🌹 Část druhá - Jana a Míša 🌹

53 3 0
                                    


Pohled Míši:

Byla jsem naštvaná, ale zároveň i mile překvapená. Podívala jsem se po spolužácích, kteří si něco šeptali a smáli se. Ts, jen mi závidí...

Na obědech jsem si sedla na místo u dveří na malou terasu. Pršelo a kapky deště se leskly na zlomených kachličkách a stékaly po zábradlí. To mi připomnělo, že bych měla dopsat esej z angličtiny.
Ale o tom možná povím později. Z přemýšlení mě vytrhl hlas spolužáka. ,,Vypadni, tady sedím já." podíval se na mě a se smíchem se otočil na jeho kamaráda. Chvíli jsem ještě seděla na místě a rozpačitě pohledem těkala po jídelně. Každý se na mě díval.
,,Tak vypadneš už? Nechci chytit Šikovinu." rozesmál se přes celou místnost. To už jsem se zvedla a odsedla si o stůl dál. Lžící jsem nabrala už studenou polévku a hladově ji snědla. Na druhé jídlo už mi nezbylo místo, polévky bylo hodně. Pobrala jsem si věci a odnesla tác do stojanu. I ty zpropadený kuchařky se na mě tak ujetě dívají!

Pohled Jany:

Na obědech jsem ji sledovala. To dělám pořád, ale budiž...
Když odešla, taky jsem se vydala pryč. Směrem do laborky.
Po půl hodině se ozval zvonek. Všude se rozlehla melodie mého oblíbeného Beethovena. Když jsem otevřela dveře, byla tam Míša.

Pohled třetí osoby:
Jana pozvala Míšu dál. Na stolku už na ni čekal papír a tužka. ,,Posaď se a začni psát z daťáku." ukázala na plátno a odešla do kabinetu. Tam si uvařila kafe na svoje nervy. Vrátila se a postavila se za Míšu. Kontrolovala, jestli to píše správně. Najednou ucítila závan něčeho, co ještě necítila. Nadechla se ještě jednou. A to už zjistila zdroj. Míša.
Byly to její vlasy. Pot a šampón. Naklonila se k její hlavě a znovu se nadechla. Vonělo jí to.
Lehce Míši projela vlasy rukou a usmála se. Toho už si Míša všimla a otočila se. Jana se jen usmála a přiblížila se k jejímu obličeji. Byly od sebe jen 2 centimetry.

Jana se hladově přisála na Míšiny rty. Samozřejmě Míša začala spolupracovat. Občas jim o sebe i cinkly zuby a to jen proto, protože Jana si nemohla pomoct a chtěla víc. Všechna jejich energie se mísila s odérem potu, slin a chemických přípravků a látek. Míša se nevzmohla na nic. Jen seděla a užívala si její vysněnou chvilku s učitelkou.

*Klep klep*

Obě dvě se od sebe odtrhly. Míša si utřela malou nezbednou slinu, která jí tekla po rtu a zvedla se ze židle. Jana otevřela dveře, za kterými stál ředitel. ,,Za pět minut porada. Buďte tam." odsekl a odešel. Jana se soucitně podívala Míšiným směrem. Sundala si plášť a vzala si klíče. Naposledy se po ní koukla. ,,Zbytek ti vynahradím příště." mrkla a odešla. Míšu tam nechala sedět celou žhavou. No nezbývá jí nic jiného, než počkat na pokračování...

____________________________________

Konečně jsem se dokopala tohle dopsat po pár dnech lol XD
Ale tak jsem spokojená, takže gute 👌

Enjoy UwU

🥀 School affairs 🥀Kde žijí příběhy. Začni objevovat