Bylo teprve 3hod, já a Victorie jsme byly pořád ve městě. " Nejdeme si někam sednout?" navrhla Victorie a obě jsme zašly do té nejbližší kavárny. Hned co jsme si sedly mě napadlo že, bych jsme mohly pozvat i Jennifer. Jennifer samozřejmě neodmítla a do 10min tu byla taky.
Hned co si sedla začala " Jamie, jsem na tebe do teď nasraná že, jsi z té mé super party odešla tak brzo" "tak ale, myslím že o zábavu se ti postaral Seth" odpověděla jsem jí ze smíchem a to už se moc začala smát Victorie a Jennifer na nás hodila její vraždící pohled a dodala " a teď jak dlouho mi to bude připomínat" a Victorie odpověděla " toho se už nikdy nezbavíš" a pak ještě dodala " tak ten můj dárek jak vidím se ti hodně hodil" a to už jsme se začala smát všechny Jennifer pak zvážněla a řekla se strachem " a do prdele!" no, to snad ne? Oni nepoužili kondom tak to je moc. Victorie najednou zvážněla taky což se moc často nestává zatvářila se zamyšleně a pak řekla " kdyby Jennifer porodila nějakýho malýho nácka" a to se začala strašně moc a já taky. Ale Jennifer to moc směšný nepřišlo.
V 6 jsme šly dom. Když jsme přišli dom Victorie na mně hned začala s tím že, se mám jít připravovat. Jako blázní? Copak si myslí že, já se snad připravuju 2hod? Začnu se dělat až tak v 7hod. Jenže, jsme tak nějak neměla co dělat, tak jsme se opravdu začala připravovat. Celou tu dobu co jsem byla s holkama jsem na něho nemyslela a teď jak jsem vlastně sama na něho nemůžu přestat myslet. O čem budeme mluvit? A co když bude jen trapné ticho? A co když bude protivnej? A jestli bude protivnej proč mě někam bere? A znamenala něco pro něho ta pusa? A co vlastně znamená pro mě? Dobře, budeme dělat že, se vtom vyznám. Budeme vlastně dělat že se vyznám sama v sobě.
Dívala jsem se právě na sebe do zrcadla když , někdo zazvonil. Já si v duchu říkala že, to on být nemůže. Přece by vymyslel něco originálního jak je u něho zvykem. Třeba mi zas strašit v okně nebo se z ničeho nic objeví vedle mně to by mu bylo celkem podobný.
Jenže pak jsem uslyšela jeho hlas " Je Jamie doma?" zeptal se a já slyšela v jeho hlase obavu. Co by asi tak dělal kdybych nebyla doma? Však on se předse neptá ne? Co kdybych právě něco měla? Asi by ho to vůbec nezajímalo, jo přesně tak, nezajímalo by ho to. Celkem by mě zajímalo jestli kdybych mu napsala " ne" jestli by odepsal to stejný. Slyšela jsem pak už jen Victoriin hlas s tím že " je nahoře " jo jasně Vicky prostě mu nemůže říct že, už jde. Ne ona ho musí poslat rovnou ke mně.
Najednou vešel do mýho pokoje. Však jasný nezaklepal však na co, on neklepe a taky se neptá. A očividně mu je všechno jedno. Co kdybych se právě převlíkala? " Ahoj " pozdravil mě a pořád se na mě díval, mám někde něco špinavýho? Jestli jo, mohl by mi to jako říct ať nejdu někam s něčím špinavým. Dneska mu to moc slušelo, měl na sobě černý rifle a černý tričko. Asi patří do Vickyna mafie, nad tou myšlenkou jsem se usmála a pozdrav mu opětovala. " Moc ti to sluší "pochválil mě a já cítila jak rudnu, " jako vždy " řekl ale to už řekl potichu jako kdybych nechtěl abych to slyšela, ale smůla kamo já to slyšela a díky tomu jsem rudla ještě víc než předtím což, se mi zdálo přímo nemožný. " jdeme už?" řekla jsem a on kývl hlavou na náznak jo a odešel z mýho pokoje. Já si z pokoje ještě vzala kabelku a mohly jsme jít.
Nasedla jsem do jeho Lamborghini aventador to kde zas vzal toto auto? Vždyť minule měl Audi A7. Asi jich má víc. " Kam jedeme?" nedočkavě jsem se ho zeptala a on řekl jen " uvidíš" ale já to nechci uvidět, já to chci vědět a to teď hned." Nemám ráda překvapení " řekla jsem na protest a se jen zasmál a řekl " tak to máš smůlu " dobře, tak teď jsem uražená nebo si aspoň na to můžu hrát.
Najednou jeho Lamborghini zastavilo před nějakou menší italskou restaurací. " Jsme tu paní uražená " tak on si toho všimla a stejnak mi to neřekl? No ještě víc jsem uražená. Oba jsme vystoupili a on si mě najednou přitáhl k sobě a řekl mi "ale notaak " a potom mi dal pusu na spánky. " Co se ti vlastně včera stalo?" zeptala jsem se ho. Udělal svůj otrávený výraz a pak řekl " možná ti to řeknu " a pak jsme oba odešly do restaurace.
Oba dva jsme si objednaly špagety. " Tak řekneš mi to?" zeptala jsem se ho asi v půlce jídla a on se na mě podíval a řekl " Ty s tím nedáš pokoj že?" a já zavrtěla na náznak že, ne nedám. " Nějaký nevyřízený účty" odpověděl mi. Ajo, a tohle mi mělo jako stačit? Pak přišla další moje otázka " kde si vlastně vzal to moje číslo?" a on odpověděl " mám svoje zdroje" a pak dodal " nemáš páru o tom, co já všechno o tobě vím " a najednou jsem dostala strach. Z něho. Co všechno o mně ví? A jaký zdroje má? Však my nemáme společný přátelé, nemáme nic společnýho takhle. " Nemusíš se mě bát " řekl. Jak ví že jsme se ho začala bát? Nechápu to. Pak položil jeho obrovskou ruku na tu mojí malou, nevím jak je to možný ale, uklidnilo mě to. Pak už jsme se bavili o blbostech.
Když jsem dovečeřely odvezl mě domů a teď semnou šel dokonce i ke vchodu našeho domu. " Dneska to bylo moc fajn" řekl a já se usmála. Dneska to bylo vážně fajn, až na ten začátek ale jinak, dobře se mi s ním mluví. " Tak já už pujdu " řekl najednou. Vlastně jsme někde v hloubi duši čekala že, řekne " můžu jít ještě navrch nebo můžu přestat?" tak strašně ráda bych si zas lehla vedle něho a položila svojí hlavu na jeho vypracovanou hruď. Jenže on to neřekl a já nevěděla jak mám zabránit tomu aby odešel. " Ahoj " řekla jsem jen. Já sem debil, co už.. Pak už jen odešel a když jsem hledala klíčky tak najednou byl zase u mě přitáhl si mě k sobě a řekl " já na to seru" a začal mě zas líbat. A já si vlastně začala uvědomovat že, k němu asi něco cítím. Protože, to co zažívám s ním jsem ještě nikdy s nikým nezažívala. Ale na co vlastně sere?
