4.část

134 7 0
                                    

            A uviděla jsem tam Larse který, byl celý od krve. Nemohla jsem tomu uvěřit. Celý týden se neozve, dělá jako kdybych vůbec neexistovala  ani se mě nesnaží nějak kontaktovat a najednou je tu v celé své kráse jen je o krve. Stoupí přes okno ke mně do pokoje a hned co se na něho podívám veškerý můj vztek jde bokem a já si užívám že, tu je. " Co se ti stalo?" řekla jsem a chtěla ho pohladit po jeho zkrvavělé tváře jenže, on uhnul.  " Nic" řekl, vlastně když si to tak vezmu tak mě odpálkoval ale, tak proč teda přišel? Proč přišel když, mi ani nechce říct co se mu stalo?

            Kašlala jsem na to a šla jsem do koupelny Larse sem tam zmatenýho nechala, vrátila jsem se do pokoje v rukách jsem měla obvazy, náplasti a dezinfekci. " Sedni si " poručila jsem mu a on aniž by něco řekl to udělal, což jsem se divila. Klekla jsem si před něho a vzala si na vatovou houbičku trochu dezinfekce. Dobře, trochu jsem si myslela že, toho tam dám. Ale to bych nebyla já. Skrz to že, jsem byla v menším stresu že, tu je jsem na tu houbičku  nalila skoro půlku dezinfekce. Ale co už.. Je jako skála  tak snad něco přežije.

            Opatrně jsem mu chtěla položit houbičku ke tváři kde měl menší ranku jenže, on mě mi zastavil ruku a hnusně se mě zeptal " co děláš?" " ošetřuju ti to?" odpověděla jsem mu na to, jako kdyby to snad nebylo jasný. Co jinýho bych šla dělat? " Nepotřebuju pomoct " odpověděl mi a mojí ruku pořád nepustil "Tak proč jsi přišel?" Když teda pán Boss chleba s máslem nepotřebuje pomoct nebo aspoň o tu mojí nestojí proč jsem přišel? Proč mě budí ve 2hod. ráno?  " jen.." odmlčel se na chvíli a pak pokračoval " jen sem tě chtěl vidět ". Aha. Jasně, není lepší čas než 2hod ráno. Jojo, jak originální. " aha" řekla jsem a postavila se. Šla jsem ty věci položit na stůl když, jsem je položila a chtěla se obrátit byl těsně zamnou takže jsem narazila do jeho svalnaté hrudi. Pořád budu do něho narážet, však proč ne? Proč je tak těsně vedle mně? Nejprve si hraje že, vše zvládne sám a teď se tady na mě lepí. Najednou mi zvedl trochu hlavu a začal mě líbat. Co to zas? Nevím sice proč to udělal a vůbec proč tu je. Ale každopádně se mi to moc líbilo. Všechny jsem mu to vracela. Když už jsem se nemohla nadechnout tak jsem se od něho trochu odvrátila jenže, to se mu samozřejmě nelíbilo a zatáhl mě za spodní ret a vrátil si mě k sobě. Jeho ruce putovaly k mým zádům a ty moje za jeho krk a já si ho k sobě víc přitáhla. On se usmál a vysadil mě na stolek. Najednou jsem ucítila jak se něco v jeho kalhotách zvětšuje. A sakra! Já s ním nechci spát.. Ne teď, rozhodně ne teď. Vůbec ho neznám a nemám v plánu spát s někým koho v podstatě neznám. Najednou jsem ho od sebe odtrhla a on se na mě zmateně podíval.

