Forever together |Noen Eubanks| ✔

•43•

,,Vůbec ses do toho neměla motat. Zabiju toho chlápka, co ti tohle udělal," Tyler byl vynervovaný. Bál se o mě. Hodně se o mě bál. Šli jsme zrovna z nemocnice a já byla po vyšetření. Nic mi nebylo,jen to byla moc velká rána.

Milionkrát jsem mu celou situaci vysvětlila, ale je to paličák, co jsem mu na to měla říct. Jsem si skoro jistá, že toho borce by k zemi nesundal. Celou cestu domů nadával. Jo, bylo to fakt super - pořád dokola jsem poslouchala, jak hrozná jsem.

,,Je tady jedna věc, kterou by si možná ráda věděla. Mám pro tebe takové dvě novinky. Během těch pár dnů jsem hodně přemýšlel nad tím, co se stalo. Koupil jsem dům Ember. Ty dvě musí vypadnout ze země a taky jsem dokázal získat celé to video,"

,,Myslíš to vážně?" zaskočeně jsem se na něj podívala. On jen kýval hlavou a usmíval se. Divila jsem se, že se dokáže usmát, když je tak naštvaný na toho kluka.

,,Máš druhou šanci," řekl. Já jsem přikývla, ale měla jsem pochybnosti, které jsem prostě řekla: ,,Noen mě ignoruje. Tu šanci bych měla, kdybych mu to mohla říct do očí," povzdechla jsem si. Akorát jsme dojeli domů a brách nezaparkoval a jen řekl: ,,tak jdi,"

Doufala jsem, že tím myslí, že je doma Noen. Proto jsem okamžitě vyběhla z toho auta a co nejrychleji se dostala domů.

,,Noene?!" zařvala jsem přes celý dům. Prohledala jsem celý dům, ale nikdo tady nebyl. Proběhla jsem každou místnost a jediné, co jsem našla byli Maxík a Beník. Sedla jsem si na sedačku a sklopila pohled, pejscimě následovali. Jak jsem si mohla myslet, že by tady byl.

Jenže najednou přede mnou stál. Nevím jak, nevím odkud, ale byl tady. Stál tam a měl kytici růží, ale po mojí zkušenosti s růžemi jsem měla chuť tu kytku popadnout a vyhodil oknem ven z baráku.

,,Mayo, viděl jsem to a Tyler mi všechno řekl. Chci se ti hrozě moc omluvit. Měl jsem tě věřit, já-" nečekala jsem vůbec na nic a políbila jsem ho. Chtěla jsem ho políbit ještě hlouběji, ale tvář mě tolik bolela, že to prostě nešlo.

Vzala jsem kytku a dala jí do vázy. Noen se začal mazlit s těmi prcky. Jenže pk ho začali trhat a to už sranda nebyla, teda pro mě jo, ale pro něj ne. Myslím, že pejsci se zamilovali do jeho trička. To tričko z něj doslova strhali, ale měl pod ním ještě jedno. Ti dva malincí se prali a kus košile a já si už teď byla jistá, že tohle video si budu pouštět na dobrou noc.

,,To smažeš," ukázal na mě, když si všiml, že ho natáčím. Já jen kroutila hlavou. Pokoušel se mi mobil sebrat, ale já byla rychlejší. Vyběhla jsem nahoru po schodech a pak zase dolů, prostě jsem mu utekla, ale ne na moc dlouho.

,,Dej mi pusu," když mě držel kolem pasu a pár centimetrů nad zemí, konečně jsem byla vysoká jako on. Potom mě najednou pustil a otočil se na mě. Otáčel mým obličejem a všiml si mojí zarudlé tváře.

,,Tebe někdo uhodil?" podíval se na mě vyděšeně. Vím, že tam mám ruku toho chlápka. Doslova obrys a docela to bolí.

,,Trošku," odpověděla jsem nejistě a skousla si ret. Když mě to v tu chvíli zase zabolelo, sykla jsem bolestí.

,,Řekni mi kdo. Rozbiju mu ksicht, jak dneska Jordanovi," vtu chvíli si nejspíš uvědomil, že to řekl nahlas. Hned jsem se ptala, ale prý mu dal 'jen' pěstí.

,,Už to nikdy nedělej," políbila jsem ho na nos. Nemohla jsem si pomoct, proto jsem mu rozcuchala vlasy. On mi to vrátil a vlasy mi rozcuchal taky.

,,Chyběl si mi, ale nikdy bych ten boj o tebe nevzdala," pohladila jsem ho po tváři. Objal mě a pohladil mě po zádech. Myslím, že se cítil špatně, jelikož mi ani nedal šanci nic vysvětlit.

,,Tak vy hrdličky," usmál se brácha, který si stoupl přímo vedle nás. Měl obrovský úsměv na tváři až jsem se toho bála, ,,jdu si sbalit věci, abych vás tady už konečně mohl nechat," podívala jsem se na něj a pak zpátky na Noena. Nechápu to.

,,Proč by ses balil? Jak to myslíš?" brácha se díval na Noena s nadzvednutým obočím a já už to napětí tady nemohla přežít: ,,tak už mi to někdo sakra řeknete, nebo tady na sebe budete koukat do zítra?!"

,,Já se stěhuju do domu Ember. Už se zabydlely s mamkou u Chase a nechtějí se vrátit a Noen by ti zbytek měl říct sám..." na patě jsem se otočila na Noena a čekala, jak tato bláznivá věc skončí.

,,Stěhuju se k tobě," v tu chvíli se mi podlomily nohy. Začala jsem se klepat, ale on mě chytil. Pevně jsem ho objala. Vyzvedl mě do náruče a já mu opět plakala do ramene. Vrátily se mi slzy! I taková věc mi dokáže udělat radost!

,,Nikdy už tě tady nenechám, Mayo," podíval se na mě. Ty jeho oči... jeho vůně... prostě on! Jsem tak ráda, že ho mám a věří mi.

,,Navždy zůstaneme spolu," ujistila jsem ho.

,,Navždy,"

Jupí! Je to tady ❤️. Za pár dní ještě vydam epilog a poděkování, budu ráda, když si to přečtěte a od ledna začínáme s novou knížkou (pokud to stihnu 😀). Všechno ostatní se dozvíte v poslední kapitole, uvidíme se tam 😍.