XIII. Ví to?

17 2 0
                                    

Sedím na zemi vedle mojí lavice a zády se opírám o zeď. V ruce držím mobil, ale absolutně ho ignoruju. Můj pohled je na Matyášovi, který se baví s Petrem. Od doby, co přišel se David chová divně... Když jsme se rozešli, párkrát mi vyhrožoval, ale jinak si mě nevšímal. Ignoroval mě, ale teď ne. Teď je všude tam, kde jsem já a kde je Maty.

,,Nad čím přemýšlíš?"

Ozval se mužský hlas vedle mě a já se za ním otočila.

,,Co tady děláš? Však si stál támhle"

Koukla jsem na místo, kde před chvílí Maty stál a pak zpátky na něj.

,,Jo, byl jsem tam, ale pak jsem si všiml, jak na mě zíráš"

Přiblížil se a zákeřně se usmál.

,,Já nezírám"

Snažila jsem se ubránit, ale on měl pořád ten jeho úsměv...

,,Ani sis nevšimla, že jsem tady. Sedím tady už dvě minuty a tys pořád zírala na tu zeď"

Kývl směrem, kde stál a já sklopila pohled.

,,Zamyslela jsem se"

,,Já vím, všiml jsem si toho"

Rozšířil svůj úsměv a já si všimla Davida, který na nás divně zíral.

,,Pořád na mě divně kouká"

Povzdechla jsem si.

,,Jo, i toho jsem si všiml. Díval se na tebe takhle pořád?"

Upřel svůj zrak na mě a čekal na odpověď.

,,Když jsme se rozešli, nevšímal si mě, až teď"

,,Až když jsme se tady objevil já"

Uchechtl se a taky se na něj podíval. Díval se na nás a chtěl k nám jít, ale pak se podíval na dveře a zastavil se. Nechápavě jsem se tam podívala taky a všimla si Browna, který se na Davida díval. Brown, to je další věc, co se změnila... Od doby, co Maty přišel se taky chová jinak, je na mě milejší, což je divný, protože nikdy nebyl.

,,Mám pocit, že jsem to tady celý převrátil"

Zasmál se a Brownův pohled padl na nás dva. Bez emoce se na nás na malinkou chvilku koukl a pak odešel. V tom jsem viděla, jak se něčí ruka rychle blížila k mému obličeji a já si rychle zakryla hlavu rukama. Když jsem zaslechla Matyho smích a cítila jeho ruku na mojí, podívala jsem se na něj.

,,Co děláš? Jen jsem ti chtěl zamávat před očima, abys mě zase vnímala"

Usmál se na mě, ale mě do smíchu moc nebylo.

,,Pr-promiň, já..."

Nevěděla jsem jak mu říct to, že jsem si myslela, že mi chce ublížit. Po tom co se stalo mám zpátky reflexy, které jsem dávno zapomněla.

,,Si v pohodě?"

Starostlivě se na mě podíval, když viděl strach v mých očích.

,,Jo, já jen..."

Znovu jsem se odmlčela a podívala se do země.

,,Naty, co je?"

,,To je jedno"

Zakývala jsem záporně hlavou.

,,Ne, to není. Co se děje?"

,,Vzpomněla jsem si na můj vztah s Davidem, když jsme byli ještě spolu..."

Can I Love Again?Kde žijí příběhy. Začni objevovat