Dej mi víc své lásky

1. Nový film

"Louisi! Nemůžete mi teď říct, že ne! Všechno je zařízené, viděl jste scénář!"
"A právě proto vám říkám, že v tom hrát nebudu! Je mi to líto, pane, ale tohle? Romantická komedie Dej mi víc své lásky." imitoval posměvavým hlasem Louis Tomlinson. "Takových filmů jsou na světě stovky! V čem by tenhle měl být jiný?"
"Budete v něm hrát vy, Louisi. Jste světová hvězda, každá vaše fanynka na to půjde do kina! Některé by mohly jít snad i dvakrát."
"Ani mě nepřekvapuje, že to je jen pro peníze. Je mi z toho všeho na nic." Louis se zašklebil a vstal z křesla. Měl už toho plné zuby.
"Sedněte si, Louisi. Víte, že teď nemůžete odejít. Podepsal jste smlouvu, zítra prostě dorazíte."
"Pane Cowele, prosím vás, nenuťte mě hrát v nějaké další hloupé romantické srač-" na poslední chvíli se zarazil a podíval se svému nadřízenému do očí. Samozřejmě, že neměl šanci.
"Uvidíme se tedy zítra v devět, Louisi, nashledanou." Simon Cowel se sklonil zpět ke svým papírům, čímž dal Louisovi jasný povel k odchodu.

"Kdyby aspoň změnili to jméno..."brblal si pod vousy, když nastupoval do výtahu. "Dej mi víc své lásky, taková blbost. Všechny jména stojí za nic. Dokonalý Pete a dokonalá Alex. Kdo se vůbec zamiluje do někoho, kdo se jmenuje Alex?" Dveře výtahu se otevřely a Louis zamračeně vyšel ven. Proč zrovna on? Když mu bylo čerstvých osmnáct let, přišla nabídka, která se neodmítá, jenže Louis si přeje, aby ji býval odmítl. Hrál ve školním muzikálu Grease, a když mu zavolal agent samotného Simona Cowela, známého porotcez X Factoru nebo z Talentu a velice významného producenta, neváhal ani minutu. Častokrát už si vyčítal, že si pořádně nepřečetl smlouvu. Štvalo ho, že se jen smál paragrafům jako ‚Pan Cowel a jeho společnost budou formovat vaši veřejnou osobnost.' Proč se nad tím jen nepozastavil? Nyní chvátal co nejrychleji z kanceláře samotného ďábla a snažil se nemyslet na to, co ho v příštích týdnech čeká. Ono se řekne: ‚Herec z Hollywoodu, ten se nenadře.', ale Louis už neměl pořádné volno jak je rok dlouhý. Díky jeho nevšednímu a velmi pohlednému vzhledu nalákal Simon diváky na filmy a seriály, které by bez Louise v hlavní roli neměli prakticky žádnou budoucnost. Louis takové filmy nesnášel. Sám měl rád sci-fi a kdyby mu Cowel aspoň jednou nabídl něco, co neskončí nepříjemným natáčením postelové scény, byl by mu velice vděčný. Ovšem Louis si velmi dobře uvědomoval, že je to prostě jeho práce a že jako většina lidí prostě nemá na výběr a musí dělat i to, co ho nebaví. Nejvíc ho asi na tom všem štvalo to, že pomalu neměl volno ani o víkendu. Díky paragrafu o Louisově veřejné osobnosti měl Simon Cowel přehled nad téměř čímkoliv, co se odehrávalo v Louisově životě. 

Před dveřmi do budovy stál hlouček novinářů, kterým se Louis musel protlačit ke svému autu. Další den se na předních stránkách novin objevili články jako ‚Mladá hvězda Louis Tomlinson ustaraně chvátá ke své přítelkyni.' nebo ‚Ve filmu Louise zamračeného neuvidíte, ale je vždy tak skvělý i ve skutečnosti?' k nim byla přichycená fotka Louise, jak zamračeně nasedá do auta a jede, jak už bylo zmíněno, ke své přítelkyni.

