🥀Část druhá - Míra a Mikuláš 🥀

58 2 0
                                    

 Mikulášův pohled:

Málem jsem se zadusil vlastní slinou. Trochu roztřeseně jsem uhnul pohledem. Začalo mi být větší teplo a tváře mě pálily. Celý rudý jsem si vzal telefon a začal hrát hru na odreagování. 

Hodina ubíhala jako voda, což není obvyklé. Zaznělo zvonění a moje spolužačka už zdrhla na svačinu. Když jsem se zvedal, že půjdu taky, snažil jsem se vyhnout očnímu kontaktu s Mírou. ,,Mikuláši, ty tu počkej." ozval se Míra. V tu chvíli jsem sebou málem sekl na zem. Míra se zvedl a pomalým krokem ke mě dokráčel. Srdce mi bušilo jako o závod. Nahnul se k mému uchu a já mohl cítit jeho teplý dech na krku. Naběhla mi husí kůže. ,,V pět buď v jídelně, budu tě tam čekat." zašeptal a plácnul mě přes zadek. Nadskočil jsem do vzduchu a po chvíli kývl. Ani nevíte, jak rychle jsem seběhl schody k internátu. 

Bylo půl páté a já byl čím dál víc nervní. Co s tím, že?  Zavřel jsem dveře od pokoje a v teplácích a tričku se vydal na místo. Už z dálky jsem viděl jeho kulaťoučké tělo. Bože...

Mírův pohled:

Uslyšel jsem těžké kroky a bylo mi jasné, kdo to je. Můj sladký Mikuláš. Otočil jsem se. Vážně to byl on. Nemůžu uvěřit, že tu vážně stojí. ,,Jsi tu. Výborně." usmál jsem se. Myslím si, že není na co čekat. Zkontroloval jsem, jestli nás někdo nesleduje. Nikdo nikde. Skvěle. 

Vzal jsem Mikuláše za ruku a hodil ho na nejbližší stůl. Je sranda, že zrovna na tomhle stole sedává ředitel a zástupkyně. Aspoň jim bude víc chutnat... Šlo na Mikulášovi vidět, že se nebránil. A toho chci docílit. 

Pohled třetí osoby: 

Mírovy kalhoty letěly rychlostí blesku k zemi a Mikulášovi se naskytl pohled na Mírovo přirození. Ten na sucho polkl, věděl moc dobře co ho čeká. Ale nebránil se, nechal Míru dělat to, co chtěl. 

Ten ho obrátil na břicho a strhl mu tepláky. Ty skončily v rohu jídelny. Samozřejmě si užíval výhledu na Mikulášův velký zadek. Nemohl se dál držet. Ihned na něj skočil. Z Mikulášových úst uniklo hodně hlasitých vzdychnutí. Proto ho Míra ztlumil svojí rukou. Oba si to náramně užívali. Spolu strávili noc plnou takovýhle chvilek. Od té doby se pravidelně scházejí v jídelně, ve stejnou dobu a u stejného stolu...

KONEC

____________________________________

Druhá část je venku!
Enjoy UwU

🥀 School affairs 🥀Kde žijí příběhy. Začni objevovat