Druhý den na to jsem se vzbudila tím jak přicházela Victorie domů. Podívala jsem se na hodinky a zjistila jsem že, je teprve 6hod ráno. To vážně jde domů teď? Vážně? Victorie není zrovna ten typ člověka který, chodí tak pozdě domů a opíjí se každý pátek. Ne, naopak. Byla ten typ který, se radši učil v pátek večer než vymítat nějakou párty. Vylezla jsem ze svého pokoje a našla jsem Victorii která, seděla na schodech a něčemu se strašně smála. " Zdar" řekla mi z ničeho nic a já jsem jí odpověděla stejně. " čemu se směješ magore? " zeptala jsem se jí a ona se rozesmála ještě víc. Ajo, Vicky chápu tě. " Kostrč " aha? " kostř, to je strašně srandovní slovo" ajo, ajo. Nic jsem na to neodpověděla, jen sem jí chytla za ruku a podepřela jí s tím že, jdeme do postele. Když jsem přišla do jejího pokoje položila jsem jí na postel a jen jsem jí vyzula boty a přikryla jí dekou a ona hnedka usnula.
Šla jsem do kuchyně a tam si udělala nějakou menší snídaní. Vracet se do pokoje a pokoušet se usnout by bylo zbytečný. Když se já jednou probudím po druhé už rozhodně neusnu. Celou tu dobu co jsem snídala jsem myslela jen na něho. Na jeho krásné modrý oči, na jeho tělo a na ty jeho rukávy. Nevzal si ode mně ani číslo, nic. Asi mu to je vše naprosto jedno. Jo, asi to tak je.
Ve 4hod se probudila Victorie přišla do kuchyně a měla úsměv na tváři. Úsměv na tváři? Nechápu to. Já čekala jak si bude stěžovat na to že, už nechci nikdy pít a že, má strašnou kocovinu ale ne ona se tady usmívá. Achjo, ona je fakt jinej lvl snad všeho. " Nad čím se usmíváš? já to chci taky vědět" sedla si vedle mně na gauč a začala " Včera.." začala se moc smát najednou, ajo tak včera. " No pokračuj" řekla jsem a začala jsem se smát nad tím jak moc nahlas se Victorie směje dokonce i zachrochtala, achjo. " Včera se Jennifer vyspala se Sethem " " To si děláš prdel" okamžitě jsem reagovala. To snad ta Jennifer nemyslí vážně. Seth měl skoro 150 kg byl to nácek a vůbec byl strašně zlej a nechutnej. " Ne vůbec to včera celkově nepřeháněla " řekla Victorie pak se smíchem ještě " co ještě dělala?" zeptala jsem se také se smíchem " No kde začít? Tak třeba oblizovala Derekovy tvář a vůbec všechno lízala. " " Achjo Jennifer " řekla jsem. " Kdyby toho tolik nepila "
Já: " a kdy přišel Seth?Však tam nebyl ne?"
Victorie: " No ne, jak si odešla tak on se tam z ničeho nic objevil a přisedl si k nám. A víš jakej je před se Seth ne? Je strašně slizkej a pořád Jennifer hladil po stehnách atak.. A asi se jí to líbilo nebo co? Pak jsme šly jako tancovat já a Derek a oni tam zůstaly jako kdyby sami protože, skoro všichni odešly.. No a když jsme se vrátili s Derekem ke stolu bylo nám to obou jasný .." řekla Victorie a nad tím jsme se obě dvě začaly strašně smát. Jennifer to vždy nějak přežene ale ještě nikdy se jí nepodařilo to nechat zajít až takhle moc daleko a tak mě pak napadlo " a co ty a Derek? " " Já a Derek?" zarazila se Victorie. " rozhodně nic "
Vím že se na toto téma strašně Victorie nerada baví. Ale vím a to můžu říct s naprostou jistotou že s Derekem by nic neměla. Tak jsme toho nechaly a pak jsme normálně fungovaly. Občas jsem zabloudila myšlenkami k Larsovy ale, vím že, to bylo úplně k ničemu. Hned potom co Victorie dovykládala jsem začala mluvit já, samozřejmě sem jí to musela všechno říct.
O týden později
Byl to už týden od toho dne co mi Lars zachránil život plus ty detaily jako že, jsem mu polila tričko atak.. Za celou tu dobu se neozval, jak by se taky mohl ozvat že, ano? Neměl moje číslo, neměl nic. Jediný co o mně věděl je že, se jmenuji Jamie a ví tady kde bydlím no. Ale to je asi tak všechno. Byl tedy pátek večer a já se právě vykoupala převlíkala se do trička s kraťasy což bylo vlastně moje pyžamo. Bylo 9hod večer a já měla byla celkem unavená tak jsem si šla lehnout...
Najednou mi někdo začal strašně bušit na okno. Což se vážně divím protože, já mám pokoj v druhým patře. Začala jsem se trochu bát. Podívala jsem se na hodiny a zjistila jsem že, jsou 2hod ráno. Proč mi někdo buší na okno ve 2hod ráno? I přes to jak moc sem se bála jsem šla k oknu a otevřela ho a...