Ona Eleanor Calder je kapitolka sama pro sebe. S Louisem jsou spolu podle novinářů už pět let, společně bydlí už přes tři roky. Přední bulvární plátky si Louise často dobírají kvůli zásnubám, protože ty jsou to jediné, co Simon Louise zatím nedonutil udělat. S Eleanor se Louis poznal díky Simonovi. Nebo možná spíš kvůli němu, když je naproti době posadil v kavárně a řekl ‚Od teď spolu chodíte, tak se seznamte.'. Zpočátku se zdálo, že v tom jsou spolu a rozuměli si čím dál tím víc. Louis dokonce i zvažoval, že by ji pozval na opravdové rande, se vším všudy a bez otravných novinářů, ale nevyšlo to podle plánu. Teď spolu prohodí většinou jen zdvořilostní fráze, párkrát do měsíce se spolu ukážou v drahé restauraci a víkendy tráví spolu v přírodě. Většinou na Simonově malé chatce odříznuté od civilizace, kde mají tichou domácnost. Eleanor si čte a Louis kouká do blba. Nemůže si zapnout fotbal, aby ji nerušil a levné filmy ho přestali bavit už dávno.

Další víkend je ale pro Louise až nesnesitelně daleko, protože když si uvědomí, že mu zbývají ještě čtyři dny dělání na novém a naprosto úžasném filmu, chce se mu skočit z nejbližšího mostu.

Zapadl do dveří, jak nejrychleji uměl. Byl celý mrzutý a štvalo ho, že se Simonem nemůže vycházet líp. Třeba by si potom nedělali naschvály jako například-
„Tak co, zlato, jak to šlo?" Eleanor zavolala z obýváku a ani se nesnažila předstírat, že ji to doopravdy zajímá.
„Tu roli mám." Poznamenal Louis a zamířil do kuchyně, kde si ihned připravil čaj.
„Tak to je skvělé, gratuluju! Měli bychom to nějak oslavit." Ani nezvedla pohled od knížky. Jen líně otočila stránku a Louis hlasitě vydechl. Včera o tom spolu mluvili, zdálo se, že by zase mohli najít společnou řeč, ale jak je vidět tak bohužel. Louisovi stačilo si přečíst jen námět a hned mu bylo jasné, že už zná konec a taky, že v něčem takovém hrát nechce. Postěžoval si Eleanor, která ho ubezpečila o tom, že si ho Simon vyslechne a ten filmu nutit nebude. Dneska už si ale, jak se zdá, z jejich rozhovoru nic nepamatuje.

Louis vyšel po schodech do svého pokoje, zalezl si do postele a přemýšlel o svém životě. Co vlastně dokázal? Prodat pár filmů a donutil davy, aby začali ječet, jen co je na dohled. Copak v životě není nic víc?

Poslední dva roky natáčel téměř v kuse jeden seriál, prakticky variaci na Twilight. Několikrát Simonovi říkal, že už toho má plné zuby a že už nemůže pokračovat, ale Cowel si nedal říct. V Louisovi byli peníze a v penězích Cowelův život. Louis se po několika měsících odhodlal a zašel rovnou za režisérem. Ten obtloustlý chlapík ho ihned pochopil a společně zašli za scénáristou. Shodli se na tom, že hned ten seriál stopnout nemůžou, ale že při nejbližší možné příležitosti zabijí hlavní postavu, Louisovu roli. Po dalších dvou měsících byl Louis konečně volný a těšil se na to, že stráví nějaký čas se svými přáteli a taky možná sám se sebou. Naděje, že by se snad mohl podívat zpátky do Anglie a navštívit svoji rodinu, si ani nedával. Bohužel si ho ani ne dva dny na to pozval k sobě Simon a představil mu tenhle trhák.

Louis se natáhl na noční stolek pro svůj čaj, ale vzápětí si uvědomil, že ho zapomněl dole. To mu na náladě taky moc nepřidalo. Rychle seběhl schody a vlítl do kuchyně, kde na barové židličce seděla Eleanor a v ruce držela flašku vína.
„Tak rychle jsi mi zmizel.. Nenačneme ji? Měla jsem ji schovanou pro zvláštní příležitosti..." svůdně se nahnula dopředu a koketně překřížila nohy. Zato Louis teď už i se svým hrnečkem opustil místnost tak rychle, jak jen to šlo, aby ji neurazil. Vlastně ani na tom už mu nezáleželo tolik. Simon ho naštval a Louis chtěl, aby z jeho života vypadl tak rychle, jako do něj vpadl.

Ani se nesnažil pochopit, proč se tak najednou El začala snažit, ale stejně to bylo kvůli tomu, že jí popostrčil některý ze Simonových agentů. Unaveně si promnul obličej, když si vzpomněl na život v Anglii. Tehdy měl mamku, o kterou se mohl opřít a milující sestry, ale co má teď? Falešnou přítelkyni a syna, kterého sice miluje, ale kvůli Eleanor (nebo spíš Simonovi) ani nevídá.