XVIII. Tired day

22 2 0
                                    

,,Natko, si v pohodě?"

Ptá se mě Maty v autobusu a já přikývnu. Sedím u okýnka a dívám se ven už několik minut. Maty sedí vedle mě a v buse je s námi jen nějaký starý pár, který sedí úplně ve předu.

,,Nevypadáš tak"

Stále mě sleduje, ale já se ani nehnu. V hlavě mám tisíc myšlenek o tom, jestli si s tátou promluvit. Ale jak? Nerada tohle dělám... Z mých myšlenek mě vyruší Matyho hlas.

,,Nat, tak co ti je?"

Položí ruku na moje stehno a já se napnu. Podívám se na jeho ruku a jeho pohled je stále na mě.

,,N-nic, to je jedno"

,,Ne, není. Ve škole si vypadala jak mrtvá a teď se mnou taky nemluvíš"

,,Není mi moc dobře"

Podívám se zase z okna ven a on se zamračí.

,,Nelži Naty, co ti je?"

Přejede po mém stehně a já pootevřu rty.

,,Fajn, jsem unavená. Večer jsem vůbec nespala, navíc jsem se pohádala s tátou, kterej tě nemá rád"

Podívala jsem se mu do očí a jeho úsměv zmizel.

,,Tak spi teď, tenhle bus jede ještě přes nějaký stanice, já tě klidně vzbudím"

Zase se usmál a já se podívala na jeho ruku, která stále byla na mém stehně. V tom mi ale sáhl na kapuci a nasadil mi ji.

,,Prospi se"

Položil moji hlavu a svoje rameno a palcem přejel přes moje stehno. Chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomila co udělal, ale pak jsem se usmála a zavřela oči.

***

,,Natko, vstávej"

Cítila jsem něčí ruku jak mě hladí po stehně. Otevřela jsem oči a zvedla hlavu.

,,Hm?"

Protáhla jsem se.

,,Za chvíli budem tady"

Koukl se Maty z okna a já s ním. Už jsem viděla zastávku a oba jsme se zvedli. Stáli jsme přede dveřmi a čekali, kdy konečně můžeme vystoupit. Jenže řidič zabrzdil moc prudce a já ještě nebyla úplně probraná. Díky tomu jsem drkla do Matyho, který mě chytil kolem pasu a druhou ruku se víc přidržel.

,,Nespi už"

Zasmál se.

,,Promiň, ještě bych spala"

Stoupla jsem si a oba jsme vystoupili.

,,Doprovodím tě, nebo ještě někde usneš"

,,Hahaha, ty si vtipnej"

Ironicky jsem se na něj podívala a on se zasmál.

,,Malém si mě shodila v buse, nediv se"

Nasadil mi kapuci a já se zastavila. Sundala jsem si ji a otočila se k němu.

,,Přestaň"

Usmála jsem se na něj a jeho výraz se změnil v zákeřný. Znovu mi ji nasadil a rukama mi ji držel.

Can I Love Again?Kde žijí příběhy. Začni objevovat