You changed me (part 2)

-19-

Po pár minutách jsem se pomalu zvedla a otřela si slzy. Ten debil mě bude vydírat, nechápu, co ho tak najednou popadlo. Nikdy jsem si nevšimla, že by mě nabaloval jinak než ze srandy. Mrzí mě to, myslela jsem si, že je v pohodě. Nakonec jsem se rozhodla pro knihu, aspoň se uvolním.

Otevřela jsem oči a rozhlídla jsem se po pokoji. Asi jsem usnula, protože jsem se cítila jako praštěná. Rozhodla jsem se, že si zajdu na jídlo a potom skočím za holkama. Třeba si Fabio vymýšlel, nebo ho to přešlo. Hodila jsem na sebe kraťasy a obyčejné tričko, do kabelky jsem si hodila základní věci a vyšla jsem ven.

Když mi asi ve třicáté restauraci řekli, že mají obsazeno, práskla jsem s kabelkou a začala jsem nadávat všemi jazyky, které umím. Bohužel umím jenom italsky, anglicky a úplně minimálně francouzsky ze základky, takže se na mě lidi pohoršeně dívali a obcházeli mě pořádným obloukem. Nakonec jsem po nadávkách vstala, zašla do nejbližšího supermarketu, kde jsem si koupila bagetu a spokojeně se najedla.

Stav se u mě doma. Lisa

Pokrčila jsem rameny, dojedla jsem bagetu a zamířila na vedlejší ulici, od které vede zkratka. Když jsem dorazila k jejímu bytu, zazvonila jsem a počkala, dokud se neozve bzučák. Vešla jsem dovnitř a otevřela jsem dveře od jejího bytu. Chtěla jsem pozdravit, ale zarazil mě pohled na celou partu, jak sedí u jednoho stolu a dívají se na mě.

,,Tak, jakou vymyšlenou verzi si pro vás Fabio připravil?" vyštěkla jsem, když jsem uviděla jejich vyčítavé pohledy.

,,Nic jsem si nevymýšlel, to, co jsem jim řekl byla čistá pravda" řekl Fabio, který se za mnou zjevil. Chtěla jsem mu něco odseknout, ale měl na tváři rudý obtisk ruky. A dost výrazný.

,,Vlepil sis, protože ses na sebe naštval? Uvědomil sis, jaký jsi byl idiot?" vyštěkla jsem první překvapeně, potom jsem ale přešla do ironického podtónu.

,,Ty se na něj vrhneš, vlepíš mu a ještě se mu posmíváš?" řekne najednou Am a postaví se za něj.

,,Cože? Já že jsem mu vlepila? Vždyť i blbec uvidí, že ta ruka je mnohem větší než moje." Řeknu naštvaně.

,,Myslím, že by jsi měla odejít." Řekne Peter společně s Mikem.

,,Cože? Já jsem mu nic neudělala, jenom jsem ho odmítla!" vykřiknu frustrovaně a prohrábnu si vlasy.

,,To tvrdíš ty. My věříme Fabiovi" postaví se za něj i Lisa.

,,I ty? Vy všichni mu věříte?" řeknu a vzlyknu.

,,Je mi líto. Víš, když jsem tě poprvé potkala v kavárně" začne mluvit Lisa ,,vypadala jsi jako fajn holka. Byla jsi milá a v životě bych si nemyslela, že se zachováš, jako teď. Všechny nás to moc mrzí, ale chceme, abys odešla. Tašku s věcmi, co jsi tu nechala máš na chodbě. Sbohem" řekla a otočila se.

,,Doufám, že je to to, co jsi chtěl. Nevím, co jsi jim navymýšlel, ale asi to bylo něco dost hnusného. Nenávidím tě" řekla jsem Fabiovi a spolu s taškou jsem rychle vyběhla ze dveří. Stopla jsem si první taxi, které jsem uviděla, abych se co nejrychleji dostala do bytu.

Práskla jsem za sebou dveřmi a rozbrečela se. Co mi vlastně zůstalo? Zlomené srdce, byt v Itálii a hromada nehezkých vzpomínek. Moji rodiče jsou mrtví, ostatní příbuzné jsem buď v životě nepotkala, nebo jsou také mrtví. Možná kromě jedné babičky, té je ale 96 a leží v nemocnici. Právě jsem ztratila všechny přátelé a moje láska je na jiném kontinentu, možná už s jinou. Vlastně, ani nemám proč žít.

...

Ahoj, po 14 dnech jsem tu opět zase! Týden jsem byla naprosto bez signálu, telefonu, sprch a funkčních záchodů-to víte, školní výlet-ale jsem naživu, a dokonce jsem i něco napsala.

Bohužel, s těžkým srdcem vám oznamuji, že tohle je asi předposlední kapitola. Vím, že jsem vám slíbila ještě dvě, ale bude ještě jedna a možná epilog. Moc mě to mrzí, ale bohužel.. Každopádně moc děkuji za hromadu votes, moc mě to těší<3 Texaknihy