Suzie. Člověk, který tu při mně vždy stál, pomáhal mi a měl mě rád, takovou jaká jsem. Přestoupila jsem na jinou školu a poznala tam Suzie, která se mnou chodila do třídy. Naše třída byla stejná jako ostatní. I když se tam našlo pár lidí, které jsme opravdu rády neměly. Když jsem se s ní seznámila, pověděla mi o sobě snad všechno. Je to upřímný, milý, hodný a neobyčejný člověk s velkou fantazií. Nejvíce mně na ni fascinovalo to, že také miluje západy slunce, hvězdy, měsíc a další přenádherné věci. Pokaždé, když nám obou nebylo nejlíp, šly jsme si sednout k nejbližšímu jezeru, kde jsme si sedly, povídaly o svém životě a hlavně koukaly na tu nepopsatelnou nádheru před námi. Ah. Jak já to milovala. Ty společné chvíle s mou opravdovou kamarádkou, které můžu říct opravdu cokoliv. Do teď na to naše oblíbené místo chodíme. Po základce jsme šly každá jinam. Což zas tak nevadí, jelikož pořád bydlí kousek ode mě. Dnes je nám oběma 17 let a snažíme se být pozitivní i přes to všechno. Mám ji neskutečně moc ráda.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
