KAPITOLA DEVÁTÁ

57 5 0
                                    

KAPITOLA DEVÁTÁ | Tak a tady to máš jasně

Bylo po focení. Doprovodila jsem společně s Katie Noah, Harryho a Camerona k zadnímu vchodu. Rozloučili jsme se jenom slovem, i když Katie chtěla Harryho obejmout, ale neudělala to. Došly jsme do studia, kde jsem si sedla na zem a začala si sundávat špičky. Byla to úleva, že si je můžu sundat. „Tak povídej, co jsi mi chtěla říct." Vyzvala jsem Katie.

„Jo, jasně." Sedla si na zem vedle mě. „Takže, jak jsi tančila, tak jsem nenápadně slyšela Camerona, který z tebe nemohl spustit oči. Dokonce jednou řekl, že jsi dokonalá a talentovaná." Usmála se na mě. Takže se mě nebojí? No, dobře promluvil na mě během toho, co stál v pozici, ale stejně. Nemusí to nic znamenat. „A co jsi mi chtěla říct?"

„No spíš se zeptat." Sundala jsem si špičky z nohou a potom i návleky. „Opravdu byl Cameron u vás?" Nervózně jsem se podívala na špičky.

„Ano, celou dobu. Nehnul se z místa, teda kromě toho, jak chtěli tu fotku s tebou." Zvedla jsem se a uklidila špičky do tašky. „Proč se ptáš?" Zeptala se mě.

„No víš, protože v jeden moment jsem měla pocit, že tam byl. Se mnou na podiu. Stál přede mnou a chtěl se mě dotknout, ale já nechtěla. Proto jsem byla ráda za tu pauzu, kterou jsem měla." Koukla jsem na své nohy, na kterých jsem čekala, že budou puchýře, ale nejsou.

„Opravdu? Třeba to něco znamená..." Usmála se na mě Katie a já jenom protočila oči. Proč by to muselo něco znamenat?

„Ale taky to nemusí znamenat nic." Řekla jsem a přehodila si tašku přes rameno. „Hele a co, že ses bavila s Harrym?" Nenápadně jsem změnila téma konverzace. Třeba to Harry s ní myslel vážně, ale nevěděl, jak začít. Zřejmě si chtěl u mě jenom potvrdit to, že Katie nikoho nemá a bude to s ní myslet vážně. Kdo ví, ale doufám, že to myslí vážně. Katie si zaslouží mít nějaký vztah, protože si nezaslouží sama.

„No povídali jsme si." Nedívala se na mě.

„No to vím, to jsem viděla, ale o čem?" Zeptala jsem se. Třeba bych se mohla o něčem zmínit. Přece jenom vím, jaký má vkus na kluky a nevím, jestli Harry splňuje všechny její kritéria. Zavrtěla jsem hlavou.

„Dobře, ptal se mě trochu na tebe, ale to spíš asi kvůli Cameronovi... Nebo si to aspoň myslím. Každopádně se mě ptal i na mě, teda hlavně na mě." Katie se trochu se začervenala. „A taky se mě zeptal, jestli nebudu někdy chtít jít ven." Kdyby měla Katie křídla, tak by se asi trochu vznášela nad zemí.

„A? Půjdeš s ním?" Zeptala jsem se. Katie mě následovala ven ze studia, vypnula jsem světla v místnosti a šla do šatny.

„No, přemýšlím, že bych šla, ale bojím se." Podívala se do země. Vykoukla jsem z poza rohu a podívala jsem se na ní pohledem, jestli to myslí vážně. „Co?" Nasoukala jsem se do kalhot a do trika.

„Čeho se bojíš? Myslíš, že tě snad znásilní nebo co?" Podívala jsem se na sebe do zrcadla. Moje vlasy byly rozcuchané, byly na všechny světové strany. Rozpustila jsem si vlasy, předklonila se a prohrábla si je rukou. Podívala jsem se do zrcadla. No, lepší to asi už nebude. Protočila jsem oči. „No, tak čeho se bojíš?" Znovu jsem promluvila na Katie.

