Another me 2 \\cz\\

My funeral

Odhadovala jsem to na Bruce, a proto jsem tam závěť rychle dala.
Rychle jsem přešla k oknu a přelezla ho a schovala se za stěnou. Přitom jsem se dovnitř trochu koukala.
Dveře se najednou otevřeli a viděla Bruce se smutnou tváří.
Přešel ke skříni a šuplíku, kde jsem nechala závěť.
Otevřel skříň i šuplíl a šahl tam. Na chvíli se trochu zarazil a vyndal závěť. Mé srdce poskočilo, že to našel.
Bruce odvázal stuhu a otevřel ruličku. Chvíli v ní četl a potom odešel se slovy. " Alfréde, znáš sestřenici Kate Nicol Brownovou„? zeptal se.
Přelezla jsem znovu okno, abych něco slyšela a přešla ke dveřím.
" Ne, neznám pane „ odpověděl Alfréd.
" Budeme jí poslat dopis. Protože ji Kate dala její byt. Zřejmě bude teď tam „ řekl Bruce.
A tenhle rozhovor mi stačil, abych věděla, že v mém bytě můžu zůstat.

Den pohřbu

Jsem v mém bytě a připravuji se na svůj pohřeb, protože mi dopis už přišel. A je to docela sranda. Jít si na svůj pohřeb.
Vzala jsem si na sebe černé šaty, o kterých jsem ani nevěděla, že je mám. Pak jsem si vzala černé boty na podpatku a vlasy jsem si nechala rozpuštěné, které jsem si včera zkrátila po ramena a obarvila na blond. Pomocí líčidel jsem si změnila trochu tvář, aby mě hned nepoznali. Potom jsem si vzala malou černou kabelku a vyšla ze svého bytu a zamkla ho.
Vylezla jsem z budovy a zavolala si taxík, protože v těch podpatkách nehodlám jít půl hodiny.

Když jsem tam dorazila stáli jsme před sídlem Waynů. Vystoupila jsem a zaplatila řidiči. Musela jsem dělat, že jsen tu poprvé a obdivovat to tu.
Zazvonila jsem a přišel mi otevřít Alfréd.
" Dobrý den, já jsem slečná Brownová. Sestřenice doktorky Chatterleyové „ řekla jsem a usmála se.
" A ano, pojďte dál. Pohřeb se koná za domem. Doprovodím vás „ řekl Alfréd a pustil mě dovnitř.
Procházeli jsme sídlem a já se musela trochu divit jak je Bruce bohatý.
Potom jsme vyšli prosklenými dveřmi na velkou zahradu. V téhle části sídla jsem ještě nebyla. Na veliké zahradě jsem už viděla dva náhrobní kameny. O něch mi už Bruce řikal, že tam jsou jeho rodiče. A vedle nich jsme měla být i já.
Alfréd mě doprovodil už ke třem náhrobním kamenům a řekl mi, že pane Wayne za okamžik přijde. Takže jsem tam stála sama.

Asi po chvíli přišel a začal můj pohřeb. Nebylo tady moc lidí. Ani jsem se nedivila. Byli tady Susaniny rodiče, ředitel nemocnice, paní Maigretová a pár lidí z nemocnice. Pak tedy Bruce a Alfréd. A ještě kněz. Chtělo se mi smát, ale zadržovala jsem to. Rozhlížela jsem se po všech až jsem narazila na Brucův zvědavý pohled. Jako by chtěl zjistit, kdo jsem.
Potom jsem, ale pohledem uhnula a podívala se na mou rakev. Docela by mě zajímalo co v ní mají, když tam nejsem já.

Když kněz skončil asi nekonečný proslov chtěla jsem odejít, ale někdo mě zadržel.
" Slečna Brownová „? zeptal se mě známý hlas a já se otočila.
" Ano „ odpověděla jsem, protože jsem zrovna nevěděla co říct.
" Znala jste Vaši sestřenici dobře„? zeptal se mě.