To build a Home ✓ || Changki

17

Kihyun

První dny, týdny, měsíce bez Kyunnieho pro mě byly hrozné. Na to, že jsem předtím byl zvyklý být sám, jsem si tak moc zvykl na to, být s ním, že jsem si zase nemohl odvyknout na samotu. Ale rozhodl jsem se, že mezitím, co bude Kyunnie studovat, tak já rozhodně nebudu zahálet a flákat se. Wonho se rozhodl změnit pracovní dobu, už neměl jen noční bar, ale otvíral ve 12:00, takže jsem tam mohl pracovat celý den až do noci a vydělat si hodně peněz. Nejdříve jsme začali dělat jen lehká jídla, něco k alkoholu...pak jsme zkusili večeře, jestli se to uchytí a nakonec jsme přišli na to, že Wonho vaří opravdu dobře, tak jsme začali dělat i obědy. Takže je teď jeho podnik něco jako restaurace a pak i jako noční bar. Dlouho jsem přemýšlel, co budu dělat...na co budu šetřit, aby na mě mohl být Kyunnie pyšný? A pak jsem to jednoho dne vymyslel...vlastně mě to napadlo z čista jasna. Zřídit si květinářství. Vždycky jsem se staral o květiny s mámou, ona je milovala...a tak bych v tom chtěl pokračovat, aby i ona, tam nahoře, na mě mohla být pyšná. A tak jsem na to šetřil peníze, odkládal jsem si všechno a utrácel jen za nezbytné věci jako byl nájem, elektřina, teplo a jídlo. Vlastně i Hyungwoon a Wonho mi hodně pomohli. Hledali se mnou prostory, kde bych mohl vybudovat květinářství, vybírali se mnou regály, dodavatele květin, dodavatele květináčů a dalších příslušenství. Wonho měl už zkušenosti s podnikáním, spoustu věcí mi vysvětlil, pomohl mi a oběhal se mnou vše, co bylo potřeba před tím, než bych mohl začít podnikat. A já mezitím zútulňoval i náš byt. Vymaloval jsem s Hyungwoonovou pomocí obývák s kuchyní do červenofialové krásné barvy, v ostatních pokojích jsme jen obnovili bílý nátěr a celkově jsme všechno předělali. "Tak, už zítra." poplácá mě v práci Wonho po zádech. Zítra mě čeká první otevření mého květinářství. Byl jsem nervózní, ale byl jsem rád, že jsem v práci, kde na to nebudu tolik myslet. Ale spíš než na tohle, jsem přemýšlel nad tím, že mě čeká ještě necelý rok, rok bez Kyunnieho. Vždycky když od něj přijde dopis, mám šílenou radost a moje srdce zaplní nepopsatelný pocit štěstí. Párkrát jsme si ze začátku i zavolali, ale teď má Kyunnie hodně učení a dopisy...dopisy jsou něco nepopsatelného a krásného. Když držím v ruce dopis od něj, tak vím, že se dotýkal papíru, vím, že ten dopis je lehce nasáklý jeho vůní a to je mnohem krásnější než sms. A já už skoro začínám odpočítávat dny, kdy se vrátí, jsem z toho nervózní a zároveň se těším. "Naa, Hyun, něco mě napadlo." přijde za mnou Hyungwoon za bar, když máme chvilku klidu po obědech. "Hm?" otočím se na něj a pozvednu obočí, vypadal, že má něco za lubem. "Co kdyby ses obarvil na růžovo? Já vím, že ji nemáš moc rád, ale slušela by ti." začne zvedat obočí, Wonho, samozřejmě, aby se k němu nepřidal. Nejdřív zuřivě kroutím hlavou a odmítám to, ale nakonec, k večeru...nad tím začnu vážně uvažovat. Stejně jsem přemýšlel, že s novou prací v květinářství bych měl zkusit i novou vizáž...možná, že ta růžová...by zase nebyla tak špatná. Navíc..když to bude vypadat hrozně, tak se kdykoliv můžu přebarvit...anebo to třeba bude vypadat dobře a já si ji nechám, dokud Kyunnie nepřijede a třeba...jen možná by se mu líbilo, kdybych vypadal trošku...něžněji? Roztomileji?
***
Moje podnikání se krásně rozjelo. Chodí sem dokonce denně tolik lidí, kolik jsem ani nedoufal. Možná je to tím, že tady široko daleko žádné jiné květinářství není. A moje vlasy? Musel jsem dát Hyungwoonovi za pravdu, protože ta růžová mi, si myslím, že i sluší...vypadám tak nějak...mírumilovněji? Ne tak děsivě jako předtím?Nevím, ale stále odpočítávám dny do Kyunnieho návratu. A jsem z toho čím dál tím víc nervóznější. Jak asi bude vypadat? Změnil se nebo bude stejný? Jsem já stejný anebo jsem se změnil? Hlavou mi víří každý den několik otázek a já na ně stále neznám odpovědi. Jedno ale vím, že chci, aby se Kyunnie už vrátil a jediné co chci je, aby mě zase držel ve své náruči.