Enchanted World » Joker & Harley & Batman (DC ft. Charmed crossover) /✓/

18. Kapitola » Volný pád

Dívala jsem se na dveře, jak se tříštily pod každou kulkou, která byla vypálená z jeho zbraně. Neměla jsem moc možností.
Rozhlédla jsem se a utíkala na druhý konec budovy, který byl trochu schovaný za větráky, a hlavně za stěnou u dveří. Podívala jsem se přes okraj a uviděla o trochu dál nižší střechu. Normální člověk by to nepřeskočil. Ještě, že normální nejsem. Postavila jsem se nahoru na okraj a hloupě se podívala dolů. Zakymácela jsem se. Pád odsud by byl dlouhý a na konci smrtelný.
„Kde jsi?!" slyšela jsem ho, jak křičel a rány do dveří. Snad ho ty věci tam trochu zdrží.
Soustředila jsem se a ucítila známý pocit. Pousmála jsem se a pak jsem skočila. Letěla jsem, skoro doslova. Moc levitace, kterou jsem zdědila po své matce se vyplácela, protože mě poslechla. Přeskočila jsem to na druhou střechu a zastavila se tam. Ohlédla jsem se a když jsem ho neviděla, brala jsem to jako dobré znamení a utíkala po této nové střeše dál. Na této dům navazoval na menší, takže jsem z okraje opatrně slezla a utíkala po další střeše.
Otočila jsem hlavu, abych se přesvědčila, že nikde není v dohledu a narazila jsem. Dvě silné paže mě chytily a já s naříkáním vzhlédla. Zarazila jsem se.
„Harleen," zašeptal, z koutku úst mu musela téct krev, protože tam nyní měl cestičku. Držel mě něžně, přesto pevně tak, abych neupadla. Jeho oči byly plné citu, i když byly schované za maskou.
„Bruci," zašeptala jsem a pak ho objala. Držela jsem se ho, zatímco jsem se rozplakala. Úlevou, radostí, nevěděla jsem přesně proč, ale cítila jsem se v bezpečí.
„Mám tě, držím tě," objal mě taky a zabořil hlavu do mých vlasů. Cítila jsem ho, po třech dnech, co se zdály jako věčnost. „Vezmu tě domů," řekl mi a já nevěděla který domov má na mysli.
Podívala jsem se na něj nahoru a pohladila ho lehce po odhaleném kousku kůže. Poškrábalo mě lehké strniště. Pousmála jsem se smutně a pak ztuhla, když jsem uslyšela vrčení. Ohlédla jsem se a viděla ho. Z druhé budovy seskočil, pravděpodobně musel vyšlapat schody i sem a tam jsem to nezabezpečila. Šel k nám a zuřivě vrčel. Sledoval nás, zatímco natáhl ruku s pistolí naším směrem.
„Musím si na tebe opravdu dávat pozor, protože pokaždé, když utečeš, nějak tě on najde," zavrčel a zvedl trochu zbraň. Nemířil na mě. Mířil na někoho o dost vyššího a přímo mu na hlavu.
„Je konec, Jokere, jsi sám a já tě nenechám jí znovu ublížit," stoupnul si Bruce přede mě a chránil mě tak vlastním tělem.
„A jak víš, že jsem sám?" rozesmál se pan J, a to mě donutilo se rozhlédnout. Z budovy, odkud sem seskočil vylezlo několik mužů a namířilo na nás zbraně.
„To není nic, co bych nezvládl," řekl klidně Temný rytíř přede mnou.
„Wyatte! Chrisi! Kat!" zavolala jsem šeptem. Museli jsme se odsud dostat pryč, a to hodně rychle. Nemohl je zvládnout. Ne všechny najednou. Jenže mé volání nemělo účinek. Joker byl blízko a tím pádem ostatní nemohli nic.
„Vydej mi ji a třeba tě zabiju rychle," zasmál se jmenovaný.
Přešla jsem před Bruce a sledovala ho. „Jestli ho chcete zabít, musíte přese mě!" vykřikla jsem bojovně a prohlížela všechny. Muži byli jasně na vážkách, protože mi nemohli ublížit a nikdo si nebyl jistý svými střeleckými dovednostmi tolik, aby věděli, jaký cíl nakonec zasáhnou.
„Harley, pojď sem!" zavrčel Joker netrpělivě, zbraň k nám natáhnutou stále.
„Co to děláš?" zamračil se na mě Bruce. Pousmála jsem se.
„Chráním tentokrát já tebe," podívala jsem se z něj na ostatní a usmála se. Joker se tvářil vražedně a vykročil k nám. Muži se na nás znovu zaměřili. Držela jsem se Batmana, protože jsem byla to jediné, co bránilo vystřelit všem ostatním.
