Dej mi víc své lásky

10. Snídaně s Hazou

„Haz?"
„Tady jsem." Louis si promnul rozespalý obličej a otočil se za hlasem. Harry seděl na barové židličce s malým úsměvem na tváři. Pohled mu na chvilku sklouzl na Louisovu nahou hruď, než se rychle s červenými tvářemi otočil. „Probudil jsem se dřív, tak jsem si sem šel sednout." Vysvětlil a znovu zvedl hlavu. „Promiň." Vyhrkl, když si uvědomil, že se mu pohled znovu zatoulal níž, než byl Louisův obličej. Raději se zaměřil na svoje prsty, které mu najednou přišli strašně zajímavé.
„Za co se omlouváš?" zasmál se Louis a přešel za bar.
„No za-" Harry se zarazil a zrůžověl.
„...Za?" Harry jen dál upíral pohled na svoje ruce, které mu během chvilky Louis chytil. „Haz, podívej se na mě." Pomalu mu přejížděl palcem po hřbetu ruky na uklidnění a čekal, než Harry zvedl svůj pohled. „Vždyť se vůbec nic nestalo."
„Louisi, oba víme, že sis toho všimnul." Louis jen nakrčil obočí. „Nemáš na sobě tričko." Poznamenal Harry a Louis se zasmál.
„Ježiš a já už se lekl, že se něco vážně stalo. Neblázni, stejně, podle toho, co jsi říkal, tak v těch filmech, co jsi viděl, jsem byl víc než jen bez trička." Pokrčil rameny a dal vařit vodu. „Dáš si čaj?"
„Ale tohle je naživo, Lou." Louis si nahlas povzdychl a tvář se mu zachmuřila.
„Harry, nesmíš to brát tak vážně. Já vím, před kamerou vypadám líp, ale je tam lepší světlo, víš? A možná že to i trošku potom poupravili, nesmíš se na mě teď dívat jinak!" začal hraně ublíženým tónem, až se oba rozesmáli. „Takže dáš si ten čaj, nebo si mám prvně dojít pro tričko a mluvit na tebe až potom?"
„Dám si ten čaj." Odpověděl teď už vysmátý Harry, který ale nezůstal jen tak nečinně sedět. „Máte tady někde mouku?"
„To se ptáš mě?" zasmál se Louis. „Nemám nejmenší tušení, podívej se." Rukou pokynul ke skříňkám. „Na co mouku?"
„Na lívance."
„Hmm.."
„Nebo je snad nemáš rád?"
„Ne, to ne, jen se nestačím divit." Vhodil do dvou hrnečků pytlíčky s čajem a otočil se na Harryho. Rychle se zase otočil zpátky. Byl na vážkách. Měl by to udělat? Měl to udělat hned, teď už je pozdě-

Letmo přitiskl rty Harrymu na tvář, když se ocitli vedle sebe, jak se Harry natahoval pro misku. „Díky, Haz." Usmál se a Harry zrůžověl.
„Víš co? Běž si radši obléct to tričko." Harry se otočil zpátky k těstu, aby se na Louise nemusel dívat. Byl rád, že se na něj Louis nezlobil, ale nevěděl, jak si to má všechno vyložit. Louis se mu líbil a to docela dost, ale copak mu to mohl říct? Copak to mohl vůbec někomu říct? Byl si jistý, že to pro Nialla to bylo očividné, však ještě aby ne. Mluvil o Louisovi pořád. Líbilo se mu, jaký mezi sebou měli vztah, i když byl jen kamarádský. Chvilky jako tahle mu vždycky dokázaly vyčarovat úsměv na tváři.

