Dny bez Larse utíkaly jako voda. Za celou tu dobu se mi neozval i když tu párkrát byl Yuri nic moc o Larsovy mi neřekl. Nechápu to. Yuri s Victorii normálně chodí a vůbec Yuri se chová pořád stejně. Není jako Lars který, pořád potřebuje nějaký výhrady k něčemu. Začala jsem pomalu ale, jistě na Larse zapomínat i když jsem si myslela že, to nejde. Žádna bouřka věčně netrvá a trápit se skrz skálu? To fakt ne. I když je fakt že, mě to hodně mrzí. No co už? Život jde dál.
Byl právě čtvrtek a my s holkami jsme seděly v jedné menší kavárně. Byla tu s námi i po delší době Jenn které, se každým dnem zvětšuje a zvětšuje pupek. Což je dost pochopitelný protože, je těhotná s naším oblíbeným Sethem. Jenn si od nikoho nenechala vymluvit to její dítě, pořád si trvá na tom že, ho chce a že, už teď ho miluje i když jeho táta je Seth. " A Seth o tom ví?" zeptala se Victorie, vlastně to zajímá i mně. Celou dobu nám tady vykládá to co všechno tomu malému už koupila a jaký vybírá jména ale, jednu z nejpodstatnějších věcí jako jestli o tom ví Seth a co na to řekly její rodiče nám samozřejmě neřekla. Hlavně že, nám tu vykládá o tom jaký krásný botičky mu koupila. Sice to moc nechápu. Proč mu kupuje botičky? Vždyť chodit neumí. Achjo, Jenn. " Noo, jo ví " řekla Jenn a to je jako všechno co nám k tomu řekneš? Prosím detaily. Mojí myšlenku řekla Victorie, ona vážně myslí stejně jako já a Jennifer začala vysvětlovat " No, největší problém který, pro mně byl.. Byl jak mu to mám říct, vlastně jsem i přemýšlela že, to mu to neřeknu že, to prostě nechám plavat a dělat že, otcem je někdo jiný. Jenže Derek mi pak řekl že, by i Seth měl platit jako kdyby za svoje chyby. A tak jsem teda přišla ze Sethem a tak nějak jsem mu to vysvětlila. Byl strašně nasranej a pořád mi opakoval tu ať jdu na potrat a že, se k tomu dítěti nikdy nepřízná a že, jsem jen obyčejná kurva která, ho chce momentálně vydírat protože, chci po něm prachy. I když jsem mu na začátku řekla že, po něm nechci ani korunu, nechci po něm vůbec nic. Jenže, on to vůbec nebral v potaz a furt mlel to svoje, začala jsem brečet a utekla jsem pryč. Nechci o tom buřtovy který, si hraje na nácka ani slyšet je to jenom sráč který, neumí brát věci vážně. Od té doby jsem ho neviděla a nijak zvlášť mě to nezajímá. Chci svýmu dítěti dát vše co jen bude chtít. Budu mu nahrazovat i tatínka" dokončila svoje vysvětlování. Achjo, Jenn. Jak mu tohle vše chceš vlastně splnit když, ty sama si vlastně ještě dítě? Jak mu tohle vše chceš dát když, nemáš vůbec nic? Jak ho chceš uživit? Seth je piča, ale to jsme věděly všichni už od začátku, všichni jsme věděly že, se k tomu nepostavý jako chlap, je to sračka. Předtím jsem ho nesnášela ale, teď ho nenávidím. Tak strašně ráda bych mu řekla co si o něm myslím, debilovy. I když myslím že, je možná lepší že, se Sethem není. Protože kdyby s ním byla tak, by to bylo ještě horší než je to teď což si myslím že, ani nejde. " Ale dost o mně, co vy?" zeptala se a Victorie hnedka začala vychvalovat Yuriho jak moc skvělý je a podobný sračky. A to mě přivedlo na myšlenku Larse. Musím na něho zapomenout pořád si říkám a furt to nejde. Nechápu proč se od té doby neozval, dokonce jsem se mu pokoušela ozvat i já jenže, to nebral a když to popřípadě vzal což, se mockrát nestalo ale, před se jen tak, to vzal a když jsem řekla " Larsi" hned to položil. Chtěla jsem i za ním jet, jenže to mi připadalo už moc. Očividně nemá zájem a mně nezbývá nic jinýho než na něho zapomenout, co jinýho mám taky dělat?
Když už Jennifer musela jít domů já a Victorie jsme si vypili jen pití a poto jsem odešly také zpátky domů. " Co budeme dělat?" zeptala jsem se Victorii když řídila. " Nevím, co chceš dělat?" zeptala se mě zas na oplátku Ona. " Šla bych se někam ožrat " nevěříčně se na mně podívala a řekla " No tak můžeme ".
