Another me 2 \\cz\\

Who is Lili?

Je temná noc a právě jdu k Robertovi na večeři. Bydlí ode mně kousek, tak jsem se chtěla projít. Na chodníku osvětlovaném pouličními lampami nikdo kromě mě nebyl. Za což jsem byla ráda. Chtěla jsem být sama, protože jsem byla trochu smutná. Nevím, jestli na mě působilo to prostředí nebo Bruce, na kterého jsem pořád myslela.

Po chvíli jsem došla k baráku, kde Robert bydlí. Zazvonila jsem na zvonek se jmenovkou R. Smith. "Ahoj Nicol,, ozvalo se z malého mikrofonu. Až teď jsem si totiž všimla, že přede mnou je kamera. "Ahoj Roberte,, řekla jsem a pokusila se o úsměv. "Počkej chvíli, příjdu za tebou,, pokračoval. Znovu jsem se pokusila usmát a chvilku čekala než příjde.

Dveře se otevřeli a v nich stál usměvavý Robert. "Tak tě tady vítám,, usmál se víc až ho to muselo bolet a pustil mě dovnitř. "Bydlím hned v přízemí,, řekl a zavřel za námi dveře. Šli jsme studenou modrou chodbou a po pravé straně byly poštovní schránky. Potom jsme zahnuli do leva, kde byly jenom jedny dveře. Robert otevřel bytové dveře a já uviděla malou předsíňku v barvě manga s hromadou bot a šatníkem. Vešla jsem dovnitř a do nosu mě udeřila vůně hovězího masa. "Klidně si tady sundej boty a kabát si nech tady,, řekla a sám si sundla boty. Učinila jsem, jak mi řekl. "Lili už se na tebe těší,, řekl znenadání. "Lili, kdo je Lili,,? zeptala jsem se překvapeně. Robert mi neřekl, že má manželku nebo přítelkyni. "Lili je moje manželka. Zapomněl jsem ti to říct,, odpověděl a znervozněl. K tomu se začal škrábat na zátylku. "To je fajn, čím víc, tím líp,, řekla jsem a usmála se. Robert mi můj úsměv oplatil a vešla jsem za ním asi do obývacího pokoje se stolem. A po pravé straně byla kuchyně a vlevo zavřené dveře. Tedy asi ložnice. Z kuchyně vyšla bloňdatá žena se zástěrou, která pokrývala celé její tělo, protože byla malého vzrůstu. "Ahoj, já jsem Lili,, řekla a natáhla ke mně ruku. "Nicol,, odvětila jsem a potřásla si s její rukou.

"Takže si myslím, že domácí zvířata jsou velmi náročná,, dokončila Lili svůj dlouhý monolog. Byla jsem za to vděčná, protože jsem nechtěla mluvit. Vlastně jsem moc neposlouchala. Chtěla jsem se napít, když v tom Lili zvolala "Máš přítele, Nicol,,? překvapeně jsem se rozkašlala, protože mi zaskočila voda. "No...já...vlastně...ne,, koktala jsem a pokusila se na ni nedívat. "Aha, to je škoda a ty jsi tedy z New Yorku,,? zvědavě na mě zamrkala. "Ano,, řekla jsem pomalu. "Není to vzrušující vědět, že tvoje sestřenice málem patřila do rodiny Waynů,,? říkala vzrušeně. "Lili,, napomenul ji Robert. "Pardon, ale není to doopravdy vzrušující,,? nahýbala se ke mně přes celý stůl. Měla jsem tu smůlu, že si sedla proti mě. "No...ani nevím,, pokusila jsem se ze sebe dostat "A jéje, to je hodin. Trošku jsme to přetáhli. Ale to nevadí, když se člověk dobře baví,, pištěla Lili. " Jo, asi už půjdu,, řekla jsem a snažila se znít unaveně.

Jsem za boha ráda, že už jsem byla venku. Docela Roberta lituju, ale možná už si na to zvykl. Pokud mám zhodnotit večer, tak nebyl nic moc. Burgry ze supermarketu, které stačili jenom ohřát jsem nečekala. A ano, doopravdy jsme pak u stolu seděli s prázdnymi talíři, kromě mě, tři hodiny.

Šla jsem po chodníku a oči zavrtávala do země a vše jsem ignorovala. Jen letmo jsem zaznamenala, že přede mnou zastavilo auto. Prošla jsem kolem něj a dál mu nevěnovala svou pozornost. Až když jsem byla před ním se otevřely dveře toho auta. Potom mi někdo k puse přiložil vlhký kapesník. Chtěla jsem se bránit, ale upadla jsem do bezvědomí.