Forever together |Noen Eubanks| ✔

4.

,,Jordane, ale já bych tam ráda jela. S Ember a navíc jako doprovod." ušklíbla jsem se a můj přítel se ironicky zasmál a pokýval hlavou.

,,Děláš si srandu, Mayo?! Odjedeš někam pryč za neznámými lidmi? Nikam nejedeš." se smíchem jsem vydechla. On jen pokrčil rameny a mně v tu chvíli přišlo, že mě nebere absolutně vážně. Zároveň jsem měla v hlavě dost jasně srovnáno, že zrovna on mi nemá co říkat, co smím a nesmím.

,,Hele Jordane, nikdy jsem nikam nešla, když si mi to neschválil, ale chci pomoct kamarádce-" nestihla jsem doříct myšlenku, ale Jordan se neudržel: ,,Tomu říkáš pomoct? Jet za kluky z nějaký aplikace a pak tam někam půjdete bokem a co se stane, hah?" sklopila jsem hlavu a mlčky hleděla na beton. Zklamalo mě, jak mi nevěří.

,,Tak já nikam nepůjdu, když si to nepřeješ." šeptala jsem tak tiše, že můj tichý hlas proplul kolem jeho ucha absolutně neslyšitelně.

Přitiskl si mě do objetí a potom mi daroval lehký polibek do vlasů a zašeptal: ,,Vynahradím ti to. Letmo jsem se na něj usmála a vydala se do školy.

Ať jsem procházela kolem dívky či chlapce, otáčel se za mnou úplně každý. Nikdy jsem nebyla a ani nechtěla být středem pozornosti. Jedna dobrá kamarádka mi stačila k tomu, abych všechny pomluvy zvládla a od doby, co jsem s Jordanem, tak si na mě nikdo nedovolí půl slova.

,,Jsem tak ráda, že se mnou půjdeš! Sama bych to nedala!" přiběhla ke mně Ember. Suše jsem se usmála a chystala se k odhalení pravdy, ovšem ona dále pokračovala ve svém nadšení.

,,Půjdeme na tu jejich Light Tour, nebo co a dáme jim nějaké dárky. Potom musíme nějak nenápadně vést konverzaci k obědu a pozveme je." vypískla nadšeně a radostí si mě k sobě přitiskla. Jak naivní představa o obědě. Moje kamarádka je chytrá a byla jsem udivena, že ji nedocházelo, že v tomhle ohledu s obědem nemáme nejmenší šanci.

Cítila jsem se špatně. Když pojedu, ublížím Jordanovi a když nepojedu, ublížím své jediné a nejlepší kamarádce, ale pravdu by vědět měla.

,,Ember, mluvila jsem o tom s Jordanem a nepřeje si, abych jela. Nedokázala jsem s tím nic udělat, takže nevím, co teď." skousla jsem si ret a promnula si ruce. Hlasitě jsem polkla a odhodlala se podívat svojí kamarádce do očí.

,,Je to tu zas, Mayo! Manipuluje s tebou a ty si to necháš všechno líbit! Kdyby si jen věděla-" do očí se jí hrnuly slzy a já se i přes to pozastavila nad její nedokončenou myšlenkou, ,,Co kdybych věděla?" vyprskla jsem bezmyšlenkově a povytáhla obočí.

,,Nic." odsekla hned. Zdrcenou a zklamanou jsem ji viděla, ale nikdy ne takhle moc. Začínala jsem silně uvažovat o vážném rozhovoru s s mým přítelem, protože Ember měla pravdu. Už mockrát jsem dala přednost Jordanovi a on to jen vidí jako samozřejmost.

,,Když už jsme u těch nepříjemných situací," posmrkla si smutně a otřela nos, ,,ráda bych ti představila Elis. Moje dvojvaječné dvojče. Dnešním dnem nastupuje k nám do školy." otočila jsem se za nataženou rukou Ember.

