Tenká hranice 2

8. Nejistota

21.57/ v ten den
Nora

 Yoongi dodržel svůj slib a chvilku před desátou už parkoval v garáži. Nevěděla jsem, jak se ke mně bude chovat...Každopádně to teď nebylo podstatné. 

,,Chci to vidět." řekl blonďák.

Ihned jsme mu předali dopis, sám tomu nemohl uvěřit. Četl to stále dokola, kdyby v tom hledal něco víc. 
Netušili jsme, kde se Sebastian nachází. Nevěděli jsme vůbec nic.

,,Vyrážíme?" optal se a bílý papír odložil na stůl.

,,Kam? Nebuď debil Yoongi, nemáme ani jistotu zda je to pravda." ozval se Tae.

Chápala jsem je oba, jeden z nich už nemohl ani pomyslet na to, že by Jin trpěl, ale ten druhý moc dobře věděl, že pokud to pořádně nedomyslí, tak mohou ztratit dalšího člena. 

Suga změnil mimiku. Byl naštvaný. 

,,To budeš zase plánovat měsíce jako minule? Kdybychom to už tenkrát řešili hned, tak by Reni nejspíše stále žila. " zvýšil hlas.  (poz. Reni- nejlepší kamarádka Nory)

Taehyung se zarazil, roky si to vyčítal a teď mu to dá sežrat jeho bratr. 

,,Tae za to nenese zodpovědnost." řeknu.

Není to tak, že bych chtěla Taemu polevit, pro mě je to opravdu citlivé téma a nemíním se k tomu vracet. Nikdo z nás za to nemůže, hlavně ne on. 
Všichni ostatní kývli, i oni věděli, že to nemohl ovlivnit. 

,,Vyřešíme to zítra, stále jsem tu šéfem já, takže o tom nehodlám diskutovat." řekl to co s nejsilnějším hlasem, ačkoliv bylo vidět, že se ho to doopravdy dotklo.

,,Možná by jsi neměl být."

Kluci se na něj s pootevřenou pusou podívali.
Nechápala jsem. Co se to tady kurva děje?

,,Yoongi, přestaň." uklidňoval ho Kookie.

Tae zuřil. Nikdy se spolu nehádali. Všem jeho velení vyhovovalo.

,,A kdo by to tu měl vést? Ty? Ty, který jsi odjel a na nás se vysral? Za ty roky jsem to měl na starosti já a všechno fungovalo, tak mi tu teď laskavě nemel hovna." řekl a opustil obývák. 

Odehrálo se to strašně rychle, stála jsem nehybně na místě a nebyla schopná nic říct. Tohle přehnal. 

-------

Ležela jsem v posteli a sledovala strop. Suga byl otočený zády ke mně, ale věděla jsem, že nespí. Vrtalo mi hlavou, co se ani ne před hodinou odehrálo. Nikdy takový nebyl. 

,,Ublížil jsi mu." řeknu potichu, ačkoliv i tak jsem silně narušila klid kolem nás.

Chvilku byl zticha, poté se však otočil na záda.

,,Já vím. A ty zase mě, to se někdy stane."

Svraštila jsem obočí a podívala se jeho směrem.

,,Já? Pokud myslíš tu hádku než jsi odjel, tak to se-" ani jsem to nedořekla, přerušil mě jeho hluboký hlas.

,,Nemyslím pouze tu hádku, ale celkově. Nejsi schopná u mě stát. Dát mi za pravdu." řekne.

Posadila jsem se a on můj čin následoval. Díky měsíčnímu svitu, který pronikal skrze okna, jsem měla výhled přímo na jeho alabastrovou tvář.

,,Obvinil jsi ho ze smrti Reni, bylo to od tebe opravdu hrubé. Jsem tvá žena a budu stát po tvém boku, ale nechtěj po mně, abych s tebou souhlasila, když to tak necítím."

Povzdechne si a prohrábne si své blond vlasy. 

,,Někdy mám pocit, že při mě stojíš pouze kvůli tomu, že nás spojuje svazek manželský" řekne a opustí pokoj.

---

Yoongi

,,Spíš?" optám se potichu.

,,Ne."

Lehl jsem si vedle něj.
Přisunul se ke mně blíž a položil si svou hlavu na mou hruď. Ihned jsem ucítil tu příjemnou vůni jeho šamponu. Objal jsem ho kolem pasu a lehce stiskl.

,,Děje se něco?" optá se jemně.

Na chvilku jsem se zamyslel. Děje se tolik věcí, že to snad ani není možné.

,,Přijde mi, že jsem se v tom ztratil."

,,Jak to myslíš?"

Ironicky se zasměji. Vyčítám ji tolik věcí. To, že mi nevěří, přitom by byla hloupá, kdyby to dělala. Miluji ji, ale stejně tak i někoho jiného. 

,,Neměl jsem si ji brát, nezasloužím si ji... jsem zasraný hajzl." pramen slané vody mi stekl po tváři. Tak moc mě to mrzí.
Lehce se nadzvedne a pohladí mě po obličeji a tím setře i slzu. 

,,Nejsi. Nikdy jsi nedostal lásku, jak by jsi zasloužil. Nevyřešil jsi to nejlépe, to víme oba, ale já tě nebudu soudit. Budu tě milovat i kdyby jsi mě opustil úplně." zašeptá. 

Nechápu, jak mě může mít rád po tom všem. Po těch letech, kdy věděl, že sám nevím, co cítím.
Tenkrát mě políbil, když byla Nora s Taem pryč, je to už strašně dávno. Měl jsem pocit, že ona bude mít radši vždycky Taehyunga, i proto jsem byl překvapen, že si vybrala mě. 

Jeho jsem však z hlavy nedostal. Po svatbě se to zlepšilo, byl jsem s ní opravdu šťastný a jistý sám se sebou. 
Ale jakmile jsme se vrátili, byl jsem opět mimo. I z toho důvodu jsem chtěl odjet, vrátit se domů, kde mám pouze svou ženu a čistou hlavu. 
Jako kdybych utíkal sám před sebou. Ale nemohu popřít, že i v jeho přítomnosti cítím to příjemné teplo.

Políbil jsem ho na rty a on se mile usmál. Opět si lehl a přikryl nás tmavě modrou dekou.

,,Děkuji Hobi, jsem za to vděčný."

----

Užijte si prázdniny 🖤
-D20T