Enchanted World » Joker & Harley & Batman (DC ft. Charmed crossover) /✓/

19. Kapitola » Domov

Ztuhla jsem a nevěřila vlastním uším. Jen aby mě dostal, chtěl nechat uhořet celé město?
„Ať tě nic nenapadne," varoval mě tichý, hrozivý hlas. To mi četl myšlenky?
„Nic mě nenapadlo," zamračila jsem se a zakopala nohama. „Polož mě!" vykřikla jsem.
„Sem!" uslyšela jsem v dáli sestřenku. Kat od nás byla dál, takže se mohla přenášet. Ale my byly pod drobnohledem Jokera.
„Bruci, prosím! On to myslí vážně!" zabědovala jsem, ale nemělo to žádný efekt. Jen se otočil a uslyšela jsem nějaké svištění, než nás zahalila tma a naštvaný výkřik se tu rozléhal. Nedával mi na výběr.
Použila jsem znalosti od mé matky a bojových mistrů. Zapřela jsem se rukama o jeho záda a šikovně se dostala z jeho sevření, takže jsem přistála na nohou. Byla jsem stále bosa, ale to jsem musela řešit jindy.
„Harleen," napomenul mě jako neposlušné dítě.
„Omlouvám se," šeptla jsem a otočila se. Musela jsem pryč. Musela jsem zachránit město a jeho. Svou rodinu.
„To já taky, má lásko," vyslovil smutně, a to bylo to poslední, co jsem slyšela, než se vše ponořilo do tmy.

