Forever together |Noen Eubanks| ✔

•41•

Dalo to zabrat, ale uklidili jsme te hrozný nepořádek. Měla jsem toho do školy hodně, ale stejně jsem si nejraději hrála s mými pejsky. Na druhou stranu mi to neustále připomíná Noena. Tak moc bych mu to chtěla říct, vysvětlit a ukázat mu celý to video! Ale není tady a hlavně já nemám to video...

,,Dík, že si mi pomohla," usmíval se na mě brácha. Já ho ujistila, že on mi pomohl tolikrát, že mu mám ještě co vracet. On mi zase řekl, že mu nic nedlužím a že od toho bráchové jsou.

Ti dva malí prdíci spinkali. Jo, doslova jsem se do nich zamilovala a už jsem je začala učit i na vodítku. Šlo jim to, ale ještě chvilinku to určitě chce. Vždy jsem si přála mít skvěle vycvičené pejsky na přehlídku, ale je to moc náročné a upřímně... myslím, že i pro mě a i pro pejsky je lepší chodit hezky volně na vycházky, než tam někde přeskakovat překážky na body.

Brácha se o mě bál. Kvůli Noenovi, kvůli všemu tomu, co se kolem mě děje. Uvědomuje si, že na holku v mém věku je toho opravdu hodně... Na každého člověka by to bylo hodně a on je asi jediný, který vidí, jak moc mě to sebralo.

,,Já vím, že mě za tu otázku budeš nenávidět, ale... jak ti je?" měl starostlivý výraz a já mu nedokázala odseknout. Je to můj brácha!

,,Nejseš první, kdo se mě na to dneska ptá a jestli k tobě mám být upřímná... není mi fajn, Tyi. Už ani nemůžu brečet, nemám slzy. Oči mě pálí, srdce mi nervozitou neustále tluče. Jsem ze všeho vyčerpaná a potřebovala bych někoho obejmout.. Mám sice tebe, ale ty nejsi Noen. Kdyby jen věděl," povzdechla jsem si. Za normální situace bych se rozbrečela, avšak nemám čím brečet.

,,Jseš ta nejsilnější holka, kterou znám, Mayo. Poprala si se s tolika věcmi a jen takněkdo by toto nedokázal. Miluju tě!" obal mě. Já si ho k sobě přitáhla a cítila jsem se u něj opravdu bezpečně.

,,Já bych od tebe možná něco potřebovala," podívala jsem se na něj, když jsem se od něj odtáhla. Jeho pohled vypovídal o tom, že je zvědavý, co ze mě vypadne a vypadlo ze mě tohle: ,,děkuju, že tu pro mě jsi. Já ve škole nemám kamarády, se kterými bych si mohla popovídat. Je to pro mě tak těžký, Tylere," on mě jen znovu objal.

Byli jsme si najednou tak hrozně moc blízcí. Byl jako moje nejlepší kamarádka, byla jsem zároveň přesvědčena, že mi rozumí, dokáže mi naslouchat a nemá za potřebí cokoli použít proti mě. Bylo to asi především kvůli tomu, že viděl celou situaci s Jordane a teď mě neodsuzuje. Ví, že jsem Noena nepodvedla. On to ale nijak nezmění. Video nemá a Noena vlastně ani nestihl poznat.

,,Kéž by se dali peníze vyměnit za přátelství," povzdechla jsem si. Pohladil mě po vlasech. Společně jsme odnesli odpadky do venkovní popelnice a pak jsme si chvíli sedli a povídali si. Já se mazlila s Beníkem a on s Maxíkem. Z těch dvou jsem byla unešená, jalikož se rychle učili. Jak povely, tak vykonávání potřeby a v neposlední řadě chození na vodítku.

Tyi je rád, že máme ty dva prcky. Překvapilo mě to. Hlavně za chvilku už to nebodu prcci, ale velicí obři, kteří budou všude skákat, válet se v hovínkách a hlavně po nich bude tolik chlupů, že se z toho člověk bude moc zbláznit.

Přemýšlela jsem, co mám děat já. Jsem odhodlaná bojovat, ale nevím, jak dál a bohužel mi nikdo nepomůže, protože tohle je jen a pouze můj problém. Musím najít tu malinkou cestičku, kterou dojdu k velkému cíli. Samotu jsem překousla a teď už mi jen zbývá zvládnout tohle.

,,Myslíš, že by ti vadilo, kdybych si dneska pejsky vzala k sobě?" brácha nebyl vůbec proti. Myslím, že byl rád, že se jich zbaví. Za chvilku na pejsánky čeká chodba, ale ze začátku se musí cítit dobře. Trošku jim tímhle pomůžeme.

Byla jsem domluvená s brácehm, že si skočím do sprchy.Mezitím o dá pejskům večeři a vezme mi do pokoje pelíšky a misku s vodou. Jsem na ně pyšná, jelikož jsou opravdu zlatí! Spinkají celou noc, nechtěji do postele a ani neškrábou.

Osprchovala jsem se a převlékla se a vyčistila si zuby. S bráchem jsem se rozloučila a pejsánky hezky uložila do pelíšků. Pořídila jsem jim i dečky a plyšáky, které měli rádi. Plyšáky netrhali a měla jsem takový pocit, že ho brali jako mámu. Pro ně tam bylo teplo, akorát tam nebylo mléko, ale to už teď nepotřebovali. Ty roztomilé bytosti pro mě tolik znamenaly.

Zalezla jsem do postele a dala si mobil na nabíječku. Zkontrolovala jsem si, že mi nikdo nenapsal a pak jsem prostě jen šla spát... Srdce mi tlouklo nervozitou už teď. Ve škole se mi určitě dočká spoustu další kritiky, proto se na to raději vykašlu a jdu pořádně vypnout... Alespoň na těch pár hodin.