Dej mi víc své lásky

2. Práce začíná

Ráno ho vzbudil budík, který ihned zamáčkl. Chtěl přijít pozdě. Chtěl, aby měl Cowel nějaký problém. Chtěl uprchnout ze země a už se sem nikdy nevrátit, ale i přes to se neochotně zvedl z postele a zamířil do koupelny. Nemohl to udělat ostatním, kteří na tom filmu dělali, ať už šlo o ostatní herce nebo o podavače vod. Oni se měli na co těšit a chtěli být se svou prací co nejdříve hotovi. Louis si bolestně uvědomil, že poslední dobou už bohužel není hercem jen v práci.

Až vyjde z koupelny, nasadí si na sebe masku Louise bez emocí. Hvězdy Hollywoodu, která nosí sluneční brýle a nevšímá si všech těch foťáků, které na ni míří. Před kamerou se změní na Peta Johnse, Jamese Smitha nebo na kohokoliv s nějakým podobným originálním jménem a jedinečnou osobností. Jakmile ho od zbytku světa dělí dveře domu, stává se z něj milující přítel.

Ale teď není ani jedno. Teď, když jeho tvář smáčí ledová voda vytékající ze sprchové hlavice je jenom Louis. Obyčejný kluk z Doncasteru, který jen chce jet domů. Zpátky do dob, kdy vešel do domu celý šťastný, protože si sice se Stanem vysloužili týden po škole, ale stálo to za to. Do dob, kdy mohl kdykoliv svojí mamku obejmou a říct jí, jak úžasná je. Proč to nedělal častěji? Proč jí prostě nedal pusu na čelo a neřekl ‚To je dobrý, dneska to nech na mě, pomůžu ti.'? Horká slza, která mu stekla po tváři se ztratila v proudu ledové vody. Byl čas jít.

„Dobré ráno, lásko."
„Dobré, El." Louis vešel do jídelny a nestačil se divit. „Páni, tys vařila?"
„Děláš, jakoby to bylo poprvé."
„Ne, to ne, ale většinou si objednáme nebo si dám po cestě-" Eleanor ho probodla pohledem. „Děkuju, je to milé překvapení." Usmál se a věnoval jí letmý polibek na tvář. Usadil se na židli naproti a vzal si do ruky hrnek s... kávou? Přezíravě se zašklebil. Nepil kávu. Nechutnala mu. Eleanor na rozdíl od něj pila už asi třetí hrníček. V sedm ráno.
„Asi si dojdu udělat čaj." Usmál se a zamířil rovnou do kuchyně.
„Co se děje, nechutná ti? Dva cukry, přesně jak to máš rád." Louis zvedl obočí. Jak to má rád? To těžko, on totiž nesladil. „Já jen abys to stihl, za dvacet minut máš být v práci." Louis rozsvítil display a zjistil, že jeho přítelkyně má pravdu.
„No do prdele." Ulevil si a bez pozdravu vyběhl ven.

„Sakra, sakra, sakra, sakra." Hudroval a sešlápl plyn až k podlaze. V tunelu se stala nehoda a nikdo nemohl projet. Trvalo půl hodiny, než se po všech možných objížďkách dostal až před budovu Simonovi společnosti. Bylo jasné že přijde pozdě. Bylo mu líto, že takhle plýtvá časem nevinných lidí a zároveň ho neuvěřitelně iritovalo, že dalším lidem ukáže, že je jen neschopný namyšlený herec, který má ze života srandu. Vyskočil z auta, hodil klíčky zaměstnanci a rozběhl se přímo k výtahům. Rovnu do jedenáctého patra.