~

„Nemůžu uvěřit, že jsi ji omráčil," bylo první, co jsem slyšela. Přesto jsem oči ještě neotevřela.
„Nedala mi na výběr a ty to víš, Katherine!" zaburácel hlas a já se snažila neotřást nad jeho silou.
„Teď je v bezpečí a i my," řekl někdo další, myslím, že jsem v tom slyšela svého bratrance Wyatta.
„A rodiče nás zabijí," to jsem uslyšela Chrise. Ulevilo se mi, že je v pořádku. To bylo to nejdůležitější.
Zatřepotala jsem víčky a zamžourala do světla. Posadila jsem se prudce, když jsem poznala svůj pokoj.
„Leenie!" zaradovala se Kat a objala mě. Podívala jsem se na Bruce, který seděl z druhé strany vedle mě, rukou držel tu mou. Vypadal provinile. Kdyby to byla jiná situace, asi bych se smála.
„Harleen," zašeptal a pohladil mě po tváři. Lehce jsem se odtáhla a vytáhla ruku z jeho. Mohla jsem vidět, že ho to zarazilo a nejspíš i ublížilo. Ale já na to měla právo. Omráčil mě a vystavil celé Gotham City nebezpečí.
„My jsme doma? V San Franciscu?" zeptala jsem se tiše a podívala se na všechny kolem.
„Jsme," usmála se Kat a pohladila mě po vlasech. „V knize stínů jsme něco našli. Určitě tě to potěší," oznámila a odeběhla z místnosti bez dalšího slova.
„Sestřenko," usmál se Chris a prohrábl si vlasy. Vypadal v pořádku.
„Jsem ráda, že ti nic není," řekla jsem mu a přitáhla si k sobě kolena pod dekou. Objala jsem si je a opřela o ně bradu. Sledovala jsem je všechny. Bruce vstal a opřel se o stěnu.
„Mám servírovat čaj? Našel jsem v kuchyni váš oblíbený, pane," objevil se ve dveřích Alfred a to mi vykouzlilo úsměv na tváři. Nic mu nebylo.
„Alfrede," pozdravila jsem ho a věnovala mu úsměv. On mi nic neudělal.
„Slečno Harleen," kývnul na mě s úsměvem taky. „Dáte si čaj?" zeptal se.
„Jste u mě doma, takže bych měla já nabízet něco vám, nemyslíte?" poškádlila jsem ho a na tvářích tohoto staršího muže se objevil ruměnec.
„To je v pořádku, Alfrede, uděláme to," řekl Wyatt, přešel ke mně a políbil mě na tvář. Pak chytil Chrise, a i s Alfredem odešli. Zavřeli dveře a já zůstala sama s panem Waynem.
„Har-"
„Neměl jsi právo, Bruci," přerušila jsem ho a podívala se na něj. Zatnul čelist a zamračil se.
„Měl jsem veškeré právo!" zavrčel a prohrábl si vlasy. Nemohla jsem si pomoct, ale srovnávala ten pohyb s Jokerem.
„To jsi neměl! Jsi Temný rytíř, ochránce města před padouchy. Přesto jsi..." odmlčela jsem se a stiskla rty k sobě. Odvrátila jsem pohled.
„Přesto jsem upřednostnil tebe," posadil se ke mně, lehce položil prsty mou bradu a otočil mi tvář k sobě. „A udělal bych to znovu. Probudila jsi ve mně něco, co jsem nečekal. Myslel jsem si, že mé city jsou zapečetěné a navždy tak budou," řekl mi a věnoval mi něžný polibek. Tak moc jiný od Jokerových. V těchto byla něha, city a správnost. V těch pana J jsem cítila majetnickost a hlad, kontrolu.
„Bruci," špitla jsem překvapeně.
„Já vím, že chceš všechny chránit, Harleen. Ale někdy musíš myslet i sama na sebe. Na tvé dobro a bezpečí," pohladil mě po tváři a pousmál se.
„V tomhle světě to nejde," přitulila jsem se k jeho ruce a zavřela oči. „Je to prakticky nemožné," zašeptala jsem a pousmála se taky. Má naštvanost byla pryč. Ale lítost nad lidmi přetrvávala.
„Nikomu neublíží," objal mě pak celičkou a posadil do klína. Přivinula jsem se k němu a objala ho rukama kolem krku.
„Jak si můžeš být tak jistý?" prohrábla jsem mu lehce vlasy.
„Protože Joker chce vládnout. A to by šlo těžko, pokud by neměl komu," vysvětlil a objímal mě. Cítila jsem se u něj v náručí v bezpečí.
„Myslíš, že to tak bude ve skutečnosti? Nechci, aby někomu ublížil," zašeptala jsem smutně a políbila mu lehce čelist, stále měl strniště. Líbilo se mi to.
„Určitě se doslechl, že byl Bruce Wayne spatřen v San Franciscu. Domyslí si to a přiletí sem," přivinul mě k sobě ještě blíž.
„Proč by cestoval za Brucem?" usmála jsem se zvědavě.
„Ke komu jinému by tě Batman vzal, než ke mně? Byla jsi u mě předtím, určitě budeš i teď, a navíc jsi doma." Hladil mě lehkými kroužky po zádech.
„Ale co tady?" povzdechla jsem si smutně pak a sledovala ho. Byl ohromující.
„Ukončíš to," odpověděl jednoduše, přesto se jeho stisk na mě více upevnil. Museli mu říct vše k tomu, co se dělo. A mě tahle odpověď šokovala.
„Cože?" šeptla jsem a zděšená ho sledovala.
„Slyšela jsi, má lásko," posmál se smutně a podíval se na mě. Řekl mi lásko. Je špatné, že jsem se hlavně soustředila převážně na tohle slovo?
„To ale nejde," zavrtěla jsem hlavou a položila ruce na jeho hruď. „Nemůžu, nevím jak a ani nechci. Ne teď," do očí se mi nahrnuly slzy.
„Ale bude to tak správné," políbil mě něžně. „A my to zvládneme," kladl polibky po mé tváři, zatímco mně stékaly slzy a tvořily slané cestičky.
„Bruci," vzlykla jsem. Chápala jsem, že se tímhle způsobem vlastně loučíme. A neměla jsem na to sílu.
„Harleen, byly to úžasné dny, které jsme spolu strávili a nikdy na ně nezapomenu. A vím, že i ty si je uchováš v srdci," vzal mou tvář do dlaní a setřel palci mé slzy.
„Nechci o tebe přijít. Bruci, prosím. Něco vymyslíme," rozplakala jsem se a stiskla v dlaních jeho košili. Bylo to jako záchranné lano.
„To bych byl šťastný," povzdechl si a políbil mě na nos. „Dokud je ale na světě Joker, bude pro tebe nebezpečím, které nedovolím. Takže pokud musíš zrušit všechno, zruš to. I kdyby nás to mělo rozdělit. Stojí to za to, že budeš v pořádku a živá," opřel si čelo o mé a já už nekontrolovatelně plakala.

Hello Darkness My Old Friend... xD ♥
Hi guys! Čekáte otevřený nebo uzavřený konec? Překvapení nebo předvídáte co se stane? :D