learn to fly; cameron monaghan

KAPITOLA ŠESTÁ

KAPITOLA ŠESTÁ | Něco, co jsem nečekala

Otočila jsem se na osobu, která mi poklepala na rameno. „Ahoj." Řekla jsem a u toho vyndala z uší sluchátka. Byla to osoba, kterou jsem nikdy nečekala, že by na mě dokázala promluvit. Harry, kamarád Camerona a Noah.

„Promiň, že jsem tě takhle vyrušil." Začal se omlouvat, ale já ho hned zarazila.

„Ne, to je v pohodě. Co tady děláš?" Usmála jsem se. „Doufám, že mě tady nesleduješ... tajně." Podívala jsem se na něj a on hned vykulil oči.

„Co? Ne, to rozhodně ne." Zasmál se, ale hned na to se podrbal na zátylku. „Spíš mám otázku." Zarazila jsem se.

„Eh, jo jasně, ptej se." Usmála jsem se. Mám se bát? Bude se ptát na mě a Camerona? Vždyť já a on, ne to nejde, ani se nebavíme a... Proč mám vůbec tyhle myšlenky? Jo, za to může Katie, která mi to nasadila do hlavy. Zavrtěla jsem hlavou.

„Ta tvoje kamarádka..." Neřekl ani její jméno, jak by se bát.

„Katie?"

„Ano, ta." Znovu se podrbal na zátylku. „Tak ona, ona má..." Znovu nedopověděl.

„Přítele?" Dořekla jsem za něj a on jenom přikývnul. „Nemá, teda pokud to přede mnou netají." Kousla jsem se do spodního rtu. Proč se ptá na Katie a jestli někoho má? Zavrtěla jsem hlavou.

„Se divím..." Promnul si bradu. Já jenom přikývla. Bylo to něco, co jsem nečekala. Proč by se najednou Harry zajímal o Katie? Líbí se mu nebo prostě ho jenom zajímá. Neznám ho, nevidím mu do hlavy, ale radila bych mu, aby neměl s ní špatné umysli nebo mu dám co proto.

Došla jsem domu. Zula si boty a pomalým krokem šla do svého pokoje. Tašku s věci na balet jsem hodila k nohám postele a sama jsem padla do postele. Někdo zaklepal na dveře. „Ano?" Zavolala jsem a sedla si na postel. Byla to má matka.

„Potřebuji s tebou mluvit." Usmála se a já jenom přikývla. „Ohledně té Aurory. Opravdu chceš tohle sólo?"

„Ano. Je to mé oblíbené a jediné, které mě zároveň jde i baví." Oponovala jsem ji. Matka si sedla na kraj mé postele.

„Lexi, dalo by se najít i nějaké vítězné sólo..." Protočila jsem oči u slova vítězné.

„Mami, já nepotřebuji vyhrát. Už jenom mé jméno mi dostane někam, ale to není důležité." Usmála jsem se na ni. „Nikde není napsáno, že když vyhraju, že o mě bude mít každý soubor zájem."

„Alexandro, jsi úžasná a talentovaná baletka. Výhra by ti mohla otevřít brány všude." Znovu jsem protočila oči. Šlo ji jenom o moji baletní kariéru než víc o mě a o to, co chci já.

„Ano, to já vím." Řekla jsem sklesle.

„Tak dobře. Vím, že se rozhodneš dobře." Usmála se a odešla z mého pokoje. Já si jen nahlas povzdechla. Chtěla bych jednou, aby matka stála na mé straně a nechala něco ohledně baletu rozhodnout samotnou. Vzala jsem si čisté oblečení ze skříně a šla do sprchy.

Vrátila jsem se zpět do pokoje a pomalu si ze sportovní tašky začala vybalovat věci z tréninku. Trikot jsem rovnou hodila do špíny, protože byl hodně propocený, špičky i piškoty jsem nechala v tašce. Prázdnou lahev jsem odnesla do kuchyně, kde jsem si ji umyla. Vrátila jsem se zpět do pokoje, kde jsem si zapnula svůj notebook. Zapnula jsem jako první youtube, kde jsem si pustila opět Bad Liar od Imagine Dragons.

Po chvíli se ozval zvuk chatu. Zpráva byla od Katie. Byl to screenshot lidí, kteří se ji chtějí přidat do přátel a hned první člověk byl Harry. K tomu napsala „Co mám dělat?!" Já jsme se jenom potichu zasmála. Odepsala jsem ji, že si ho má přidat.