Odpoledne mi zavolal Derek s tím že, pro mně ve 3.hod přijede ke mně domů. Po chvíli přišla Victorie a já jí všechno řekla, ona samozřejmě držela při mně a říkala jak moc velký debil Lars je. Vlastně nebyl debil, jen měl asi svůj názor. Asi. Ve 2.hod jsem se začala oblíkat, dělat vlasy a malovat. Ve 3.hod přesně přijel Derek.
"Ahoj " zdravila jsem Dereka když jsem si sedala vedle něho do jeho auta. Derek mě taky pozdravil a pak mě pochválil jak moc mi to dneska sluší. Nikdy mi neřekl že, mi to sluší. Je to teda rande? Nevím, fakt netuším. Podle Victorie ano. Ale podle mně ne, s Derekem jsem před se jen kamarádi. Jen teď se chová nějak jinak, divně. Celou tu dobu jsme o něčem mluvili a smály. S Derekem se cítím úplně jinak než s Larsem. S Larsem si pořád dávám pozor na to co říkám a vůbec rozproudit takovou konverzaci mezi náma dvouma jakou momentálně vedu s Derekem by bylo nemožný. S Larsem jsme byly tak odlišní a přitom tak stejní. S Derekem jsem si připadala klidná a bylo mi jedno co plácám za pičoviny zato s Larsem ne. S Larsem jsem neklidná, nervozní a vždy když, má nějakou připomínku tak se začnu červenat.
Derek zaparkoval před nákupním centrem a já se celkem divila kam to vlastně jdeme. Za celou tu dobu kdy jsem ho prosila aby mi to řekl, tak furt opakoval že, ne a ať se snažím jakkoliv tak mi to neřekne. "Kam to teda jdeme? a zkus říct ne " řekla jsem se smíchem a Derek se na mně podíval a vystoupil z auta, udělala jsem to stejné. " Jsi neodbytná" řekl také se smíchem a po chvíli dodal " najíst se "
Larsuv pohled:
" To rozhodně ne " řekl Yuri důrazně. Byly jsme právě na jednání v takové menší restauraci a domlouvaly obchody s drogami. Celou tu dobu jsem byl úplně mimo. Nemohl jsem racionálně myslet a nemohl jsem zapomenout na to co jsem včera večer v tom baru udělal. Jak jsem jí mohl nechat odejít samou? Co když se jí něco stalo? Nesnáším se za to. Tak moc mě to sere. Strašně rád bych se ujistil jestli je v pořádku ale, zavolat jí nemůžu. Musím jí nechat jít protože, takhle je to správný. Yuri to tvrdí taky i přes to že, nejspíš chodí s Victorii neustále říká že, dneska udělá osudový krok o tom že, jí konečně řekne že, takhle to dál nejde a že, nemůže jí dál ohrožovat ale, je až moc sobeckej na to aby jí opustil.
Najednou jsem uslyšel její smích, ten zvuk mě tak strašně chyběl. I když je to den, tak mě to chybělo. Otočil jsem se za zvukem a uviděl jí s nějakým debilem. Měl jsem chuť vstat a jít si to s ním vyřídit. Co tu s ním kurva dělá? On jí drží za ruku a někam jí vede. Vede jí na druhou stranu restaurace. I když je to na druhé straně tak na ně mám krásný výhled. Co to kurva dělá? To já jí mám držet za ruku a říkat jí jak moc jí to dneska sluší a podobně a ne tenhle zkurvenej nácek. Pořád se jen smáli a bavili se o něčem. Ten zkurvenej nácek se trošku zvedl a přehnul se přes stůl a dal jí pusu na líčko. Tak to ne. Mám toho dost kurva. Aniž bych někomu něco řekl jsem vstal a šel za něma. Bylo mi to jedno jaký následky to bude mít. Jay je moje a nikdo ale nikdo jí líbat ani vodit za ruku nebude, to je moje práce.
Přišel jsem k ním a zařval jsem na toho nácka ať vypadne. Všiml jsem si že, je Jay dost překvapená tak ještě aby nebyla jenže, ten nácek pořád seděl a na to co jsem mu řekl vůbec nereagoval, klidně se napil své vody a najednou se na mně podíval a stoupnul si a hrdelně se zasmál " to co má kurva znamenat?" řekl a podíval se na Jamie. Jamie se zas podívala na mně a v očích jsem jí viděl strach " Larsi. Co to děláš?" řekla s roztřepeným hlasem. " Pičo, neslyšel jsi? VYPADNI" řekl jsem mu jenže, on pořád stál a ironicky se smál najednou mi flusl do huby což jsem vážně nečekal a tak jsem se do něho pustil. Zabiju ho debila jednoho. Jamie jen křičela ať toho nechám a marně se mě pokoušela od něho odtáhnout ale, nic. Odtrhl mě od toho debila až Yuri kterej se na mně podíval pohledem" to co kurva děláš?" ten zasranej nácek byl celej od krve ale, to mi bylo totálně jedno. Nesejde mi na tom.
Vzal jsem vyděšenou Jamie za ruku a vedl jí pryč z restaurace, zastavil jsem se až na parkovišti. Strašně mě nasral jak ten nácek tak i Jamie. Chová se jak koště. " Co to má zas znamenat?" řekla mi na parkovišti a když jsem nehodlal odpovědět tak chtěla odejít jenže, to jsem jí já nedovolil. Už nikdy nedovolím aby odešla. Přitáhl jsem si jí k sobě a začal jí líbat. Do toho polibku jsem dal naprosto vše, každou svojí emoci vztek, lásku, smutek. Ze začátku spolupracovat nechtěla ale, nakonec svolila. Když jsem se od ní na chvíli odtáhl přimáčkl jsem to svoje čelo na to její a naše nosy se dotýkaly " už nikdy tě nenechám odejít " a dal jsem se s ní líbal. Miloval jsem ten pocit když, jsem tak nějak tušil že, je jenom moje a navždy i bude.
