Spoutáni sílou : Reylo

Huxův pád

"Víš to jistě?" Ubezpečoval se jeden ze tří  temných, ještě než definitivně nastoupil na loď. Drake se k němu otočil, protože už byl na odchodu.

"Ano. Najděte ji!" Naposledy mu pokynul, a pak už jen sledoval, jak jejich loď zmizela do nekonečné tmy. 

Hra byla rozehraná a ubírala se přesně tím směrem, kterým chtěl. Jeho plán vyšel. Zaměstnal Kyla tak, že přestal dávat pozor. Neprokoukl ten záměr, protože se až příliš zaobíral jí a teď udělal přesně to, co potřebovali. Cítil to.

Drake ani nemohl vyjádřit své nadšení a i kdyby mohl, přes masku by to stejně nikdo neviděl.

Zbytek temných, kteří zde zůstali podle jeho rozkazu neustále trénovali. Ale jeho kroky nesměřovali k nim. Měl jiný cíl. Přišel totiž čas zaměřit se na poslední článek jejich jinak dokonalého plánu.

Procházel pomalu základnou a měl namířeno na jedno konkrétní místo. Nyní, už ho k ničemu nepotřebovali. Stanul před velkými dveřmi, kde postávali dva strážní. 

"Jdu za nejvyšším vůdcem." Pronesl chladně, načeš se dveře před ním otevřeli.

"Již vás očekává." Pronesl jeden z nich a na jeho hlase byl patrný strach. Drake se pod maskou zlověstně usmál.

To už se mu ale naskytl výhled na Huxe, který se v poklidu rozvaloval na místě nejvyššího vůdce a užíval si své nabyté moci. Pomalými kroky se dostal až před něj a jen s velkou nevolí se uklonil. Nikdy netušil, že pro dosažení svých cílů se bude muset plazit před takovou chamratí, jako je Hux. 

U Rena by to asi jeho ego neslo trochu jinak. Přece jenom byl mocný a díky svým činům na tom pomyslném trůnu seděl možná i docela záslužně. Ano, napadlo ho, že v odstranění Snoka přece jen nemusela sehrát hlavní roli pouze ta holka, jak slyšel. A čím víc nad tím přemýšlel, tím více byl přesvědčený, že na tom má velký podíl i sám Ren osobně.

Třeba mu konečně došlo to, čeho si on všiml hned a to, že byl jen Snokeova figurka, kterou ovládal. A nebo mu to tehdy, než se nadobro rozdělili aspoň připadalo. 

"Drakeu, ..." Začal Hux a Drake se při zvuku jeho hlasu zhnusením oklepal, ... "Žádal jsi o schůzku?" 

"Ano, nejvyšší, ..." Snažil se aspoň ještě na chvíli zakrýt své opovržení a pokračoval ..." Chtěl jsem vás informovat a průběhu akce "Ren". Jistě rád uslyšíte, že jsme zřejmě byli úspěšní." 

Huxovi se na tváři mihl vítězní úsměv. Až s nebývalou rychlostí vyskočil na nohy a přiblížil se ke Drakeovi.

"Výborně. To rád slyším. Myslím, že věci se dali rychle do pohybu. Věděl jsem, že na tebe je spolehnutí Drakeu. Teď už se jen vypořádat s tou zbylou povstaleckou špínou a galaxie bude konečně správně fungovat." Pronášel Hux svá slova a přitom se s Drakem bok po boku vracel směrem ke dveřím.

"To ano. Nemají sebemenší šanci. I když nechápu, proč jste nezakročil, když začali stavět tu provizorní základnu, která je i na tu dálku dost znatelně vidět." To byla věc, která Drakea dost zajímala, a než udělá další krok, potřeboval z Huxe dostat, co nejvíce informací. Samozřejmě nenápadně.

Hux si asi myslel, že je ve výhodě, ale to se šeredně spletl. Dobře si byl vědom, proč mu tehdy dovolil podívat do jeho mysli. Cítil, že je odolnější, než jiný a taky o dost hloupější. Tím, že neovládal sílu, nemohl tušit, že to cítí. I Ren to musel cítit, ale zřejmě tomu nevěnoval pozornost. Nedivil se, kdyby byl na jeho místě, taky by se tím nezabýval. Zaprvé, koho by zajímalo co se někomu, jako je Hux honí hlavou a za druhé, v postavení v jakém byl to nebyla žádná velká hrozba. A to, že je nyní u moci, byla pro něj opravdu jen souhra náhodných zvratů, které mu nahráli do karet.

"Ale tak, proč jim nedopřát trochu toho pocitu, že mají nějakou šanci." Pronesl Hux jen tak do větru a hbitě Drakeovi odpovídal na všechny otázky, které vznesl až konečně došli ke dveřím.

"Máš ještě něco na srdci Drakeu?" Dotazoval se Hux. Drake se jenom uklonil.

"Ne, nejvyšší vůdce. Vím vše, co potřebuji." Pronesl chladně.

Hlupáku ...

V ten moment sebou Hux mohutně mrštil o nejbližší zeď a teď nechápavě oddechoval na všech čtyřech. Z úst mu odkapávala krev, ale než se zmohl na jediné slovo Drake ho odhodil na další. Hux po něm střelil pohledem. Ale Drake jen pomalu mířil k trůnu, na kterém ještě před malým okamžikem seděl. 

"Myslel sis, že tě necháme velet Prvnímu řádu?" Zeptal se posměšně, když dosedl do měkkého polstrování mezitím, co se Hux snažil odplazit někam do bezpečí.

"To, že jsi byl u moci, byla opravdu jenom náhoda. Potřebovali jsme se soustředit na Rena. Proto jsme tě nechali být. Generál jsi  přece jen dobrý. Ale teď, když už je vše připraveno a Ren takřka na dosah ruky, ... tě už nepotřebujeme." A další mohutný náraz.

Hrál si s ním jako kočka s myší. Huxova tvář byla poseta krví, která mu nyní tekla i z nosu. A s další ránou bylo slyšet tlumené prasknutí, jak se nějaká kost v Huxově těle jednoznačně zlomila. Vypovídalo o tom i jeho bolestné sténání, nebo spíše už jen jakési chroptění. Navíc už se ani nepokoušel zvednout. Jen sebou bolestně cukal, z čehož bylo patrné, co přesně si tím posledním nárazem zlomil.

Drake pozvedl ruku. Huxe tím silou vytáhl do vzduch a uvěznil ho ve svém stisku. Díval se mu do očí, dokud v nich nevyhaslo světlo. Poté ho nechal jen tak klesnout na podlahu.

"To by bylo." Pronesl ledabyle, vstal a otočil se k oknu, kde se v dáli vyjímala povstalecká základna. Pokud se to tak dalo nazvat.

Teď, už zbýváš jenom ty Rene ...

"Vůdce je unaven a nepřeje si být rušen za žádných okolností. Velení případného útoku mám na starosti já." Sdělil strážným, když vyšel ven, a ihned jejich mysl obdařil iluzí, že Hux sedí na svém místě, zatím co jeho tělo bezvládně leželo na zemi.