KAPITOLA OSMÁ

64 7 0
                                    

KAPITOLA OSMÁ | Bojí se mě snad?

(písničku si můžete, ale nemusíte pouštět.)

Sobotní odpoledne. Volné studio. Studio u divadla nebo spíš u jeviště. I přes to, že jsem se dneska chtěla zaměřit jenom na modernu, ale zřejmě zkusím i to sólo na závěrečné vystoupení. Zapojila jsem přes kabel svůj mobil do reproduktoru. Zapnula jsem svůj playlist na Spotify, který byl sestavený tak, abych se rozehřála.

Nevím kolik času mohlo uběhnout, ale podle času, který určoval délku playlistu, uběhlo zhruba třičtvrtě hodiny. Začal mi zvonit mobil. Došla jsem k němu a na displeji bylo jméno Katie. Přejela jsem prstem po zeleném tlačítku na displeji a hovor zvedla se slovy: „Ano?"

„Pojď otevřít, prosím."

„Jasně, už jdu." Položil jsem hovor, mobil nechala v ruce a šla k zadnímu vchodu. Otevřela jsem dveře, za kterýma jsem čekala spolu s Katie ostatní. A ty ostatní jsem myslela Noah, Harryho a Camerona. „A kde jsou ostatní?" Rozhlížela jsem do postranní uličky, kde nikdo nebyl, mezitím Katie vyšla dovnitř.

„Ještě na jednoho z nich čekají. Napíšou mi, takže pro ně dojdu." Ujistila mě Katie. Já jsem jenom přikývla a následovala Katie. „Kam teď?"

„Do studia." Usmála jsem se a přešla jsem před ní a dovedla ji do studia.

„Páni. Tolik zrcadel." Dívala se na sebe do řady zrcadel na zdi. „A tak čistých. To je každý den někdo čistí?" Podívala se na mě.

„Buď nebo je zákaz na ně šahat." Ukázala jsem na cedulku, která oznamovala šahání na zrcadel, pod vyhrůžkou mytí všech zrcadel v budově.

„Aha, to mě nenapadlo." Nervózně se zasmála. „A co teď tancuješ?" Zeptala se a sedla si na stoličku vedle piana.

„Tak nějak všechno. Hlavně teda moderní sólo na tu soutěž." Usmála jsem se.

„A to je co?" Zeptala se s úsměvem Katie.

„Alive od Sii." Kousla jsem se do rtu. „Půjdeme do divadla." Rozhodla jsem a začala si balit věci do sportovní tašky.

~ ~ ~

Došly jsme do divadelního sálu. Bylo to divné, že tu nikdo nebyl a za pár měsíců to tu bude plné a já tu budu tančit. Došla jsem do zákulisí, kde jsem si odložila tašku na zem, mobil jsem zapojila přes kabel do reproduktorů. Zapnula jsem youtube, kde jsem měla playlist hudby, které měli se použít na závěrečné vystoupení. Bratr pořád ten playlist upravoval, odebíral nebo přidával písničky. Matka by byla radši, kdyby to byla klasická hudba, ale bratr zase stál za tím, že moderní nám dá více prostoru se otevřít a víc ukázat. Matka i přes mírný nesouhlas kývla, protože to zas bude ukázka práce mého bratra, jaký je choreograf nebo jaký chce být. Stále nemůžu uvěřit tomu, že chce s tancem skončit a být jenom choreograf, vždyť má talent a umí se lépe prodat než já. „Lexi?" Zavrtěla jsem hlavou a podívala se na Katie, která stála pod podiem.

„Zase jsem se zasnila, co?" Katie jenom přikývla.

„Už mi napsal Harry..." Podívala jsem se na ni pohledem, který se ji ptal, jestli ji opravdu napsal. „Nech toho," protočila oči, „už jsou tady, tak já jdu pro ně." Já jsem jenom přikývla a Katie se s úsměvem otočila a odešla ze sálu. Kdyby ta holka jenom věděla, co vím já. Harry je očividně do ní jenom blázen nebo aspoň to tak vypadá. Proč by se jinak ptal mě, jestli má přítele. Doufám, že to myslel v dobrém a nebude si s ní jenom hrát, pokud ano, tak ať se mě pán nepřeje.

learn to fly; cameron monaghanKde žijí příběhy. Začni objevovat