Hned co jsme přijely domů jsme se šly obě připravovat. Mě bylo celkem i jedno co si dneska nebo kdykoliv jindy vezmu na sebe. A proto jsem si vzala opět černý šaty které, mi vybral Lars. Opět vzpomínka na něho. Co už? No nic už. Vzala jsem si je na sebe a už jsem jen čekala až bude Victorie. Když Victorie už byla připravená tak jsme jely někam do neznáma.
Najednou se auto zastavilo a já pochopila že, už jsme na místě. Bylo mi naprosto jedno kde jsme, hlavně že, tu mají chlast. To bylo pro mě teď to nejdůležitější. Když jsme vešly, hned jsem cítila vůni hnusných cigaret a plno dalších smradu a potu. Fujky hnujky, to ještě neslyšely o voňavce? Někdo by jím tento skvělý vynález měl ukázat a říct jim jak se používá. Bylo mi to vlastně jedno. Hned co jsme vešly, jsme šly s Victorii na bar a objednaly si panák vodky. Slyšela jsem řev tak jsem se zatím podívala a uviděla Larse. Po té době jsem uviděla zase Larse. Byl pořád stejně krásný. Vlastně se vůbec nezměnil. Byl celý v černým a právě někoho mlátil.
" Larsi " zařvala jsem na něho aniž, bych přemýšlela nad tím co dělám. Tak straně moc ráda bych se někdy vrátila do minulosti a dala si facku. Třeba teď hned bych to udělala. Lars se na mě podíval a toho borce nechal být. Podle jeho chuze jsem usoudila to že, už má něco málo připito. " Jamie " zařval i když byl dost blízko mně. "Co tu děláš?" zeptal se mě a najednou se vedle něho objevil Yuri a Victorii si vzal hnedka bokem a šly spolu někam jinam. " To tě nemusí vůbec zajímat " odsekla jsem mu. " To mě teda zajímat musí" řekl hned Lars a málem spadl takže, jsem okamžitě vstala a chytila ho tak, aby nespadl. "Ty jsi tak strašně krásná " řekl mi z ničeho nic. Ajo, Larsi, chápu tě. Rozhodně. "Co tu děláš?" zeptala jsem se ho na oplátku tentokrát já. " Piju " odpověděl krátce a prostě. Ne fakt Larsi? To bych vážně nepoznala. Vytrhl se z mýho jako kdyby objetí a šel zase k baru kde si objednal panáka vodky. " Neměl bys už pít, máš dost " řekla jsem mu. Nechtěla jsem aby pil, bylo to na něho už moc. On se hrdelně zasmál a na obličeji mu hrál úšklebek " já nemám nikdy dost " "Neměl by si pít " namítla jsem zas a on se na mně hnusně podíval, to jsem asi říkat neměla napadlo mě hned. Proč mi to jen není jedno? Ať si vlastně dělá co chce. " Ty mi rozhodně nebudeš říkat co bych měl nebo neměl dělat. Vypadni " řekl hnusně. Vlastně má i pravdu, měla bych vypadnout, nemám tu co dělat. Když už jsem chtěla jít Lars si mně přitáhl k sobě a řekl mi " Kam to jdeš?" tak ty máš fakt dost draku. Nejprve mě vyhazuješ a jsi na mně hnusnej a pak mi řekneš kam jdeš? Ajo, ajo, ajo. " Nevím co si pil ale chci to taky " řekla jsem mu a on se na mně nechápavě podíval. " Nechci aby si odešla ale, ty musíš " Dobře, teď to vůbec nechápu. Tak na čem teda jede? " Proč bych musela?" nevyznám se v něm, ale vůbec. On se na mně podíval a smutně řekl " Ty vůbec nic nechápeš. Měla by si okamžitě utéct protože, já jsem zasranej psychopat zlatíčko" a pohladil mě po tváři. Jeho dotyk mi způsoboval mráz po zádech. Co to právě řekl? On přece není psychopat. Není. Nebo? " Tak mi to vysvětli " řekla jsem mu potichu. Chtěla jsem tak moc tohle vše vědět, chtěla jsem vědět vše o něm. " Já nemůžu dovolit aby se ti něco stalo, už ne. Už jednou jsem to posral a pamatuješ si jak to skončilo? Pamatuješ si jak si byla v té zasrané továrně a čekala si jen na smrt? To vše bylo jenom kvůli mně, jenom kvůli mně si trpěla. Každou minutu co jsi semnou ohrožuješ sebe a nejen sebe ale, i všechny který, miluješ. Ohrožuješ naprosto vše. A já nechci aby si se do toho kruhu dostala. Protože když do tady toho jednou spadneš už není cesta ven. Nikdy." " Ale já nelituju ani chvíli s tebou " odpověděla jsem mu bez přemýšlení. Vážně. Je to fakt, nelituju totiž ani jedinou chvílí s ním. A klidně bych podstoupila jakýkoliv trest jenom kvůli tomu abych, mohla být s Larsem. Dobře, asi jsem ten největší debil na světě ale, tak stává se i lepším z nás. " Ty vůbec nevíš co říkáš. Ty neznáš celou pravdu Jamie"
