Osud [Dramione]

23. Ministerstvo kouzel

Hermiona:
A je to tady! Dneska jdu, po ani nevím jaké době, do práce. Lhala bych, kdybych tvrdila, že nejsem nervózní, protože jsem a to sakra moc.

,,Lásko, můžeš se, prosím tě, uklidnit?" Slyšela jsem za sebou Draca. Při tom oslovení jsem od sebe překvapeně oddělila rty, ale nedala jsem na sobě nic znát. Nikdy mi tak ještě neřekl, pokud si pamatuju.

,,Ne, nemůžu se uklidnit!" Odsekla jsem a dál se nervózně prohlížela v zrcadle zády k Dracovi.

,,Z čeho jsi tak na nervy? Jdeš jen do práce, u Merlina." Viděla jsem jeho odraz v zrcadle, jak zakoulel očima.

,,Po asi dvou měsicích!" Rozhodila jsem rukama.

,,No, já radši půjdu. Až budeš hotová, tak přijď, budu čekat v obýváku." Zamumlal Draco a radši odešel. Když zavřel dveře, frustrovaně jsem si povzdechla. On nechápe, že jako ministryně jsem měla být v práci a ne se válet doma nebo na dovolené?! Proč jsem si vlastně brala tolik volna?! U Merlina, kdyby se Draco neobjevil, tak jsem pořád tak vzorná jako vždycky! Zase za to může on!
Zarazila jsem se. Jsem ráda, že se vrátil. Miluju ho! Jenže ano, je pravda, že za moje volno může především on.

Rychle jsem na sebe ještě pohlédla v zrcadle a pádila ke dveřím, abych mohla už vyrazit. Draco půjde taky, jak už se včera řešilo, protože musí najít práci... Teda nemusí, ale Narcissa chtěla, ať taky něco dělá.

,,Můžeme jít." Řekla jsem, když jsem doběhla do obýváku. Draco se zvedl a v okamžiku byl u mě. Chytl mě za ruku a oba jsme si to mířili ke krbu, abychom se mohli odletaxovat.

,,To se jako ani nerozloučíte?" Zeptala se, snad až uraženě, Cissa.

,,Jejda! Promiň, Cisso." Omluvila jsem se hned, došla k ní a ona mě objala a popřála hezký den v práci. To same udělala i s Dracem, akorát mu řekla, ať si najde něco, co ho bude bavit.

,,Tak ahoj." Řekli jsme svorně. Jako první jsem vstoupila do krbu já a se slovy ,,Ministerstvo kouzel!" Jsem upustila letax a náhle jsem se objevila v jednom z krbů na Ministerstvu. Čekala jsem ani ne deset sekund a už se tam objevil i Draco.

,,Tak... Kam půjdeš shánět práci jako první?" Zeptala jsem se ho zvědavě.

,,Popravdě? Vůbec netuším... Napadlo mě, že bych mohl zkusit bystrozora, ale nevím, jestli to je na mě vhodná práce." Zamumlal tak, že jsem ho skoro přes hluk v hale neslyšela.

,,Na to zapomeň! Nechci, ať někam pořád cestuješ nebo ať se ti něco stane." Zarazila jsem ho. Usmál se. Upřímně.

,,Tak kam mám jít?" Položil otázku, která zajímala nejen jeho, ale i mě.

,,Hmm..." Zamyslela jsem se. ,,Být tebou bych zkusila odbor mezinárodní kouzelnické spolupráce nebo odbor pro kouzelnou přepravu." Řekla jsem.

,,A není tam něco i s famfrpálem?" Zeptal se nadějně.

,,Ano, ale tam tě taky nepustím. Připravuješ tam např. místa, kde se odehrají další zápasy. Tím pádem bys musel často cestovat a to si já nepřeju." Vysvětlila jsem.

,,Jenže na odboru mezinárodní kouzelnické spolupráce bych taky musel cestovat." Namítl.

,,Ne všude. Když půjdeš do oddělení Mezinárodního sdružení kouzelníků, tak tam jen vyplňuješ dokumenty a případně připravuješ pro někoho služební cesty. Sám nikam necestuješ." Vysvětlovala jsem dál.

,,A je tam volné pracovní místo?" Vyptával se dál.

,,Draco, nebyla jsem tady dva měsíce! Ministerstvo za mě vedl můj náměstek, takže vážně nevím!" Podívala jsem se na něj jako na idiota.
,,Prostě se tam běž zeptat." Dodala jsem.