Forever together |Noen Eubanks| ✔

•14•

Program skončil a všechny slečny se začaly rvát ven. Wannesu i Emily jsem po cestě ztratila, takže to bylo pro mě celkem špatné. Rozhlédla jsem se kolem a po chvíli jsem zde byla dočista sama. Ještě lepší, než jsem si před chvílí myslela.

,,Hey," hlasu jsem se tolik lekla, že jsem nadskočila a s chvilkovou zástavou srdce se otočila na daného člověka, ,,nechtěl jsem tě vylekat, moc se ti omlouvám," za mnou stál Noen. Jeho hlas jsem nepoznala hned, ale potom jsem vlastně byla nadšená, že jsem tady potkala vlastně jeho.

,,Je to v pohodě," usmála jsem se na něj a on jen mírně přikývl hlavou, ,,potřebuješ pomoct s cestou ven?" povytáhla jsem obočí, ,,to znělo skoro jako vyhazov," došlápla jsem pevně na nohy. Co to dělám?

,,Ne, to určitě ne. Jen jsi tady tak sama..." nedokázal dokončit větu, ,,jo, jsem. Holky se mi v tom davu ztratily a já nemám ponětí, co za podniky nebo místa tady je a mám docela hlad," hluboce jsem polkla, když mi začínalo kručet v břiše.

,,Hele, když mi dáš chvíli, převleču se a seženu Chase a vezmu tě do dokonalé restaurace, co ty a to?" daroval mi ten nejnádhernější úsměv na světě. Zmohla jsem se jen k polknutí a lehkému přikývnutí. Moje ruce začínaly být nervozitou chladné.

Ztratil se ve velkých prostorech a mě tady nechal. Tomu říkám gentleman. Nenapadlo mě nic lepšího, než si sednout na špinavé pódium. Nedalo mi to a vytáhla jsem z kapsy mobil a začala si něco málo zjišťovat o Noenovi. Prošla jsem si pár jeho příspěvku na instagramu i Tik Toku.

Nedivím se, že ho fanynky milovaly. Měl roztomilé fotky, roztomilá videa, prostě byl roztomilý a i v reálu byl hodný - alespoň mi tak připadal. Prošla jsem si i aplikace Chase a zjistila jsem, že kdysi chodil s Cynthiou, které bude někdy v blízké době teprve patnáct let. Překvapilo mě to, hodně.

Velkou budovou se začaly ozývat kroky. Samozřejmě jsem se musela podívat, kdo to jde. Byli to oni dva a měli na sobě oblečený můj dárek. S úsměvem jsem ze sebe vypustila jen: ,,Pane Bože," a přiložila si udivením ruce k ústům. Oba se na sebe usmáli, ,,myslím, že jsem trefila velikost," zaradovala jsem se a šla směrem k nim, ,,sluší vám," pochválila jsem jim to.

,,Jo," přikývli oba dva, ,,tak za to tě zveme na ten nejlepší oběd," usmál se Chase, ,,tak to nemůžu přijmout," záporně jsem kývala hlavou, ,,pravda, protože ty to musíš přijmout," dodal Noen.

Chtěla jsem zase začít namítat, ale nebylo mi to nic platné. Ti dva měli svoje argumenty, které se daly těžko vyvrátit. Já radši mlčela a nesouhlasila ani neodmítala.

Procházet tímto městem po boku se znalci bylo pro mě opravdu něco nového a úžasného. Dozvěděla jsem se o tomto místě spoustu věcí a hlavně jsem se toho dozvěděla hodně o obchodech. Ti dva procházeli jeden obchod za druhým. Nestěžuji si, protože pár hezkých věcí tu opravdu bylo.

,,Líbí se ti?" rukou jsem přejížděla po krásných vínově červených šatech. Jen jsem přikývla. Malé kamínky hezky zářily a přeci jen za chvíli přijdou taneční a já sama nevím, zda se v mojí skříňi najdou nějaké hezké dlouhé šaty, ,,zkus si je," povzbudil mě Noen. I s ramínkem jsem je vzala a utíkala si je zkusit do kabinky.

Seděly mi perfektně, ale měla jsem málo peněz na to, abych si koupila tyto šaty a ještě se zbytkem vystačila na pět dní. Pomalu jsem je ze sebe sundávala, ale nezapomněla jsem si udělat památeční fotku. Takové si nechám ušít v Evropě.

,,Sedí ti?" zeptal se mě Noe, když jsem vyšla z kabinky, ,,jo, sedí, ale musím vystačit s penězi na dalších několik dní, tak třeba někdy příště," pouze přikývl.

Po cestě jsme sebrali Chase a vydali se dál v cestě, ,,já zapomněl," ozval se Chase, ,,v obchodě jsem nechal mobil," řekl, když si sáhl do všech kapes a nemohl jej najít, ,,musím se tam vrátit," podíval se na nás dva.

,,Ta restaurace je úplný kousek, Mayo. Půjdeš tam," ukázal mi směr, ,,půjdu s ním, ale do pár minutek jsme tady, ten obchod je kousek," přikývla jsem a pozorovala jsem je, jak se ztrácí z ého dohledu.

Pořádně jsem se nadechla a poté vydechla. Vydala jsem se tím směrem. Chtěla jsem vyjít z poza rohu, ale zaslechla jsem rozhovor.

,,Hele, můžu mít dotaz?" zvědavě jsem vykoukla. Stál tam Chase a byl tam s Ember, ,,jaké je tvoje telefonní číslo?" dodal Chase. Jmenuje se tak, ne? Když jsem viděla jejich pozici, bylo mi hned jasný, že už něco muselo proběhnout, ,,proč?" vhrkla hned Ember.

,,Protože chci vědět číslo holky, se kterou jsem se líbal," s otevřenou pusou jsem pozorovala, jak Chase políbil Ember. Obtočila mu ruce za krk a on pevně svíral její pas. Začínám mít špatný pocit, že začínám slýchávat víc rozhovorů, než bych slyšet měla.

Ještě jednou jsem se na ně koukla. Musela jsem uznat, že roztomilost jim tedy opravdu nechybí.