15.část

75 4 0
                                    

            " Tak mi to řekni" odpověděla jsem mu. Co ještě nevím? Vždyť mi tehdy řekl všechno ne? " Si ještě taková malá naivní holčička. Žij si ve svých snech o jednorožcích a o klukovy který, si pro tebe přijede na bílém koni a odveze tě do ráje." Tohle mě zranilo pak se hrdelně zasmál a šel pít. A já odešla.

            Vím že, bych o tom asi v takovým stavu neměla nechávat ale, co mi zbývalo? Choval se ke mně hnusně, myslí si o mně že, jsem naivní malá holčička.  Myslí si o mně že, jsem slaboch který, nic nedokáže. Tak moc bych mu chtěla ukázat že, se plete. Že se plete ve mně. Ale na co bych mu vlastně měla toto všechno dokazovat? Momentálně se v má hlavě odehrává jeden velkej boj. Jedná má pulka by tak moc chtěla ukázat Larsovy jak moc silná umím být. A druhá si zas říká že, proč bych se vlastně mu tohle vše měla ukazovat?

                        Jsem teď někde v prdelákovic a všude okolo jsou jenom stromy a nic víc krom toho baru ze kterého jsem šla pryč kvůli Larse. Kdyby tam nebyl. Kdyby tam vlastně nebyl tak bych dál ztrácela čas myšlením na člověka který, si o mně myslí že, jsem jen naivní dítko. Vím že, bych si nikdy neměla dělat hlavu z toho co mi řeknou ostatní jenže, mě tak strašně moc zajímal jeho zasranej názor.

            "Ahoj, co ty tady?" otočila jsem se za hlasem a uviděla Dereka. Moje jediná spása. "Dereku" řekla jsem s úsměvem. Derek měl na sobě úbor nácka. A to: Černý tričko, přes to přehozenou jeansku, měl trošku potrhané jeansy a na nohách jeho oblíbené černé Martensky. "Proč tady stojíš?" zeptal se mě se smíchem a přišel blíž ke mně. Nikdy jsem si nevšimla jak moc hezký Derek je. Byl to sice typickej nácek ale, já sem tyto typy přímo milovala. Holohlavec s kérkama a ještě namakanej. " Vlastně se nemám dostat jak domů " řekla jsem  sklesla. Fakt to nevím, nevím co budu dělat, asi půjdu pěšky protože, Victorie někam odešla. V baru už není, to vím a i kdyby byla nechci se tam vracet to radši půjdu pěšky. Už totiž nikdy nechci vidět Larse. " Tak já tě odvezu " řekl mi a já hned začala namítat že, ne že, by si neměl dělat starosti a že, jsem mu jen na obtíž jenže, on mě vůbec neposlouchal a když jsem začala protestovat tak že, jsem si stoupla a nechtěla se hnout, tak si mě přehodil přes rameno jako pytel brambor a já se začala strašně smát.

            Celou cestu ke mně domů jsme se oba dva furt něčemu smály, nejvíc Sethovy. Seth byl vždy takovej náš obětnej beránek, vždy jsme si z něho dělaly prdel a on to od nás vždy bral ale, když si z něho dělal prdel někoho jiný než my, tak to už byl oheň na střeše. Seth rozhodně nepatří mezi lidi který, si nechají srát na hlavu. Když jsem byla s Derekem naprosto jsem zapomněla na Larse což, bylo dobře. Ale vím že, až budu zase sama ve svém pokoji a budu ležet v posteli budu myslet jen a jen na něj. Na jeho hnusný slova a na to vše. . .

            "Tak, už jsme tady " řekl Derek a jeho Audi A8 zastavilo. " Děkuju moc" poděkovala jsem mu. Jsem vážně hodně vděčná za to že, mě odvezl domů.A strašně moc děkuju že, se vůbec ukázal. Protože řekněme si to na rovinu sama pěšky přes lesy a přes doly. Není to nějaká pístnička? No to je jedno. Bych prostě jít nechtěla. Dobře, teď místo Larse furt budu přemýšlet kde bylo přes lesy a přes doly. Achjo. Když už jsem chtěla vyztoupit zeptal se mně narychlo Derek " Co děláš zítra?" Cože? " Zítra? Asi nic " "Tak nechceš jít ven? Jen my dva, teda jestli máš chuť čas atak.." zeptal se a smál se u toho. On mě vážně někam právě pozývá nebo se mi to jenom zdá? A teď otázka byl by to dobrej sen nebo špatnej? " Jo to by bylo fajn " odpověděla jsem mu. Zítra jsem rozhodně neměla co dělat a jít ven s Derekem se mě zdál jako dobrej nápad na to jak zabít čas a dobře se ještě k tomu všemu pobavit. " Dobře, tak já ti ještě zavolám nebo tak " řekl mi a já se usmála a zakývala hlavou na náznak ano. Pak už jsem ho jen pozdravila na rozloučení, zavřela za sebou dveře a vydala se k sobě domů.

            Vážně jsem právě řekla Derekovy ano? Je to rande nebo ne? Vůbec netuším co si od toho mám slibovat a co ne. Nevím co si mám vzít na sebe a ani kam půjdeme. Rozhodně to on nebere jako randa, nebo jo? A chci vlastně aby to bylo rande? Chci rande s ním? 

Jedna z milionuKde žijí příběhy. Začni objevovat