PROLOG[opraveno]

5.1K 150 7
                                    

Už to bude nějakej rok co se mi odhlásil wattpad účet a já nebyla schopná se dostat na tento účet, ale po letech jsem zpět.

Hodně lidí by si asi řeklo, že tuhle katastrofu smažu, ale nemám to v plánu, každopádně ČÍST NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ!!!

Teď když se mi konečně povedl zázrak a já se sem dostala, panebože děkuji za to, protože koukat na to číslo přečtení a na to jak je ta kniha plná chyb mi rvalo oči a celou duši.

Každopádně teď jsem zpět a kniha projde HOOOODNĚ VELKOU KOREKTUROU. Hlavně gramatickou korekturou. Moje já, co to psalo před 5 lety(nechápu absolutně), bylo jaksi hodně mimo pokud šlo o gramatiku. Ale berte v potaz, že mi bylo 13 let.

TAKŽE KDO TO ČTE UPOZORŇUJI NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ, KAPITOLY BUDU POMALU OPRAVOVAT A TY OPRAVENÉ BUDOU OZNAČENY.

Moc děkuji za ta vysoká čísla i přes tu katastrofickou gramatiku a všechno.

Přeji krasné čtení. <33

--------------------

Hnědé vlasy jí volně splývaly po ramenech až k hrudi, hebké jako hedvábí. Její oříškově hnědé oči, které dříve zářily radostí pokaždé, když se vracela do Bradavic, nyní postrádaly ten známý lesk. Byly plné smutku a obav. Cítila, jak se jí svírá hrdlo při pomyšlení na nadcházející školní rok. Tento rok mělo všechno začít – všechno, čeho se bála. A s tím přicházela nevyhnutelná pravda: brzy všichni zjistí, že není tou, za kterou ji mají.

První slza jí skanula po tváři. Snažila se být silná. Celé roky se snažila své tajemství skrývat, dusila ho v sobě, dokud už to nešlo dál. Bylo to jako tíživý balvan, který s každým dnem rostl. Strach ji ochromoval. Co na to řeknou její přátelé? Jak zareagují? Budou ji nenávidět? Opustí ji? Tahle představa ji děsila. Co když zůstane úplně sama? Byla možná jednou z nejchytřejších studentek, ale co jí to bude platné, když kolem ní zavládne jen prázdnota a opovržení?

Kdyby se jí někdo odvážil zeptat, zda by kvůli tomu vyměnila svého otce, odpověděla by okamžitě ne. Svého otce milovala, a to navzdory všemu, co o něm lidé říkali. Věděla, jaký opravdu je. Věděla, že to není monstrum, za které ho všichni mají. Tuhle válku nezačal on. Za všechno mohla ona – ta proradná žena, kvůli které Hermiona cítí takový hněv a nenávist. Byla to její vina, že se ocitla v této situaci. Kdyby její matkou byla jiná žena, možná by všechno bylo jiné.

Ale nebylo. A právě proto se na ni budou všichni dívat jako na zrádkyni. Toho dne, kdy zjistí pravdu – že je dcerou samotného Lorda Voldemorta – všechno skončí. Ano, i někdo jako on mohl milovat. A i někdo jako on mohl mít dítě. Ale o tom nikdo nevěděl. Ani smrtijedi. Bylo to jejich tajemství. Tajemství, které sdílela jen ona a její otec. Pro všechny ostatní byla jen obyčejnou mudlovskou šmejdkou. A tak to mělo zůstat. Ještě nějakou dobu.

Jak dlouho však to tajemství vydrží? To nikdo netušil.

Traitor[Korektura!!]Kde žijí příběhy. Začni objevovat