Another me 2 \\cz\\

On motorbike

” Tak povídej „. řekla a byla napnutá, jako bych jí měla říct největší tajemství světa.
” A o čem „? zeptala jsem se, protože jsem nevěděla co říct. Susan jen protočila oči a řekla.
” No tak jsi vdaná, máš děti, co máš ráda „.
” Ehm...vdaná nejsem a děti nemám „. řekla jsem podívala se do stolu.
” Fakt? Já mám teda manžela Tylera a dve děti. George a Felicity. A George je starší „ řekla jako by se vychloubala. Já jí jen věnovala úsměv.
” A máš nějaké sourozence „? zeptala se.
” Ne, nemám. Ale měla jsem sestřenici „. řekla jsem.
” Měla „? optala se udiveně.
” No...byla to slečna Chatterleyová „ řekla jse a zvedla oči od stolu. Susan na mě koukala s otevřenou pusou dokořán.
Pak se otevřeli dveře a já si přála, aby to byl Robert a zachránil mě od téhle situace.
Bohužel to nebyl on, ale pan Duncan.
” To je divní. Vždycky práci dává jeho sekretářka „ pošeptala mi Susan a šla zpátky na svoje místo.
” Dobré ráno slečno Brownová a paní Jacksonová „. řekl a přelézl očima po nás.
” Slečno Brownová, chci, aby jste udělala rozhovor s Brucem Waynem. Vy k němu máte blízko. Takže by to pro vás nebyl takový problém „. řekl, ale já na něj jen nechápavě koukala.
” Dobře, tak jo „ zmohla jsem se po chvíli říct.
Protože jsem nečekala, že se budu muset takhle setkat s Brucem.
” Pan Wayne na vás už čeká a tady máte otázky, které mu položite „. řekl a vytáhl popsaný papír.
Přešla jsem k němu a vzala si to od něj.
Bylo tam hodně otázek na soukromí a na mě. Tak jak jinak. Měla jsem s tím počítat, že to po mně bude chtít.
” Tak já pojedu „. řekla jsem a vzala si kabelku.
” Na shledanou „ řekla jsem a proklouzla jsem kolem něho ke dveřím. Ještě jsem se usmála na Susan a pak jsem zmizela za dveřma.

Výtahem jsem sjela do garáží k mé motorce. Vzala jsem si helmu a nasadila si ji. Sedla jsem si na motorku. Byla jsem hodně nervózní z toho, jestli jsem tu motorku nezapomněla jak řídit. Nakonec jsem ji nastartovala a vyrazila ven.

Nebylo to špatný. Cítila jsem, jak když jsem jela na motorce od Luciuse. Akorát nebyla tak rychlá.
Jela jsem jen chvíli. A čím víc jsem se blížila k sídlu Waynů, tak tím jsem byla nervózní. Bála jsem se, že se nějak prozradím nebo se ztrapním.
Pak jsem zastavila před branami sídla. Ale po chvíli se brány otevřeli a já vjela dovnitř.