Epilog

223 13 2
                                    

,,Tak maminko, je to kluk!" celá zpocená a zadýchaná jsem uchopila svého syna. Slzy se nedaly udržet uvnitř.

,,Bryane," oslovila jsem to malinké stvoření, které jsem právě držela v rukou. Byl to neuvěřitelný pocit a moje láska mě držela za ruku a plakal stejně jako já.

,,Je tak nádherný," pohladila jsem ho prstem po malinké tváři a pak ho musela odevzdat, abych mě mohli převést na pokoj.

,,Je krásný," pohladil mě po vlasech. Pevně držel moji ruku. Oba jsme byli dojatí a plní emocí. Konečně tu mohl být se mnou. On i Bryan.

---

Jela jsem sanitkou. Moje bríško ještě nebylo úplně největší, ale něco se tam uvnitř děje. Moje malá holčička už chce ven. Takhle brzy a já vůbec nejsem připravená. Bojím se o ní, ale už teď vím, že bude tvrdohlavá.

,,Nestihneme to do nemocnice!" zařvala paní, která seděla přímo vedle mě a podporovala mě. Nevnímala jsem a dělala jen to, co mi řekli, aby moje malinká byla v pořádku.

Trvalo to dlouho, bolelo to a hlavně jsem se bála. Plakala jsem strachem o Karissu a pořád jsem myslela jen na ten krásný obličej, který uvidím a pak se to stalo.

Najedou jsem ten malinký a nádherný obličej viděla. Sanitka houkala a jela rychle, ale já tu malinkou měla u sebe a byla jsem šťastná.

Vítejte na světě Bryane a Karisso.

Forever together |Noen Eubanks| ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat