Osud [Dramione]

20. ,,Já budu otec!"

Hermiona:
Už je to týden, co jsem se dozvěděla, že jsem těhotná. Dneska jsem se rozhodla, že to řeknu Narcisse... Ano, celý týden jsem si to nechala pro sebe.

,,Cisso, můžu na chvíli?" Zeptala jsem se, když jsem nakoukla do jejího salónku.

,,Samozřejmě, drahoušku. Děje se něco?"

,,Ne ne. Jen už jsem si udělala ten test." Odpověděla jsem nervózně a posadila se naproti ní.

,,A?" Vyzvídala nedočkavě.
Neodpověděla jsem a jen vytáhla test z kapsy a ukázala jí ho. ,,U Merlinových vousů!" Vysočila na nohy a okamžitě si mě zvedla do objetí. ,,Gratuluju! Tak moc vám to přeju!" Vykřikla šťastně.

,,Děkujeme." Řekla jsem jen. ,,Už jsem byla i u mudlovského doktora, a tak jsem si mohla nechat udělat snímek." Usmála jsem se a podala snímek z ultrazvuku Narcisse.

,,To je roztomilé! Draco bude nadšený!"

,,Co se tu slaví?" Přišel do salónku náhle Lucius a my s Cissou obě ztuhly.

,,Noo... Řekněme, že už nebudeš jen otcem, ale i dědou." Zašeptala Narcissa a usmála se na mě. Poté podala snímek Luciusovi.

,,To už vím. Nějaká další novinka?" Odsekl a já pozvedla obočí. Obrázek z ultrazvuku si sotva prohlédl a podal mi ho.

,,J-jak to víte?" Vyhrkla jsem ze sebe.

,,Došlo mi to, když Draco řekl, že jste na dovolené poslední dny každé ráno zvracela." Odpověděl s nezájmem. ,,Sice nejsem nadšený z vašeho mudlovského původu, ale na vnouče se těším." Zamumlal a teď jsme se všichni tři rozhlédli, jestli náhodou není Draco někde poblíž.

,,Hermiono! Máme tady návštěvu!" Zaslechli jsme najednou Dracův hlas, schovala jsem obrázek a se zájmem jsem se šla podívat ke dveřím, kde jsem uviděla Ginny, Harryho a Jamese.

,,Ahoj, teto Helmiono!" Vykřikl nadšeně James.

,,Ahoj, broučku." Pozdravila jsem ho a přivinula si ho do objetí.

,,Ahoj, stlejdo Dlaco!" Pozdravil i Draca a objal ho.

,,Ahoj Ginny. Ahoj Harry." Pozdravila jsem své dva nejlepší kamarády.

,,Ahoj." Odvětili svorně. ,,Omlouváme se, jestli jsme přišli nevhod, ale James už chtěl na návštěvu a trval na tom, že dneska tady musíme." Řekla nakonec Ginny.

,,To vůbec ne! Jsme rádi, že jste přišli. Pojďte dál." Ukázala jsem rukou do našeho domu a poodstoupila od dveří. Zády jsem omylem narazila do Draca, tak jsem se na něj omluvně podívala.
Pak jsem se rozhodla!

,,Můžeme si teď promluvit?" Zeptala jsem se ho šeptem a on pouze přikývl.
,,Ginny? Harry? Běžte prosím tudy doleva, tam je obývák, posaďte se tam. My za chvilku přijdeme, jen si potřebujeme promluvit." Otočila jsem se na své kamarády a oni jen s úsměvem přikývli.

Já a Draco jsme se mezitím vydali do naší ložnice, kde jsme si sedli na postel a Draco se na mě podíval s otázkou v očích.

,,O čem jsi chtěla mluvit?" Zeptal se se zájmem.

,,No, bude to asi na trošku delší dobu, ale... Nebudu tě dál trápit." Řekla jsem nakonec.

Draco:
Nechápal jsem, co mi tím chce říct.

,,Jak to myslíš?" Zeptal jsem se tedy.

,,Víš, jak jsem každé ráno zvracela, ty nálady, únava, bolest hlavy, a tak..." Odmlčela se a já pouze přikývl. ,,Měl bys vědět, co to znamená, ale já ti to nemám za zlé, protože ti to aspoň můžu říct sama." Řekla nakonec.