17. Nevěra

647 38 11
                                    

Čas letěl, má naděje pomalu, ale jistě umírala.
Jimin a Kookie se vrátili před týdnem, jeho psychický stav se zlepšil, avšak stále pociťoval úzkost kvůli bratrovi.
Prohledali celé město, ale bohužel se k ničemu nedostali.
Yoongi byl většinou v pracovně, sháněl kontakty, snažil zjistit polohu, kde by se Taehyung mohl nacházet. Hoseok byl stále s ním a snažil se mu ve všem pomoct.
Náš vztah se radikálně zhoršil. Sotva si prohodíme pár slov, v noci spí jinde.

Přejela jsem si po břichu a nepatrně se usmála. Byla jsem těhotná sotva měsíc, čiže žádnou změnu nepociťuji.
Často mi bývalo špatně či jsem cítila vnitřní horko, stále jsem to však snášela v pořádku.

,,Dobré ráno Noro. "

Usmála jsem se na Jina a též mu popřála hezké ráno.
Přešel k lince, přesněji ke kávovarů a zmáčkl tlačítko značící latte.
Jin nerad pil obyčejnou, rozpustnou kávu, potrpěl si na kvalitu.

Po chvilce se usadil vedle mě a lehce zamíchal svůj nápoj lžičkou.

,,Vypadáš moc dobře. " řeknu

Fungoval už naprosto normálně. Popravdě mě to příjemně překvapilo, byl mimo domov několik let, prožil toho tolik, ale zvládl to perfektně.

,,Cítím se dobře, samozřejmě bych to bez Joona nezvládl."

Jeho úsměv byl nadmíru spokojený. Byl s ním šťastný, byla jsem za to strašně ráda, zasloužil si to.

,,Chtěl jsem se ti omluvit Noro." začne

Odložila jsem svůj nápoj zpátky na stůl a nechápavě se na něj podívala.

,,To co jsem ti provedl před lety... Neskutečně mě to mrzí-"

,,Jine přestaň prosím. " ihned ho přeruším

,,Nemůžeš za to, nedělal jsi to schválně. Nepociťuji vůči tobě zlost, nic takového. Mám tě ráda. "

Nechtěla jsem se o tom bavit. Už je to dávno, nemínila jsem se k tomu vracet. Je pravda, že není den, kdybych nemyslela na Reni. Jsou dny, kdy toužím mít vedle sebe dívčí společnost. Povídat si o všem.
Ale život jde dál.

-------

Hoseok /19.39

,,Takhle už to dál nejde Yoongi a ty to moc dobře víš." 

Sledoval jsem chlapce s blond vlasy, který jako tělo bez duše seděl na křesle nedaleko od okna. Mlčel. 
Věděl jsem, že ho to trápí. Ačkoliv to teď nevypadá, patří k těm nejhodnějším lidem, který znám. Měl tak neskutečně těžké dětství, ale vždy se zachoval čestně, ať se dělo cokoliv. Nedostával lásku, kterou by si zasloužil. Nikdy nevěděl, jak se vypořádat s pocity. Vím, že mě miluje, ale také vím, že chová city k dívce, která si to absolutně  nezaslouží. 

,,Já vím." zašeptá po chvilce

Pomalu k němu dojdu, kleknu si před něj, abych se mu mohl podívat do očí.

,,Musí o tom vědět, vždyť spolu čekáte miminko, byl jsi tak strašně šťastný...''

,,Přestaň. Moc dobře vím, že je těhotná, také vím, že by o tom měla vědět, ale já prostě nemůžu.'' řekne neklidně

,,Nemůžeš spát se mnou a stále si namlouvat, že i přes to všechno máte skvělé manželství-''

Během sekundy se postavil a naštvaně se na mě podíval. Lekl jsem se.

,,Naše manželství nefunguje od té doby, co jsme přijeli zpátky do našeho zkurveného domova! Předtím to bylo perfektní, konečně jsem na tebe zapomněl a začal se starat o vlastní život...'' 

Tenká hranice 2Kde žijí příběhy. Začni objevovat