Dark Angel [Taekook]

28.

Ráno
Jinův pohled
,,Jine kam si dal knihu Bangtanu?” zeptal se Joon.(Vím lepší název mě nemohl napadnout ),,Já ?Nikam ,měl jsem jí naposledy v ruce rok zpátky. "
,,A nevíš kdo jí měl naposledy? "
,,Nevím, ale jestli hledáš něco o moci Dark Angela, tak by jsi tam stejně nic nenašel."
,,Tu stránku máme pod zámkem.”
,,Máš pravdu, půjdeš pro ní se mnou?”
,,Dobře, ale hned jí tam zase vrátíme Tae jí nesmí najít."

Jungkookův pohled
,,Zaběhli jste to skvěle a ty Jungkooku.... zlepšuješ se." pochválil mě Sehun.
Musel jsem čelit častým pohledům Taehyunga. Nejradši bych za ním šel a omluvil se mu, ale byl to on kdo na mě zařval. Tak mu to nechám ještě chvíli sežrat.,,Tak jo, udělejte dvojice."  rozhodl Sehun. Taehyung se na mě otočil a mě bylo jasné co mě čeká.,,Nevadím ti?" zeptal se Tae.
,,Když na mě nebudeš mluvit tak ne.”
Taehyung se zatvářil jen na chvilku smutně, ale nakonec kývnul.
Dnes na mě měl samozdřejmě připravený chvat, ale já jeho ruku zastavil. Nechápavě se na mě podíval. Jenže, než se nadál, byl na zemi. Nečekal to, stejně jako celá skupina, co se na nás stále dívala.,,Jak prosté, využít situace.” řekl jsem pohrdavě. Nahl jsem se k němu.
,,Pořád ti nejsem dost dobrý?" zeptal jsem se.
,,Jungkooku, jak to mys..."
,,Pořád jsem jen hlupák co ti řekl o sobě všechno ? "
,,To stačí..."
,,A co by jsi se měl tomu debilovi svěřovat? Však on ti všechno vykecal dobrovolně.”
,,Tak to není !"
,,Tak jak to je?!"

Taehyungův pohled
,,Nechtěl jsem ti to říct, protože by jsi mě za pravdu odsoudil!" Jungkooka jsem očividně překvapil jako sám sebe. Potřeboval jsem jít jinam nechci na něj znova zařvat.
,,Běžte s ním někdo do dvojice já si musím jít něco zařídit." řekl jsem.
Vyšel jsem z posilovny a vydal se za Jinem. Byl to vždycky on komu jsem se svěřoval.,,Jine?"
Vešel jsem do pracovny. Nikde nikdo. Sedl jsem si ke stolu a opřel si hlavu do dlaní. Pak jsem se dlouze zakoukal před sebe. Můj pohled ale sklouzl na starý skoro rozpadlý papír ležící na stole.
Hned mě zaujal obrázek na kterém byl muž ....s černými křídly.
,,Joonie~"
Takže oni si to tam rozdávaj a ani je nenapadne, že bych si to mohl přečíst?

Jinův pohled
,,Byl jsi úžasný. " Musel jsem svého miláčka pochválit.
,,Ty taky, ale příště by bylo lepší, aby jsi se trochu ztišil, přece jenom nechceme, aby na nás někdo přišel.”
,,Ale to si pak neužiješ, když mě neuslyšíš."
,,Chceš snad, abych si pro tebe udělal místnost ve sklepě?"
,,Víš co? Radši se ztiším."
Joonovi se na obličeji objevil pobavený úšklebek.
,,Počkej, že mi jsme tam nechali tu stránku?" vyděsil se Joon.
,,Sakra, pojď musíme jí schovat." řekl jsem.
Hned co jsme se oblékli jsme šli do pracovny. Málem se mi zastavil dech, když jsem uviděl Taeho se založenýma rukama na prsou. V jedné ruce držel i stránku ze knihy Bangtanu.
,,Tae." vydechl jsem.
,,Proč o tom nevím?"
,,Tae bylo to pro tvé bezpečí." ujistil jsem ho.
,,Pro mé bezpečí? Co je bezpečného na tom, o sobě nevědět tolik věcí?"
,,Tae kdybychom ti o tom řekli.....“
,,Co? Myslíš, že bych zabíjel neviné. Že bych ostatní vysával jako Mark?!"
,,Taehyungu! To jméno nikdo vyslovovat nebude! A ne, není to proto, že bychom ti nevěřili, ale je to proto, jak moc si všechno vyčítáš. Kdyby jsi to věděl, zase by sis nadával a neměl se ještě víc rád.” rozzlobil se Joon.
,,Jak to můžeš vědět? "
,,Znám tě až moc dlouho.”
Povzdechl jsem si a odložil stránku na stůl.,,Dobře, ale pro příště, prosím Namjoone ty nadržený prase, přetáhni Jina někde, kde to nebude tak slyšet."

Teď znám někoho kdo je hlasitější ,než Jin s Namjoonem.

Pomalu ale jistě se blížíme k napínavé části. Jo a doufám, že vám nevadí, že jsem tam dala i Namjin, prostě jsem si nemohla pomoct.😅

❤❤