Natáhla jsem ruce a soustředila se. Muži najednou nahoře zůstali nehnutě a já se zaradovala. Zabralo to. Když se Joker zmateně otočil, zkusila jsem to i na něj, ale nezabralo to. Zanadávala jsem tiše, zatímco mě Bruce chytil a přehodil si mě přes rameno. Vypískla jsem překvapením a Joker se na nás podíval znovu.
„Vrať mi ji!" dožadoval se, ale místo odpovědi Batman vystřelil hák a seskočil ze střechy. Zakřičela jsem, nemohla si pomoc a chytila se jeho pláště jako záchranného lana.
Věděla jsem, že Jokera bude zajímat, jak se to stalo, co jsem udělala, ale nemohla jsem nechat kohokoliv ublížit Brucovi. Došlo mi, že bych vyzradila i celý magický svět, abych ochránila své milované. A to jsem ráno říkala, že bych to neudělala. Moje názory se měnily jako ponožky.
„Klid," broukal Bruce, zatímco nás přehoupl na vzdálenou střechu. Sundal mě ze svého ramene a vzal mě do náruče. Podívala jsem se na něj a pak vzala jeho tvář do dlaní a políbila ho.
„Harleen," zašeptal mi do rtů a pousmál se. „Chyběla jsi mi," zašeptal a opřel si své zakryté čelo o mé.
„Taky jsi mi chyběl," přivinula jsem se k němu blíž. „Kat!" zkusila jsem zavolat znovu, zatímco Joker byl od nás daleko. Objevila se ihned.
Bruce mě postavil na zem a já se nechala obejmout svou sestřenkou. Objala jsem ji taky a držela se jí.
„Je Chris v pořádku?" zeptala jsem se, zatímco mě plácla do ramene a pak se podívala na mou tvář. Lehce přejela rukou nad zčervenalou kůží a já zavřela oči nad světlem, které jí vyšlo z ruky. Tvář mě přestala bolet díky jejímu vyléčení. Byla jsem vděčná.
„Vyléčili jsme ho, je v pořádku," zašeptala a pak chytla mě i Bruce a snažila se náš přenést. „Nejde to," šeptla zmateně a já věděla proč. Joker se blížil.
„Musíme pryč," zašeptala jsem zděšeně. „Ne... musíš odsud dostat Bruce. Mně neublíží," zavrtěla jsem hlavou a slyšela v blízkosti helikoptéru. To si opravdu přivolal tohle?
„Dostaneme se dál a zmizíme všichni," zavrčel Batman bojovně a přivinul mě víc k sobě.
„Bruce má pravdu, tedy Batman," opravila se sestřenka a chytila nás oba za ruce. „Navíc ti už ublížil," napomenula mě a já se kousla do rtu. Byly to facky, silný stisk, ale nikdy víc.
„Neodpustím si, jestli by vám ublížili," špitla jsem nešťastně a do očí mi vhrkly slzy. Držela jsem se jich, zatímco se helikoptéra blížila více k nám.
„Nikdo nám neublíží, postarám se o to," věnoval mi křivý úsměv Bruce, naklonil se a políbil mě na čelo. Pak mě chytil a přehodil si mě přes rameno. Vypískla jsem překvapením a zabouchala rukama do jeho zad.
„Pusť mě! To nejde!" křičela jsem na něj, protože čím blíž se blížila helikoptéra, tím víc nebylo nic dalšího slyšet.
„Ó, Batmanku!" uslyšela jsem hlasitě a zřetelně. Mluvil přes megafon. Snažila jsem se vzhlédnout, ale jen se kolem mě utáhlo sevření a rozeběhl se. Na nic nečekal. Slyšela jsem Kat, jak utíká jinudy. Musela být od něj pryč, aby se mohla přenášet.
„Pusť! Když mě tu necháš, můžeš zmizet!" zakřičela jsem na mého nositele.
„Už nikdy víc, Harleen," odpověděl hned vrčivě a pak jsme se vznesli. Seskočil ze střechy a my letěli. Zatnula jsem prsty do jeho kápě. Pevně jsem zavřela oči, zatímco se mi žaludek pokoušel dělat salta.
Po pár vteřinách, které se zdály jako věčnost, jsme přistáli na zemi. Helikoptéra nás pronásledovala a posvítil na nás kužel světla.
„Vrať mi ji!" dožadoval se pan J dál. „Nebo celé město bude hořet!" dodal a vzduchem se rozlehl jeho šílený smích. Tohle bylo míněno smrtelně vážně.

Joker je velmi odhodlaný si nechat Harley. :D ♥ Blížíme se ke konci! jen takové malé upozornění... aby se neřeklo.. ehm... jop. :D ♥