Mezi těmito dvěmi holkami jsem nenašla snad více, než dvě společné věci. Byli tolik odlišné, tolik jiné a přitom uvnitř, musely být obě stejné. Přes to mě nejvíce udivovalo, že se Ember o Elis nikdy nezmínila a to ji znám tak dlouho.

Docela vtipná věc, že? Máte kamarádku, které věříte tolik, že to slovy ani nejde popsat a teď? V těžké situaci, kdy stojíte před rozhodnutím vám oznámí, že ma dvojvaječou sestru, o které se několik let nezmínila?

,,Těší mě, jsem Maya." natáhla jsem k ní s úsměvem ruku. Přeměřila si mě pohledem a mně začala naskakovat husí kůže. Ruce měla založené na hrudníku, proto jsem tu svoji přiložila zpět k tělu.

,,Tak ty si ta, co chodí s tím nádherným klukem odsud? Hah, jestli ty jsi hezká, zajímalo by mě, jak vypadá hnusná." uchechtla se. Došlo mi, že s Ember na tom povahově stejně nebudou.

,,Elis, odpusť si kousavé poznámky a radši běž do ředitelny." ulevilo se mi, že mě Ember chránila. Její sestra se naposled zašklebila a šla směrem k ředitelně. Taky jsem mohla ze sebe vypustit nějakou kousavou poznámku a nenechat si tak srát na hlavu.

,,Neřekla si mi, že máš sestru a k tomu všemu dvojče!" vyhrkla jsem okamžitě. Pokrčila rameny: ,,Dlouho byla s mojí nevlastní mamkou v zahraničí a obě se najednou rozhodly, že se vrátí. Mamka je z toho na dně." ztratila jsem se v tom.

,,Můj táta a máma spolu dlouho žili a měli nás. Dvě malé roztomilé holčičky a především práce až nad hlavu. Naši na sebe skoro neměli čas a toho využila tátova sekretářka, která se později stala naší macechou. Máma s tátou se nerozvedli, jen se míjeli a dávali si pauzu a pak přišla největší rána v životě, kterou kdy od koho dostala. Elis bylo sedm a ona jí zamotala hlavu sladkými řečičkami, aby si ji mohla do zahraničí odtáhnout s sebou. Mamka jí to zakázala, ale otec jí to povolil a tak vzala Elis a bez jediného slova odjela a stejně tak se bez pouhého slova i vrátila. Nikdy jsem ti o ní neřekla, protože jsem na ni zapomněla, netušila jsem, že se vrátí a zní to celé divně - zapomenout na svoji sestru, ale za těch okolností, co byly." překvapeně jsem vydechla. Muselo to pro ni být hrozné a všechno těžké. Právě proto mě udivuje, že se to všechno dozvídám tak pozdě, když jsem ji mohla podporovat celou tu dobu.

,,Naši byli v pohodě a pak táta začal pít. Dával si ztrátu Elis za vinu a teď je zpátky a mamka je z toho celá rozhozená." souhlasně jsem přikývla. Chápala jsem ji a sama jsem si nebyla jistá tím, zda bych zvládla takovou obtížnou rodinnou situaci zvládnout. Na druhou stranu jsem nevěděla, co říct.

,,Hele, Ember, já o tom setkání s Jordanem ještě promluvím a slibuji, že pojedu." usmála jsem se na ni a pohladila ji soucitně po zádech. Hnulo se ve mně svědomí. Usmála se na mě: ,,Díky, že tu pro mě jsi. Ty jsi jediná, která mi rozumí úplně ve všem. Jsi moje nejlepší kamarádka a také vždy budeš, protože kdybych tě ztratila, zůstane ze mě pouhé nic. Děkuju ti za vše, Mayo." připadala jsem si lépe, než když mi Jordan vyznal lásku. 

Její slova příjemně hřála poblíž mého srdce a já si připadala jako v nebesích. Znamenala jsem pro ni něco. Něco tak opravdového. A ona stejně tak moc znamenala pro mě.

,,I kdyby si udělala nejhorší věc na světě, Ember, budu tu pro tebe. Vždycky! Pamatuj si to."