„Ne, to ne, ale nechci jít sama." Podívala se na mě s úsměvem.

„Ne! Na to nemysli. Nebudu vám dělat křoví a možnost se o něčem bavit!" Začala jsem se bránit. Vyšly jsme ze šatny.

„To jsem nechtěla říct." To mě trochu uklidnilo. „Že bys šla se mnou a nenápadně to navrhla i Harrymu, že by třeba vzal Camerona." Šibalsky se usmála.

„Ty toho nenecháš, že jo?" Katie zavrtěla hlavou. Proč nechce pochopit to, že prostě není možné to, že s ním někdy vůbec skončím. Ani sama ho nechci, protože bych na nějakého kluka neměla čas. Vždyť veškerý svůj volný čas trávím ve studiu. A pochybuju, že se někdy najde někdo, kdo by respektoval to, že jsem baletka a veškerý volný čas trávím ve studiu.

~ ~ ~

Došla jsem do pokoje. Potřebovala jsem chvíli jenom pro sebe a nějak si v hlavě srovnat to, co se všechno stalo. Nejdřív to, že jsem měla nějaké vidění, kde byl Cameron se mnou na podiu. I když ve skutečnosti nebyl. Harry pozval Katie ven a Katie chce vzít mě a doufá, že Harry vezme Cameron – což asi se nikdy nestane. A sám na mě promluvil a já jsem na něj šahala. No dobře, to šahání nebylo nic velkého a asi, když bych k němu aspoň něco cítila, tak asi bych z toho bych byla víc vedle, ale nejsem. A zřejmě nikdy nebudu.

Lehla jsem si na postel a promnula si oči. Z kapsy jsem si vyndala mobil a podívala se, co je nového. Katie mi klasicky zaspamovala chat, kde psala o tom, že neví, jestli má jít s Harrym nebo ne. Jednoduše jsem ji odpověděla, že by mu měla dát šanci a že ji držím palce, a že kdyby fakt se bála že má se mnou počítat. I když jsem se doufala, že nebude muset.

Byla jsem ze dneška docela unavená. Jak fyzicky, tak i psychicky. Ovšem to mělo i nějaké pozitivum, že Harry mluvil s Katie a vypadá to, že půjdou spolu ven. Snad.

Přetočila jsem se na břicho a podívala se na notifikace, které jsem stále neměla přečtené. Mezi nimi byla i žádost o přátelství od Noah. Potvrdila jsem ji. Normálně nikomu hned profil neprojíždím, ale tentokrát mi to nedalo. Plno kvalitních a upravených fotek, odkazů na galerie. Mezi různými fotky krajin, zvířat apod., bylo i pár fotek s Harrym, ale také s Camerone. Všichni se na nich smáli, objímali a dělali různé obličeje.

Pak jsem uviděla fotku, která byla jiná než ostatní. Byla na ni s Cameronem. Leželi zřejmě na pláži a dávala mu pusu na tvář. Vím, že bych neměla z jedné fotky usuzovat, ale tak tady to bylo zřejmé a jasné. Poslala jsem screen fotky Katie a jenom napsala: „Tak a tady to máš jasně." Zamkla jsem mobil a položila ho na noční stolek. Došla jsem do koupelny, kde jsem si dala rychlou sprchu. Proč si Katie myslela, že Cameron nikoho nemá? Vždyť je to model a herec, tak to je jasné, že někoho bude mít. Nebude jako já, která na vztah nemá teoreticky čas. Vždyť i Katie má mnohem víc času na to, aby si někoho našla.

Vrátila jsem se ze sprchy, ve které jsem přemýšlela nad vším, co se v posledních hodinách stalo. I ohledně toho, že jsem si potvrdila to, co jsem dávno věděla. Noah chodila s Cameronem. Dobře, potvrdila mi to jedna fotka, ale stejně. Důkaz jako důkaz, a to se počítá.

learn to fly; cameron monaghanKde žijí příběhy. Začni objevovat