Tenká hranice 2

4. Zahrada

Domů jsme dorazili po půl dvanácté. Po odchodu Taeho nálada viditelně opadla.
Mrzelo mě to, ale z části jsem věděla, že za to mohl on, kdyby to nevytáhl bylo by to v pořádku a nemuseli jsme se dostat do nepříjemné situace.

,,Zlobíš se?" ozval se pokojem můj hlas.

Mluvila jsem potichu, i z toho důvodu, abych nerušila ostatní, ale i kvůli tomu, že jsem byla opravdu vyčerpaná.

Yoongi seděl na kraji postele a lehce si rozepínal knoflíky u své zápěstí.
Čistě bílá košile vypadala v měsíčním svitu ještě krásněji. Látka působila jako samotný samet a dokonale padla na mužskou postavu.

Po dokončení své práce si stoupnul a s jemným úsměvem ke mně došel.

,,Nemám důvod se na tebe hněvat. Nepopírám, že mě to nezaskočilo, ale už se stalo a teď-"

Na chvilku se odmlčel a vzal mou levou ruku do těch svých. Lehce mě pohladil od zápěstí až k prsteníčku, čiže se dotkl i mého prstenů. Někdo by očekával obří kámen a mnohonásobný karát, ale opak byl pravdou. Prsten byl tenký, z bílého zlata a nahoře byl menší diamantový kamínek.
Samozřejmě i teď to znělo přehnaně, ale já jsem byla naprosto spokojená. Bála jsem se, že to Sugar trochu přežene, věděla jsem, že z firmy dostává ohromný příjem a má tendenci dokazovat, že může koupit vše. Byla jsem vděčná, že i přes to všechno nezapomněl jaký mám vkus a na to, že mi o hodnotu prstenu nejde.

,,Teď jsi má žena a já ti plně důvěřuji." řekl a políbil mě na tvář.

Šťastně jsem se usmála, měla jsem obavy, že mi to bude vyčítat a bude zklamaný. Objala jsem ho a on mi omotal ruce kolem pasu.

,,Měli bychom si jít lehnout." zašeptal a opatrně mě od sebe odtáhnul.

Díval se mi do očí a stále mě nepouštěl.
Položila jsem své ruce na jeho hruď a jakoby nic mu začala rozepínat jeden knoflík za druhým.

,,Jsi si jistý, že chceš spát?"

-----

Vůně horké kávy se linula po kuchyni. Tmavě modrý hrníček jsem položila před sebe na dřevěný stůl.
Kromě bílého chumáče tu nikdo jiný nebyl, ale samozřejmě jsem se tomu nedivila.
Bylo po osmé hodině ranní, ostatní ještě dospávali nocování v baru.

Nedokážu spát dlouho, už od malička jsem vstávala poměrně brzo nehledě na to, zda je běžný pracovní týden či víkend. Vyhovovalo mi to.

Toto se rázem postavil a svůj pohled upřel směrem k obýváku, kde zanedlouho prošel chlapec se světlými vlasy.

,,Dobré ráno." řekl s lehkým úsměvem a přešel k lince.
Pozdrav jsem mu samozřejmě opětovala a sledovala, jak hladí sněhově bílého psa za uchem.

,,Dáš si čaj?" optal se.

,,Ne děkuji, už mám kávu."

Zapnul si konvici a zatím si sundal z poličky černý hrníček.

,,Vždy si po ránu pila čaj." podotkl.

Znělo to jako kdyby to říkal pro sebe.
Je pravda, že během pobytu tady jsem pila většinou zelený čaj, uklidňoval mě.

,,To je pravda, ale během práce jsem zjistila, že káva působí rychleji na únavu, také mi chutná.'' odpověděla jsem popravdě.

Chápavě kývl a dokončil svůj nápoj.
Opřel se o kuchyňskou linku a podíval se na mě.

,,Omlouvám se za ten včerejšek, neměl jsem to vytahovat."

Překvapil mě, nikdy před tím se neomlouval.
Byla jsem trochu naštvaná, ale také jsem chápala, že jsem ho tím nějakým způsobem dotkla.

