ATEEZ imagines

San

Není to tak nedávno, co jsi se rozešla se svým přítelem, Sanem. Prožili jste opravdu krásné chvilky a tebe mrzí, že jsi ho ztratila. Byla jsi z toho smutná, zklamaná, proto jsi se chodila každý den procházet na čerstvý vzduch. Dnešní počasí ti ale moc nepomáhalo, pršelo. Aspoň jsi neplakala sama. Nikdo nemohl poznat, jestli máš mokré tváře od deště či pláčeš.

Procházela ses Soulem, byla jsi jako tělo bez duše. Do uší sis skrze sluchátka pouštěla hudbu. Ale takovou tu smutnou a depresivní. Chtělo to prostě čas na smíření.

Ani sis neuvědomila, že přestalo pršet a uběhla docela dlouhá doba. Skoro 3 hodiny. Dostala jsi chuť na kávu, takže sis na mapách v telefonu vyhledala nejbližší kavárnu, s nejlepším hodnocením. Kavárna, kterou sis vybrala vypadala na fotkách opravdu úchvatně. Takže jsi neváhala a vydala se tam.

Blížila jsi se na cílové místo, ale okouzlila tě osoba, která seděla před kavárnou. Byl to nějaký klučina, měl skvělý styl oblečení. Neviděla jsi mu do obličeje, jaká škoda. Šla jsi blíže a když jsi konečně rozeznala tvář, tak jsi zůstala stát v šoku. Nevěděla jsi, zda se ti chce brečet, utíkat nebo jej máš zcela ignorovat. Byl to San. Choi San.

Stála jsi tam jako tvrdé y. Bohužel si tě všiml. Nevypadal moc nadšeně. Spíše vypadal smutně a sklesle. V rukou držel telefon a nejspíše se na něco díval. Šla sis raději objednat dovnitř kávu, přesněji latté s sebou.

Jakmile jsi z kavárny vyšla se svou objednávkou, tak u dveří stál San. Pozdravil tě a snažil se napodobit úsměv, marně. Odpověděla jsi mu, ale nevěděla jsi co dělat dál. Stáli jste tam oba tak potichu. Oba jste se báli cokoliv říct. Navrhl ti procházku, neodmítla jsi.

Dovedl tě k řece Han. Okamžitě se ti vybavily všechny vzpomínky, právě tady jste se spolu poprvé setkali. Co tím chce naznačit? Zeptala ses ho, proč jste zrovna tady. Měla jsi slzy v očích. On tě jen bezeslovně objal. 

,,Pořád tě miluji," zašeptal. Zůstala jsi v šoku.
,,Nechápu, proč jsem to udělal, proč jsem se s tebou rozešel."

,,Ani netušíš, jak moc mi chybíš," dodal.

,,Víš, jak moc mě to bolelo?" odpověděla jsi a stále brečela.

,,Byl jsem opilý, nevěděl jsem co dělám," spustil.

Bohužel jsi ten typ člověka, který snadno odpouští. A jemu se nedá prostě neodpustit. Víš, jaké divy dělá alkohol. Vždy jsi věděla, že alkohol má na něj špatný vliv.

Na nic jsi nečekala a políbila ho. Byla jsi opět šťastná. Sám byl překvapený, že jsi mu to odpustila a odpřísahal ti, že už to nikdy neudělá. Láska dokáže divy.