Osud [Dramione]

33. Holka nebo kluk?

Maybe 13+😂🤷🏽‍♀️ Někomu to třeba nedělá dobře mluvit o gynekologovi a tak🤷🏽‍♀️
•°•°•

Draco:
Uběhl zhruba měsíc a půl od naší návštěvy u Potterových... Od té doby se nic moc zajímavého nestalo. Dnešek a následující dva dny budou teprve zajímavé a změní vlastně úplně všechno.

Myslíte na totéž, na co myslím já?

Svatba?

Ano, přesně tak! Pozítří se s Hermi budeme brát!

Nemůžu uvěřit, že to tak rychle uteklo... To všechno... Připadá mi to jako včera, když jsme se poprvé políbili. V Bradavicích. V těch nezaměnitelných Bradavicích. Stalo se tam toho mnoho - jak krásného, tak i zlého. Kdysi jsem do Bradavic jezdil nerad a radši bych byl v Kruvalu, ale teď bych se tam klidně vrátil. Přecejenom, kdybych nechodil do Bradavic, tak bych nepotkal Herm. A kdybych nepotkal Herm, tak bych teď nečekal na narození našeho prvního, a snad ne posledního, potomka. Kdybych nečekal na narození našeho dítěte, nejspíš bych byl v koncích. A kdybych byl v koncích, asi bych byl dávno mrtvý... No dobře, možná teď přeháním, ale... Who cares. (🤷🏽‍♀️).

Ale abych se vrátil k tomu, co se stane dneska.

Dneska jde Herm k doktorovi, aby se podíval, jestli je naše mimi holka nebo kluk a jak se vyvíjí. Prý se ten mudlovský doktor nazývá kynekolog... Teda... Gynekolog... Myslím. To je teď ale nepodstatné! Herm říkala, že tam můžu jít s ní taky, ale musím se chovat přirozeně, když budou všude okolo mudlové. No, uvidíme, jak to dopadne.

Z myšlenek mě vyrušilo zaklepání.

,,Dále." Vyzval jsem příchozího. Věděl jsem, že to bude buď matka nebo otec, protože Hermiona fakt klepat nemusí, když je to i její ložnice.

,,Zlatíčko, Hermiona říkala, že se dneska dozvíte, jestli to bude holka nebo kluk!" Vypískla radostně matka a já jsem ji opět nepoznával. Vždyť se chovala jak nějaká puberťačka... A prý, že z této ženy jde strach a respekt. Kdyby ji tak všichni viděli právě teď.

,,A?" Zeptal jsem se s pozvednutým obočím. Ano, těšil jsem se, ale fakt taky neječím jako malá holka... Ehm, aspoň teď ne.

,,A? A?! Vždyť to je skvělá zpráva! Tak moc se těším!" Prohlásila matka nevěřícně a na konci vesele.

,,Já se taky těším, ale nemusíš se chovat jako náctiletá holka, která potká svého idola." Odvětil jsem a tím jsem si vysloužil jeden výchovný pohlavek. ,,Au!" Sykl jsem a poškrábal jsem se na tom místě, kde mě bouchla.

,,Mám radost ze svého vnoučete, to se nesmí?! Asi jsem už pro tebe stará babka, co?" Zeptala se mě trošku dotčeně.

,,Cože?! To jsem neřekl a ani si to nemyslím! Nejsi stará! Je ti jen 47! Budeš mladá babička." Zaprotestoval jsem. Matka se pousmála a objala mě.

,,Děkuju, že se mi snažíš lichotit, Draco, ale nejsem tak mladá, jak říkáš." Zašeptala a pohladila mě po zádech. ,,Jsem na tebe tak pyšná, ty můj kluku!" Řekla a trošku se odtáhla, aby na mě viděla. ,,Tak hodně jsi vyrostl. Pořád si tě pamatuju jako toho mého malého chlapečka, který tady lítal po domě a vyváděl kdejaké lumpárny. Nemůžu uvěřit, že můj syn už je dospělý muž, který brzy bude otcem. Dala bych cokoliv za to, abych mohla vrátit čas a pořádně si užít tvoje dětství, ochránit tě před Voldemortem a-a-" Říkala mi a u toho mě hladila po líci. Na konci se jí zlomil hlas a matka se snad poprvé za celý můj život rozbrečela přímo přede mnou.