Forever together |Noen Eubanks| ✔

•10•

Pořád jsem chodila sem a tam. Nedokázala jsem se zastavit a přestat myslet na všechny špatné věci, které se jí mohly stát. Udělala jsem jí něco já? Urazila jsem ji? Chovala se k ní nevhodně?

Je to moje nejlepší kamarádka a jsem ráda, že zde můžu být s ní, ale jsme zde teprve první den a už se dějou věci, které mi nějak nejdou pochopit... Kdo ví, co bude zítra...

A potom se ozvala karta. Čekala jsem, že tam bude stát Ember. Nestalo se tak. Byla tam nějaká holka. Pravděpodobně naše poslední spolubydlící.

,,Ahoj," pozdravila tiše, ,,ahoj," odpověděly jsme s holkami zaráz. Lehce jsme se na sebe usmály.

,,Jsem Maya. Toto je Wannesa, tohle Emily a naše poslední spolubydlící se asi šla projít," plácla jsem první, co mě napadalo. Nějak jsem tu trapnou situaci zaplnit musela.

,,Sára," představila se tiše a koukla se do země. Jestli tato bude tichá myška, tak už nevím, jak tady budeme všichni společně vycházet.

,,Je tam volno," ukázala na postel, ve které spala Emily. Přikývly jsme a Emily jí to tam šla ukázat. Já zase začala poklepávat nohou.

Holky se po chvilce vrátily a já si rvala vlasy přímo z hlavy, protože jsem nevěděla, co jiného dělat. A potom se ozvala karta podruhé. Musí to být ona! A taky to byla ona!

,,No konečně!" vykřikla jsem, když jsem ji uviděla ve dveřích a pevně ji objala, ,,co je?" vyhrkla hned nechápavě.

,,Měla jsme o tebe strach! Ten kluk říkal, že si vypadala dost smutně a i zdrceně, nebo prostě něco tak..." objasnila jsem jí to, ,,jakej kluk?" zeptala se a položila nějakou tašku na postel.

,,Takovej ten Chase, nebo tak nějak se jmenuje. Byl tady a ptal se, jestli jsi v pohodě," pokračovala jsem, ,,on byl tady?"vyhrkla okamžitě.

Přikývla jsem a ona se zatím podívala po holkách. Všimla si Sáry a naznačila mi, ať je představím.

,,Tak, toto je Ember," přešla jsem k Sáře, ,,a Ember, toto je Sára," natáhla k ní ruku a s falešným úsměvem řekla pouze: ,,těší mě,"

,,Rozhodly jsme se, že bychom se pomalu měly oblékat, abychom se nějak rozumně dostaly na večeři. Potom bychom ještě chtěly zajít do bazénu, jestli by ti to nevadilo," přidala se do našeho rozhovoru Wannesa, ,,no, klidně můžeme," přikývla souhlasně Ember.

Všechny jsme se rozběhly po tomto obrovském pokoji a začaly se připravovat. Všechny z nás jsme byly smířené s tím, že jsme v luxusním hotelu a musíme se podle toho oblékat. Oblékla jsem si moji oblíbenou černou koženou sukni a světle modrou košili.

Make-up jsem si nedávala a šperky jsem na sebe nedávala. Holky byly také vcelku rychle připravené, takže jsme se vydaly na večeři. Měly jsme určený stůl a k tomu jsme také zasedly. Byly zde švédské stoly, proto jsme se všechny rozutekly do všech stran a nabraly si na talíře, co se nám jen zalíbilo.

Šla jsem si nabírat jídlo a nemohla jsem si nevšimnout Ember, která se dala do rozhovoru s tím Chasem. Začíná to tady lehce jiskřit. Já se ohlédla po stolech a seděl tam on. Noen. Měl opravené konečky na fialovo. On je tak strašně nádhrný... Počkat. Co to tady zase plácám? Nějakej kluk, kterého už nikdy v životě neuvidím, mi může být úplně volný.

Viděla jsem samotnou Ember a nedalo mi to a musela jsem za ní, ,,ten se na tebe ptal," šeptla jsem a uviděla, jak hrozně moc se Ember lekla, ,,Mayo, došlo mi to. Nikdo jiný mě tady ani nezná," pokrčila rameny. Jáse zase otočila na Noena.

,,Ember, víš co? Měla si pravdu. Je to tady super a těším se, až se s tím Noenem zítra seznamím," usmála jsem se, ,,tak to jsem ráda," nabrala si něco dalšího na talíř.

Nabrala jsem si spoustu dobrého jídla. Začala jsem u kuřecích nugetek, pokrčovala bramborami, přidala jsem k tomu salát z okurků, salátu a rajčat. Odnesla jsem si to ke stolu a nemohla jsem si pomoct a vrátila se pro zákusek, ke kterému jsem si vzala jogurt a ovocný salát. Asi puknu, ale když to tady je, tak si to dám.

Jenže jsem zahlédla, že se sem blíží Noen. Radši jsem se rychle vypařila a tím se vyhnula konverzaci.

U stolu bylo ticho, ale domluvily jsme se na procházku po městě. Dnes jsme byly na večeři velice brzy, takže jsme ani nebyly v nějaké časové tísni.

Večeři jsme rychle ukončily a šly se projít. Bylo to tu nádherné. Opravdu moc. Nejhorší je, že za chvíli odjíždíme. Spoustu věcí jsem si vyfotila, protože jsem si je chtěla pamatovat.

Je to tu opravdu jiné. Vždy je něco odlišného, ale až teď si uvědomuji, jak moc vděčá a šťastná bych měla být. Díky Ember jsem tady a toto všechno prožívám.

Po vycházce jsme se vrátily na pokoj. Všechny jsme si daly sprchu a uložily se do postelí. Nedalo mi to a neustále jsem musela myslet na Noena, přemýšlet nad zítřkem... Co mu řeknu, až před ním budu stát a koukat mu přímo do očí? Zmůžu se vůbec alespoň k jednomu slovu?