„Dělej, dělej, jeď, jeď.." mrmlal si pod vousy a zběsile mačkal tlačítko na přivolání výtahu. Dveře se líně začali otvírat a Louis se procpal dovnitř. Mačkal tlačítko na zavření dveří, ale zdálo se, že snad nefunguje. Dva kovové obdélníky se pomaličku sunuly k sobě, už zbýval jen kousek a strčil jim do cesty ruku vysoký mladík. Louis jen protočil oči, ale posunul se, aby udělal trochu víc místa.
„Promiňte, ale nejste vy Louis Tomlinson?" Louis se otočil a přikývl. Muž před ním se usmál a zastrčil si neposlušný pramen dlouhých kudrnatých vlasů za ucho.
„Jsem rád, že nejsem jediný, kdo jde pozdě." Louis se usmál a pořádně se na něj podíval. Mohl být o něco mladší, než byl Louis, ale o dost vyšší. Ostatně jako každý. Louis ale musel uznat, že ho fascinovali ty vlasy, stejně jako smaragdové oči.
„Ježíš to já taky, už jsem měl nepříjemný pocit, že si mě Simon dá k snídani." Kudrnatý se taky usmál a nadzvedl jedno obočí.
„Když budeme dva, tak si netroufne?" Louis nasadil vážný výraz a zakroutil hlavou.
„Ne, ale zatímco si bude pochutnávat na tobě, stihnu mu utéct." Kudrnatý se rozesmál.
„A kdo říká, že to nebude naopak?"
„Já. Podkopnu ti nohy dřív." Pohodil obočím Louis a ďábelsky se usmál. Výtah s cinknutím zastavil.
„Ne nadarmo jsi nejlepší herec široko daleko, málem bych ti to i věřil." Nejlepší herec široko daleko? To těžko. Pomyslel si Louis, ale jen nasadil ze svých nablýskaných úsměvů.
„Ale já to myslel vážně." Kudrnatý se znovu zasmál a natáhl k Louisovi ruku.
„Já jsem Harry mimochodem, promiň, že jsem se nepředstavil dřív, ale takovouhle celebritu nepotkávám každý den." Louis s úsměvem přijal.
„Pak mám na tebe jednu jedinou prosbu. Chovej se ke mně tak, jako bych byl popelář, co ti každý týden vyváží odpadky, ano?" Harry přikývl.
„Takže kdy přijedeš na čaj?" Louis zakroutil hlavou a bez zaklepání rozrazil dveře od zasedací místnosti. Všechny pohledy se stočily na ně.
„Tak už je tady máme hlavní postavy!" zahlaholil Simon s úsměvem a probodl Louise pohledem. „Můžeme začít?" odpovědí mu byl tichý šum a šoupání židlí, jak si každý zase sedal na své vlastní místo.
„Louisi, posaď se prosím támhle, je tam jmenovka Pete a támhe přímo naproti je jmenovka Alex, ano?" Harry se na Louise naposledy usmál a rozešel se ke svému místu. Louis sklonil hlavu, aby se nemusel dívat do očí lidem, které míjel a sesunul se na židli.
„Tak, skvěle. Pojďme to udělat jako vždycky, ano? Pojedeme prakticky podle času, který každá postava stráví na obrazovce, takže Louisi, můžeš začít." Louis se zašklebil, když si uvědomil, že mu Simon tyká, ale přeci jen se nadechl a spustil.
„Jmenuju se Louis Tomlinson a hraju Peta Johnse." Místností se rozezněl potlesk a Louis se malinko usmál. Taky se nepříjemně ošil. Nikdy mu tohle začáteční představování nedělalo dobře. Nesnášel ten pocit, když mu ostatní tleskali jen za to, že dokázal říct svoje jméno. Když potlesk ustal, všichni byli připraveni na přestavení Louisovi drahé polovičky.
„Moje jméno je Harry Styles a hraju Alexe Pottse." Dlaně zase pleskaly o sebe, ale Louis nic z toho nevnímal. Rychle zvedl hlavu a uviděl, jak se na něj z druhé strany stolu jemně usmívá Harry.
„Cože?" potlesk ustal. „Harry je Alex?"
„Přirozeně." Simon se zle zašklebil. „Problém?"
„No, vždyť Harry není ženská!" Simon se rozesmál a pár vlezdoprdelků s ním. Louis se mračil a snažil se to pochopit.
„Ty sis myslel, že budeš natáčet s holkou? Že to je ta Alex Potts?" zeptal se překvapeně Harry a Louis prkenně přikývl. Simon se rozesmál ještě víc.
„Přečetl ty sis vůbec ten scénář?"
„Jakmile jsem zjistil, že je to jen další romantická kravina, hodil jsem ho do koše." Prskl Louis. „Bez urážky." Dodal ke scénáristovi, který jen smířeně kývl, že mu rozumí.
„Očividně. Proč by si taky pan dokonalý Tomlinson četl scénář?" Louisovi se vařila krev v žilách. Měl sto chutí přetáhnout Cowela něčím po hlavě. Stoupl si ze své židle a zuřivě gestikuloval rukama.
„Proč jsi na tuhle roli vybral právě mě? Vypadám snad jako bych byl sakra teplej? Protože kurva nejsem!" ohnal se jedovatě, ale hned při pohledu na Harryho svých slov litoval. Harry si nechal spadnout vlasy do obličeje a v očích se mu odrážela bolest. Řekl to snad Louis moc hnusně? Samozřejmě, že řekl. Ale co mohl dělat? Simon to prostě nemohl vědět.
„Jenže Pete je!" přerušil jeho tok myšlenek Simon. „Smiř se s tím nebo odejdi." Okřikl ho. Následovala chvíle hrobového ticha, kdy Louis vážně zvažoval odchod. Věděl ale, že by se Simona tak lehce nezbavil. Podíval se mu do očí a věděl, že nemá šanci. Zase. Plácl sebou zpátky do židle a střelil pohledem k Harrymu, který se na něj malinko usmál. Louis ale úsměv nebyl schopný opětovat. Co všechno o něm Simon ví? Louisovi přeběhl mráz po zádech, když si uvědomil, co by to mohlo znamenat.