            "Nepodíváme se na nějakej film?" Co to? Tak v tomto člověku se vážně nevyznám. Ne fakt ne. Přijde ke mně ve 2hod ráno s tím že, nepotřebuje pomoct i když je celý od krve a jen mě chtěl vidět, najednou se na mně přitiskne jak sardinka a začne mě líbat a pak se chce semnou dívat na film. Hmky. " A můžu ti ošetřit ty rány?" zeptala jsem se ho a on udělal výraz jako to vážně? Ale on odpověděl " jo " za co jsem byla ráda. Vzala jsem tu houbičku která, byla ještě vlhká, on se posadil na postel a já si před něho klekla. Houbičkou jsem mu pomalu ošetřovala každou jeho ranku, tak strašně mě zajímalo co se mu stalo a jakej debil mu tohle mohl udělat. I když byl celý od krve a měl ranky na tváři byl pořád stejně krásný.

            Když jsem to dokončila opět jsem všechno dala na stůl a on si vyzul boty a vysléknul tričko. Byla jsem naprosto  ohromená. Až teď jsem si všimla že, nemá jen rukávy na hrudi měl vytetovanýho Ježíše. Měl nádherně udělaný tělo, naprosto jsem slintala nad ním a nemohla jsem se odtrhnout a on pak se smíchem řekl " neslintej a pojď si lehnout" pak už jen vlezl do postele a čekal na mně. " A co si pustíme za film?" " já nevím, je mi to jedno" řekl zapnula jsem svojí  TV kterou mám na zdi tak abych, se na ní z postele mohla perfektně dívat. Pustila jsem tam Já padouch a lehla jsem si nejistě vedle něho. Myslela jsem že, bude mít nějaký kecy ohledně toho co jsem vybrala za film ale on nemněl. Lehla jsem si na druhou část postele ale, to se jemu moc nelíbilo a přitáhl si mě na jeho hruď. Dal mi na vlasy pusu a pak už jsme snad oba usnuly.

        Když jsme se vzbudila Lars nikde nebyl. Co? To se mi to celý snad jen zdálo? To snad ne. Ne, prosím ne. A pak jsem uviděla na stole všechny věci které jsem používala včera takže, tady byl. Musel tu být. Jo, nebo jsem i náměsíčná. Taky možnost. Když jsem vstala s tím že, uklidím co je na stole byl tam papírek na kterým bylo " ozvu se - Lars" Jak se ale mohl ozvat když neměl moje číslo? Že by se teď ozýval tak že, mi bude chodit strašit do oken? Vůbec jsem nevěděla co od něho mám čekat. Nejspíš to byl nějaký blázen. Ale moc hezký blázen.

        Furt čekuju okna, dveře dokonce i telefon který, mi připadá nereálný pořád čekám na to kdy, se mi teda ozve. A pořád nic. Supr. Třeba to řekl jen tak. Jako třeba když se řekne " dám si jen jedno pivo" ale nikdy to jen u jednoho piva nekončí. Třeba to řekl jen skrz to, abych se necítila zas tak blbě. Jasně bylo to jen od něho takový hezký gesto. Neměl v plánu se mě ozývat.

        Kolem 5hod když jsme byly s Victorii nakupovat nějaký oblečení mi přišla SMS určitě to bude operátor. Jak jinak. Neměla jsem ani v plánu SMS vůbec otevírat. S jistotou jsem tak nějak tušila že, to opravdu operátor bude ale Victorie mi řekla ať, se radši podívám že, kdyby to bylo něco důležitého. A tak jsem jí teda poslechla v SMS bylo " já ty dneska restaurace v 8hod se stavím Lars" tak tohle od operátora rozhodně nebylo. Byl to Lars.  Ten si jinak domluvuje schůzky. Co kdybych s ním nikam nechtěla jít? AHA. Ale já samozřejmě chci. A já mu odpověděla " jo" a on hnedka na to odepsal " to nebyla otázka" proč mě někam zve když se chová hnusně? Samozřejmě že, Victorie pak nemluvila o ničem jiném než o Larsovy. Taky jsem jí řekla co se stalo večer a ona hnedka začala s tím že, mě ty playboy kondomy pořídí taky. 

Jedna z milionuKde žijí příběhy. Začni objevovat