byl prach.
Uvědomil jsem si co se stalo. Rychle jsem se zvedl a rozhlížel se, co se stalo.
,,To ne!"
Všude se váleli zranění upíři. Většina stropu byla na zemi a balkony sotva drželi na stěně.

Seběhl jsem úplně dolů s nadějí, že tu neuvidím žádného ze svých přátel po smrti.,,Sehune!"
Přiběhl jsem k Sehunovi, který měl na nohách kus stropu. ,,Počkej pomůžu ti!"-
Snažil jsem se nadzvednout kus kamene, ale byl těžší než jsem si myslel.,,J-Jungkooku, pusť to. Oni mi pomůžou, ale jemu ne."
,,Co?"
,,Je tu pořád jeden vlkodlak.... Gora ta ti řekne kam máš jít. Musíš Taehyungovi pomoci. T-to ty jsi ten co prolomil ledy. "
,,Nemůžu tě tu tak nechat."
,,Já to zvládnu, ještě pořád žiju. To tobě dochází čas."
,,Ale.... Dobře, nechám tě tu,ale jestli umřeš, tak si mě v nebi nepřej."
,,Neboj, teď už běž. Najdi Goru a zachraň Taehyunga."
Kývl jsem.

Nevěděl jsem pořádně kdo Gora je, ale jestli že je vlkodlak, mohla by se dát poznat.
,,Gora... Kdo a kde by mohla být."
,,Blíž než si myslíš Hochu."
,,To jste vy!?"
,,Ano,vskutku jsem.”
,,Potřeboval bych pomoct."
,,Potřebuješ znát cestu, že?”
,,Ano, potřebuju vědět, kde Taehyunga vězní."
,,Když ti to řeknu, stejnak se tam nedostaneš chlapče. U vchodu do sídla musí zaštěkat vlkodlak."
Frustrovaně jsem si prohrábl vlasy.
,,Proto půjdu s tebou."
,,Co?"
,,Na tenhle den čekám už 400 let! Žena s chlapcem co prolomil ledy, vydá se temným lesem podél potoka, pak přeskáčí řeku dostanou se do místa plného chmurů a vzteku.”
,,Vy si neděláte srandu, že ne?"
,,Ne já to myslím smrtelně vážně.”

Taehyungův pohled
,,Ani na něj nesáhneš rozumíš?!"
začal jsem na něj řvát, když mi vyhrožoval Jungkookem.
,,To nebude třeba."
,,Jsi stejná zrůda jako tenkrát, i když už nemáš moc."
,,Nezapomeň, že jsi to byl ty kdo mě o tu moc připravil!"
,,Kdyby jsi mi neubližoval, nevzal bych ti ji!”
,,Kdyby jsi se nenechal, tak bych ti neubližoval!"
,,Nemůžu za to! Využil jsi toho, že jsem se slepě zamiloval."
,,A já nemůžu za to, že jsi to nedákazal překonat!"
,,Nebylo ti hloupý, využívat toho, že tě miluju? Víš jak bylo těžký vědět, že mi tu lásku neopětuješ?"
,,Tvoje blbost, že jsi buzerant. Já jsem stejná zrůda a ty jsi pořád stejně tvrdohlavý a naivní."

Jungkookův pohled
,,Jsi připravený?" zeptala se Gora
,,Jako nikdy dříve”
,,Hlavně, ať tě nikdo nevidí."
,,Budu se snažit."
Gora se nadechla a zaštěkala.
Kámen se odsunul.

Taehyungův pohled
,,Pane myslím, že už je tady." Řekl muž co vešel do dveří.,,Tak Taehyungu divadlo začíná."
Někam odešel a nechal mě tady sám.
Měl jsem strach co Jungkookovi udělají.
Sledoval jsem sklo před sebou, přes které bylo vidět do druhé místnosti.

Měl jsem pocit, že uběhla snad hodina od té doby co Mark odešel.
,,Tae?" Zvedl jsem hlavu a uviděl, jak za sebou zavírá dveře.
,,Jungkooku ne!"
Dveře se zavřeli a zamkly.

Jediné co nám pomůže je naděje.

Já doufám, že z toho nevznikne klišé.

❤❤