•9•

396 28 0
                                    

Koukala jsem na ty dvě a čekala, že se s ní začnou vítat, ale Ember jen stála a nic nedělala.

,,Ahoj! Vítám tě tady. Moje jméno je Emily," s úsměvem se s ní přivítala Emily. Tak ta hádka asi nebyla důležitá, když se teď moje spolubydlící usmívala.

,,Wannesa," podaly si ruku a potom mi Wannesa šeptla do ucha, ,,nic moc teda," zasmála jsem se a potom se otočila Wannesa na Ember ,,a ty jsi?" moje kamarádka vypadala zaskočeně, ale nevím, čím byla zaskočená.

,,Ember," nemohoucně k ní natáhla ruku a suše se představila, ,,Wannesa," dívky si opět potřásly rukou na seznámenou. Ember vůbec nebyla šťastná.

Bylo tu chvilku ticho. Takové to trapné, kdy nikdo neví, co je vlastně správné říct, ale Wannesa to prolomila, ,,jestli vám to teda holky nebude vadit, vezmu si ten pokoj pro jednu. Mám přeci jen ráda soukromí,"

,,Pomůžu ti s věcmi," nabídla jsem se okamžitě. Pomohla jsem jí s věcmi a za sebou slyšela jen pouhé: ,,ještě před chvíli by si za ni strčila ruku do ohně a teď se k tobě chová takto? Ajajaj," šeptla Emily směrem k Ember.

Potom už jsem jen slyšela prásknutí dveří. Udělala jsem něco špatně? Zavřela jsem dveře do pokoje a usmála se na Wannesu.

,,Tak co? Jak se těšíš na kluky?" padla nadšeně do postele. Pokrčila jsem rameny a zády se opřela od dveře, ,,no, těším se moc. Ember je moc hodná, že mě sem vzala," usmála jsem se na ni.

,,Aha. Ty se s tou Ember znáš nějak blíž?" zeptala se, ,,no, je to moje nejlepší kamarádka," objasnila jsem situaci. Ona pouze přikývla, ,,připadá mi taková... nesympatická," vysypala ze sebe. Má snad proti ní něco?

,,Je to nejlepší osoba, kterou znám. Hodná, milá, usměvavá," začala jsem jmenovat všechny její vlastnosti. Mohla bych tím strávit několik hodin a pořád bych nevyjmenovala všechno. Chtěla bych jí někdy říct a ukázat, co všechno pro mě znamená.

,,Možná by si měla změnit názor. Třeba tě sem vzala kvůli něčemu jinému... kvůli sobě... co ty víš," začínalo mi to připadat tak, že se jí proti mně snaží poštvat, ale to byl asi jen nějaký nemístný pocit.

,,I kdyby byl jiný důvod, jsem jí za to vděčná, ale i tak... Musím neustále myslet na Jordana," řekla jsem. Poté mi došlo, že neví, kdo to je, ,,ehm, to je můj přítel," řekla jsem a potom se opravila, ,,teda vlastně už expřítel," ona nějak nic neříkala a pouze přikývla.

,,Taky mám přítele," pokračovala v naší konverzaci, ,,je moc hodný a hlavně v něm mám velikou důvěru," dodala. Jo, tak to já jsem nikdy v Jordanovi neměla. A natož v cestování, ale přeci jen si tyto informace nechám na později.

,,To máš dobrý," vypustila jsem ze sebe pouze, ,,je opravdu nejlepší kluk pod sluncem. K narozeninám mi dal obrovského medvěta, sto jedna růží, bílou čokoládu a nové boty. Je úplně báječný!" kéž bych vše mohla brát jako ona. Vše o penězích a velkývh krásných dárcích, to by byl život o hodně jednodušší.

,,Jak říkám, pozornej a prostě geniální," zasnila se, ,,ale i tak se tady moc těším na ty skvělý borce. Fotky, podpisy a tak," usmála se znovu. Asi jsem úplně nechápala její přístup k životu, ale neberu jí to. Je to přeci jen její život.

Najednou se ozvalo klepání na dveře. Ember si určitě kartu brala a žádnou návštěvu nečekáme, tak koho mám za dveřmi čekat? Moji mamku?

Vyšla jsem z pokoje Wannesy a šla ke dveřím, které jsem následně otevřela. Stál tam kluk, takový ten Tik Toker a byl něčím politý...?

,,Ehm, omlouvám se, že sem takhle lezu... Špinavej, ale ta vaše kamarádka mě srazila a mě napadlo, jestli už se nevrátila... Potřeboval bych s ní mluvit," že by to Ember udělala schválně? Začíná tady přihořívat...

,,Myslíš Ember?" povytáhla jsem obočí. On jen nevědomky pokrčil rameny, ,,vypadala taková smutná, nemohoucí... Úplně nevím, jak to popsat," přikývla jsem. Jestli se jí něco stalo...

,,Hele, není tady, ale kdyby si ji viděl, ať se mi okamžitě ozve," zabouchla jsem před ním dveře a opřela se o ně, ,,pane Bože!" vydechla jsem, ,,co když se jí něco stalo!" vykřikla jsem, když jsem před sebou uviděla Emily po boku s Wannesou.

,,Co když se jí něco stalo?" vypustila jsem ze sebe, ,,co když-" Wannesa mě přerušila: ,,V klidu," pohladila mě po rameni, ,,určitě je v pořádku. Za chvilku přijde, uvidíš," utěšovala mě dál.

,,Já to myslím vážně... Třeba se ztratila, mohlo se jí cokoli stát-" došla mi slova, ,,nestalo. Za chvíli je tady," objala mě Wannesa. Kéž by tady Ember byla... Tyhle holky se mi začínají nepříjemně dostávat pod kůži.

Forever together |Noen Eubanks| ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat