Dny plynuly a já jsem byla i celkem šťastná. Jones sice na první pohled vypadal strašidelně, krutě a zle, ale ve skutečnosti byl pravý opak. Strašidelně vypadal jen kvůli své kletbě, vypadal sice krutě, ale krutý být nedokázal. Vždy, když viděl něco krutého, chvilku se na to s potěšením díval, ale pak mu to začalo být líto a tak šel do své kajuty a začal hrát svýmy chapadly na varhany. Bylo mi ho líto. Podle toho, co jsem slyšela, mu život dal velmi krutou lekci.
Měla jsem ho ráda. Ano, skutečně. Sice to zní podivně, ale je to tak.
Třetího dne jsem si uvědomila, že ho i asi miluju, ale tenhle cit jsem vůči němu nedokázala příjmout. Jenže pro mě by bylo lepší, abych to přijala, protože jsem si ho do roka a do dne měla vzít. Měla. No a v tom byl právě ten háček, protože i když bych ho milovala sebevíc, asi si ho nedokážu vzít. Byl sice na mě i docele hodný, ale nelíbil se mi jeho přístup k posádce . Chodívala jsem si proto, večer i ráno , posedět chvilku na holanďonovo zábradlí a pozorovat jen tak moře . Jednou jsem si takhle seděla na zábradlí, ale najednou ke mně přišel Jones.,,Dobré ráno. Umíš šermovat?" Zeptal se mě. Já jen zakroutila hlavou. Jones mi však svou chapadlatou rukou sáhl na hrudník a pak řekl:,,tak teď už umíš," a odešel. Já se za ním nechápavě dívala. Pak jsem se otočila zpět k moři.
Měla jsem na sobě tmavě modré kalhoty, bílo košili, přes kterou jsem měla tmavě modrou kazajkua pár pásů se šavlí a pistolemi a podobnými věcmi. Dále jsem na sobě už jen měla černé boty, černý plášť a černý klobouk. To oblečení se mi moc líbilo. No a jak tak jsem si prohlížela své boty, uviděla jsem, že k nám pluje loď. Byla zakončena pannou, která z ruky vypouštěla ptáčka a měla zlatavou korunu. Loď to byla velká a černá. Černá loď s černýma plachtama. U kormidla stál muž s modrým šátkem na hlavě a na rameni mu seděl papoušek. Na síti stál malinký mužík, který něco volal a ukazoval na nás. Celá posádka té lodi běžela k levoboku lodi a vyděšeně na nás koukala. Mezi nimi byl i muž, který mi byl velmi povědomí. Měl delší černé vlasy, malý knírek a malou bradku. Vypadal trochu jako mušketýr. Vedle něho stála...,,Liz!" zašeptala jsem. Bylo to neuvěřitelné. Po dlouhé době jsem zase viděla svou sestřenku. Pak jsem ale zbystřila. Kousek od nich se postavil muž. Měl na hlavě kloubouk ve tvaru trojúhelníku zpod kterého byl vidět červený šátek. Měl tmavě hnědé až černé vlasy, ve kterých měl zapletené různé ozdoby a také několik dredů. Oči měl hnědo černé a jejich víčka měl taky do černa...(no prostě Jack Sparrow, počkat! Omlouvám se , kapitán Jack Sparrow. )
Vedle něj se pak ještě ukázal...(Prostě Hector. Popisovat ho nebudu, protože ho taky všichni moc dobře známe) a další známá tvář-Gibbs.
Seskočila jsem ze zábradlí a běžela za Jonesem do kajuty.,,Davy! Jonesi! Loď s černýma plachtama!" Vypravila jsem ze sebe. Jones se prudce zvedl a šel co nejrychleji na palubu...
ČTEŠ
I love pirate
Historical Fiction,,To není spravedlivé," řekla jsem se slzami v očích a běžela jsem pryč od šibenice, kde stál můj kamarád...