,,Neomlouvej se, nic se nestalo. S Yoongim jsme si to vyříkali." usmála jsem se vlídně.

,,No ano, slyšel jsem." řekl se smíchem.

Já se na něj překvapeně podívala a cítila jsem, jak se mi krev žene do tváří.
Zašeptala jsem tichou nadávku a raději se podívala na svou kávu.

,,Je dobrý v posteli?" optal se po chvilce.

Zmateně jsem zvedla pohled opět k němu. Dělá si teď srandu?

,,To se mě na to vážně ptáš?"

,,Jsme snad přátelé ne? Zeptat se mohu." byl klidný a na tváři měl jemný úsměv.

Pobaveně jsem se zasmála, nečekala jsem to.

,,No je těžké to určit, když jsem s nikým jiným kromě něj nespala, ale ano, řekla bych, že více než dobrý." odpověděla jsem upřímně, ačkoliv jsem měla zvláštní pocit.

Kývl a bylo vidět, že se s tím dále zabývat nebude.

,,Rád bych tě vzal ven na zahradu, pokud tedy souhlasíš."

Natočila jsem svou hlavu mírně na pravou stranu.
Pamatuji si, že je tu zahrada, teda jestli tomu tak dá říkat.
Nikdy jsme tam nic neměli, stromy a menší kopec, kterého zdobila vysoká tráva.

,,Jistě, dlouho jsem tam nebyla." z nějakého důvodu vypadal nedočkavě a nadšeně? Nechtěla jsem mu brát radost tím, že bych působila znuděně.

,,Skvěle, tak jdeme!" řekl a popadl svůj hrníček a odlepil se od linky, čekající než se zvednu.

S úsměvem jsem ho sledovala, měl v očích radost, ten pohled se mi líbil.

Také jsem popadla svůj nápoj a rozešel se za ním k zadním, skleněným dveřím.

S lehkostí je otevřel a odstoupil mi z cesty, abych měla perfektní výhled ven.

Byla jsem přímo uchvácena.
Přede mnou byly schody vedoucí dolů z kopce.
Cesta vypadala ještě krásnější díky květinám kolem.
Na konci byla terasa s výhledem na zbytek pozemku.

,,Páni." zašeptala jsem.

Tae se usmál a lehce mě chytl za ruku, aby mi pomohl se dostat dolů bez nebezpečí z pádu.
Na terase jsem hned položila svojí nedopitou kávu na menší stůl ze světlého dřeva.

Chytla jsem se 'zábradlí' a vychutnávala si ranního vzduchu a jemného větru.

,,Dlouho jsem přemýšlel, že bych to tu zde nechal předělat, chtěl jsem využít toho prostorů." začal vyprávět.

Podívala jsem se na něj a sledovala jeho tvář, jak se zaměřuje na jeden určitý bod, při tom co v hloubá ve vzpomínkách, aby mi to mohl co nejpřesněji popsat.

,,Nikdy jsme si o tom nepovídali, celou dobu co tu jsme nás nenapadlo to nějak zprovoznit. Vymyslet něco.
Chtěl jsem, aby to bylo útulné, aby sem člověk mohl přijít si vyvětrat hlavu a myslím si, že to dopadlo více než dobře." řekl se spokojeným úsměvem.

Měl pravdu.
Měli jsme tolik věcí na práci, že jsme zapomínali na maličkosti díky kterém by se z našeho domů stal domovem.

,,Je tu krásně, jsem ráda, že jsi se pro to rozhodl."

Bylo vidět, že ho to těší.
On se zde nikdy necítil dobře, nikdy neměl pocit klidu, teď mám pocit, že se to změnilo.
----

Má vůbec smysl se vám omlouvat? Je mi to už až trapné... dělám to pořád, ale snad chápete, že není prostě čas.

Každopádně přidávám klidnější díl, ale příště už bude trošičku rozezlení, tak snad se vám to bude líbit. 🖤

A co na to zatím říkáte? Nora a Yoongi ve šťastném manželství a Tae už to bere v pohodě, nebo ne?
A co ostatní?

-D20T