„Na co se tak culíš?" Harry pootočil hlavu a uviděl už převlečeného Louise, jak zalévá čaje horkou vodou.
„Ale jen tak, pro nic. Co je vlastně dneska v plánu?" změnil raději téma a začal prohledávat skříňky, aby našel pánvičku.
„Co takhle si udělat výlet? Jen my dva?" Louis poklepal Harrymu na rameno, aby se otočil. „Hledáš tohle?" podal mu do ruky pánvičku a znovu si sedl za bar.
„Díky. Jaký výlet máš na mysli?" Pánvička zasyčela, když těsto skáplo Harrymu z naběračky.
„No mohli bychom se třeba podívat na Zuma beach?"
„Tam budeme natáčet, ne?"
„No právě, tak jsem si říkal, jestli by ses tam nechtěl podívat, víš co, obhlídnout terén, třeba si i zaplavat..." Harry vyklopil čtyři lívance na talíř a začal smažit další. Místností se začala šířit vůně.
„Nialla to za chvíli vzbudí." Zamumlal si pod vousy, než se otočil na Louise, který pořád ještě čekal na jeho odpověď. „Rád pojedu, ale co kluci? Není to blbý, abychom jeli jen my dva spolu?"
„Klidně jeďte, nám je to fuk." Zamrmlal Liam a svalil se z gauče. „No sakra, co to je?" snažil se vymotat z deky a Louis s Harrym měli co dělat, aby se nahlas nerozesmáli.
„Dáš si taky lívance?"
„Jestli pro mě něco zbude, tak rád." Harry se usmál a naložil na pánvičku další várku.
„Určitě."
„Takže kam že razíte?"
„Myslel jsem, že bychom se mohli podívat na pláž, kde potom bude natáčení." Louis se otočil na Liama, který jenom přikývl a nacpal si do pusy celý lívanec najednou.
„Cítím jídlo?" za křeslem najednou vykoukla Niallova hlava. Měl do široka otevřené oči a hypnotizoval Liamův talíř.
„No jasně, máš tady taky zarezervovanou porci." Usmál se Harry a položil na bar další talířek. Niall se div nepřerazil, aby mu lívance nevzal Louis, který se pro ně provokativně natahoval a cestou nabral Zayna, která jenom zabručel a spal dál.
„A kdy jedete?" pokračoval v konverzaci Liam, jakoby se nic nestalo.
„Kam?"
„Ty nikam." Zasmál se a znovu se otočil na Louise, který jenom pokrčil rameny.
„Nevím, jak se Harrymu bude chtít."
„Jasně, takže rande!" zvolal vítězoslavně Niall a vesele se pustil do dalších lívanců. Harry jen složil hlavu do dlaní a přemýšlel, proč mu to proboha Louis nevyvrátil.
„Ticho.." ozvalo se z pohovky a Zayn se zavrtěl.
„No tak vstávej růženko!" zavolal za ním Liam a začal se smát, když Zayn spadl na podlahu, stejně jako před tím on.
„Kdybych kolem sebe neměl takhle debilně zamotanou deku, ze který se nemůžu dostat, už by ti jedna přiletěla!" houkl po něm uraženě Zayn a dál se snažil rozmotat. Chvíli ho všichni jen se zájmem pozorovali, než se nad ním Liam slitoval a došel ho vysvobodit.
„Proč si vlastně nedáte double rande?" nadchnul se Ir hned, jak se přiblížili.
„Kdo?" Zayn nakrčil obočí.
„No vy!" usmál se Niall a Zayn se tázavě podíval mezi sebe a Liama.
„A s kým?"
„No s nimi." Ukázal přes rameno na Louise s Harrym, kteří byli ve svém vlastním světě. Zayn ještě chvíli nechápavě těkal pohledem mezi nimi, než mu to došlo.
„Cože?"
„No jasně, je to skvělěj nápad! Mužete s nima jet-"
„Počkej počkej počkej. Ty si myslíš, že my dva jsme spolu?" zakmital ukazováčkem mezi ním a Liamem, ale nespouštěl svůj nevěřícný pohled z Nialla.
„No jasně! Já vím, už spolu bydlíte, takže takový ty romanťárny už asi máte za sebou, ale jedno malý rande nikomu neuškodí, ne?" Teď už ho sledovali i Harry s Louisem, který měl co dělat, aby se nerozesmál.
„No to si ze mě děláš-" Zayn větu nedopověděl a jen na Nialla zíral. „Mezi mnou a Liamem nic není!" zasyčel pak docela potichu a vyřítil se z místnosti. Niall ještě chvíli seděl a koukal na místo, kde se ještě před chvílí nacházel Zaynův obličej, než se otočil zpátky ke svému talíři.
„Co není může být." Pronesl jakoby nic a vzal si další lívanec. To už Louis nevydržel a začal se smát. Harry se taky vesele usmíval a radši si vzal svojí vlastní porci, než aby musel nějak zareagovat. Liam pořád stál jako opařený.
„Pojď se najíst, Payno, však on se uklidní." Povzbudil ho Louis a sám se zakousl do svého lívance.
„Počkej, takže vy dva spolu vážně nic nemáte?" zeptal se zvědavě Niall, jen co si Liam sedl.
„Ne."
„Tak to promiň, já jsem jen myslel, jak spolu bydlíte a dneska jak jste spolu spali na tom gauči-"
„Nic se neděje, v pohodě." Usmál se konečně Liam. „Vlastně je to docela vtipný." Uznal a spokojeně si vzal další lívanec.